ECLI:CZ:NS:2018:8.TD.4.2018.1
sp. zn. 8 Td 4/2018-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 1. 2018 v trestní věci obviněného mladistvého XXXXX *) , vedené u Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež, pod sp. zn. 1 Tm 54/2017, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného mladistvého XXXXX *) příslušný Okresní soud v Pardubicích, soud pro mládež.
Odůvodnění:
1. Okresnímu soudu ve Znojmě, soudu pro mládež (dále jen „Okresní soud ve Znojmě“) byla Okresním státním zastupitelstvím ve Znojmě podána dne 29. 12. 2017 obžaloba na obviněného mladistvého XXXXX *) (dále „mladistvý“) pro provinění maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. j) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit skutkem popsaným tak, že se jako chovanec Výchovného ústavu, střední škola a školní jídelna V., Z., , V., okres Z., kde vykonával ochrannou výchovu, která mu byla uložena rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 16. 6. 2016 pod sp. zn. 1 Tm 47/2015, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. 4 Tmo 52/2016, který nabyl právní moci dne 8. 11. 2016, dopustil útěků z výchovného ústavu, a to od 12.05 hodin dne 22. 8. 2017 do 12.40 hodin dne 23. 8. 2017, od 11.45 hodin do 15.30 hodin dne 29. 8. 2017, od 13.00 hodin do 18.00 hodin dne 31. 8. 2017, od 16.55 hodin do 20.00 hodin dne 5. 9. 2017 a od 17.20 hodin do 20.00 hodin dne 21. 9. 2017, čímž mařil účel nařízené ochranné výchovy, neboť po dobu útěku na něj nemohlo být pedagogicky a výchovně působeno.
2. Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 1 Tm 54/2017, podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. tuto trestní věc předložil Nejvyššímu soudu, soudu pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu. Důvodem pro tento postup byla skutečnost, že ačkoli v době, kdy se mladistvý dopouštěl útěků z výchovného ústavu, jež jsou předmětem podané obžaloby, byl chovancem Výchovného ústavu V. na okrese Z., na základě rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 1 Tm 18/2017, byl propuštěn z výchovného ústavu ke své matce na dovolenku, a to až do dne dosažení zletilosti, jíž nabyl dne 23. 12. 2017, a tím přestal být chovancem ústavu. Jeho současnou adresou je adresa jeho trvalého bydliště v P., kam také směřoval při svých útěcích a kde žije jeho matka. Ačkoli k provinění, jež je mladistvému obžalobou kladeno za vinu, došlo ve V., kde tento čin vyšel i najevo, mladistvý se v obvodu Okresního soudu ve Znojmě již nezdržuje, nebydlí zde ani nepracuje, neboť po dovršení osmnácti let věku se vrátil do svého trvalého bydliště ke své matce, proto by podle §37 odst. 1 z. s. m. měl být k projednání věci místně příslušný Okresní soud v Pardubicích, soud pro mládež (dále jen „Okresní soud v Pardubicích“). Proto byla uvedená trestní věc předložena k rozhodnutí místní příslušnosti mezi těmito dvěma soudy Nejvyššímu soudu jako soudu nejblíže společně nadřízenému Okresním soudům pro mládež ve Znojmě a v Pardubicích.
3. Nejvyšší soud, jemuž byla tato věc na základě zmíněného rozhodnutí předložena, postupoval v souladu s ustanovením §24 odst. 1 tr. ř., podle něhož, když vzniknou pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti.
4. Pro posouzení místní příslušnosti soudu pro mládež v této věci vycházel Nejvyšší soud ze zákonných hledisek rozhodných pro určení místní příslušnosti zakotvených v ustanovení §37 a §39 z. s. m. Přitom nejprve shledal, že se vede trestní řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže, protože nebyly shledány podmínky vymezené v §73 odst. 1 písm. a), b) z. s. m., jelikož mladistvý spáchal čin, pro nějž se řízení vede, ve věku 17 let a 8 měsíců.
5. Místní příslušnost v řízení ve věcech mladistvých upravuje §37 z. s. m. tak, že řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje (odst. 1). Nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu čin vyšel najevo (odst. 2). Tyto varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity v pořadí, v jakém jsou uvedeny v §37 z. s. m. Příslušnost určená podle prvního hlediska má před ostatními dalšími způsoby jejího určení přednost proto, že soud tu může nejlépe a nejsnáze zjišťovat okolnosti charakterizující osobu mladistvého a jeho poměry, prostředí, v němž žije a pracuje, vytvářet podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí, a zanedbatelné není ani to, že výchovný účinek provedeného řízení zde bývá nejpůsobivější.
6. Ze smyslu ustanovení §37 odst. 1 z. s. m. rovněž plyne, že právě hledisko stálého bydliště zaručuje, že mladistvý je k tomuto místu vázán, a tato určitá fixace ke konkrétnímu místu může být garantem trvalosti a stability pobytu mladistvého, což jsou okolnosti důležité nejenom pro řádné zjištění a ověření poměrů mladistvého, ale též pro možnost co nejlepšího zajištění koordinace a spolupráce s probační a mediační službou, s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, eventuálně s jeho rodinou či blízkými osobami, a lze tak zajistit možnost účinného působení na takovou osobu i po skončení řízení. Jenom propojením těchto, ale i dalších způsobů, jimiž lze na mladistvého působit, lze docílit naplnění účelu a smyslu výkonu soudnictví nad mládeží (§1 z. s. m.). Další hlediska, vymezená v §37 odst. 2 z. s. m. přicházejí do úvahy, pokud nelze některé místo, které je uvedeno v §37 odst. 1 z. s. m. zjistit, nebo je-li mimo území České republiky. Výhodou takto stanovené místní příslušnosti je to, že v tomto místě lze zpravidla nejlépe a nejrychleji objasnit spáchané provinění.
7. Nejvyšší soud již ve své judikatuře podmínky postupu podle §37 z. s. m. vymezil. Stanovil tak, že za místo, v jehož obvodu mladistvý bydlí, podle kterého se ve smyslu §37 odst. 1 z. s. m. určuje místní příslušnost soudu pro mládež, nelze mechanicky přejímat místo jeho trvalého pobytu, ale je potřeba pro jeho určení vždy ověřit, kde mladistvý skutečně bydlí a k němuž má reálné pevné vazby. Za takové místo lze považovat i výchovné zařízení, v němž mladistvý vykonává ústavní nebo ochrannou výchovu, pokud se nejedná jen o dočasný pobyt [viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 8 Td 11/2007 (uveřejněné pod č. 15/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
8. Pro to, aby soud mohl učinit objektivní závěr o tom, zda místní příslušnost soudu pro mládež zakládá první z uvedených hledisek, je však zásadně nutné v každé konkrétní věci zvážit, jaké rodinné vazby má mladistvý v místě svého trvalého bydliště. V tomto směru tak nemůže být rozhodujícím hlediskem pro určení místní příslušnosti soudu skutečnost, že mladistvý dočasně pobývá či v době spáchání posuzovaného skutku pobýval ve výchovném ústavu, který se nachází v obvodu jiného místně příslušného soudu, nežli je soud místně příslušný podle jeho trvalého bydliště. Bez významu zde není ani to, že v místě bydliště rodiny mladistvého jsou i orgány pověřené péčí o dítě, které jsou s mladistvým stále v kontaktu a znají nejen jeho, ale i rodinné poměry, z nichž mladistvý pochází (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 8 Td 46/2011). Hledisko uvedené jako první v §37 odst. 1 z. s. m. je tak dáno zejména v případě, že mladistvý, jemuž byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova a nachází se v některém z ústavů pro ně určených, udržuje kontakt s rodinou, vrací se do tohoto místa, má v něm okruh svých přátel, se kterými udržuje kontakty. Takové místo jeho trvalého bydliště má stále charakter místa, kde bydlí, přičemž pro účely citovaného ustanovení se nevyžaduje, že se zde např. momentálně nezdržuje z důvodu výkonu nařízené výchovy v jiných místech (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 8 Td 21/2012).
9. Nejvyšší soud na podkladě obsahu spisu (zejména ze zpráv Magistrátu města Pardubic – OSPOD a Odboru správních agend a ze zprávy Výchovného ústavu V.) zjistil, že mladistvý XXXXX *) má trvalé bydliště v P. na ulici H., kde stále žije jeho matka. Otec bydlí odděleně s novou rodinou. Mladistvý byl do ústavní výchovy umístěn na základě rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 9. 2012, sp. zn. 13 P 10/2005, a dne 29. 11. 2012 umístěn do Dětského diagnostického ústavu v Hradci Králové poté, co byl opakovaně projednáván pro přestupky (viz č. l. 40), byl velmi zanedbaný po stránce výukové a výchovné, v rodině se u něj i u ostatních sourozenců objevovaly problémy výchovné, problémy s trestnou činností a docházkou do školy. Dne 14. 2. 2013 byl tehdy ještě nezletilý XXXXX *) umístěn v Dětském domově se školou v Chrudimi, odkud však neustále utíkal a choval se agresivně, a proto byl dne 6. 10. 2014 na základě předběžného opatření přemístěn do Výchovného ústavu V. V něm se nacházel i poté, co mu byla rozhodnutím Okresního soudu ve Znojmě ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 1 Tm 47/2015, za čin jinak trestný uložena mimo jiné i ochranná výchova. Celé letní prázdniny trávil u matky v P. a do ústavu se vrátil sám dne 31. 8. 2016. Jeho adaptace ve Výchovném ústavu V. proběhla bez problémů, ale později začal i odtud utíkat, zejména za účelem obstarání si drog. Vzhledem k nezvladatelné agresi musel být dne 22. 1. 2016 hospitalizován v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Od března 2016 se dopouštěl téměř denních útěků ze zařízení, které vždy směřovaly do místa jeho trvalého bydliště v P. Celé letní prázdniny 2016 mladistvý strávil v P. u matky, do zařízení se poté vrátil sám dne 31. 8. 2016. Od 22. 9. 2016 se mladistvý začal dopouštět opakovaných útěků z výchovného ústavu, v mezidobí byl několikrát hospitalizován na psychiatrickém oddělení, neboť „mluvil z cesty“, slyšel hlasy, choval se agresivně, ohrožoval sebe i ostatní apod. Na vánoční prázdniny 2017 byl propuštěn ke své matce, odkud se však dobrovolně nevrátil a musel být dne 16. 1. 2017 zadržen a dodán zpět do výchovného ústavu. Obdobně tomu bylo o velikonočních prázdninách roku 2017. Mladistvý pobýval během dovolenek vždy u matky v P., kam se vrátil i po dovršení zletilosti dne 23. 12. 2017, kdy byla ukončena nařízená ústavní výchova, neboť nebyl shledán důvod pro postup podle §974 obč. zák. V P. má mladistvý kamarády, většinou taktéž osoby se závadovým chováním (srov. zprávy na č. l. 39 až 42, 43, 44 až 45 spisu 1 Tm 54/2017 Okresního soudu Znojmo).
10. K osobě mladistvého se z obsahu spisu podává, že je problematickou osobností, je agresivní, nerespektuje žádné autority a má sklony k sebepoškozování. Matka se o chlapce zajímá, po dobu jeho umístění v ústavu s ním byla v pravidelném telefonickém kontaktu, mladistvý k ní odjížděl na povolené dovolenky a prázdniny a rovněž k ní směřoval v době svých útěků z výchovného ústavu.
11. Čin, jenž je předmětem tohoto řízení, mladistvý spáchal v období srpna a září 2017, kdy byl umístěn ve Výchovném ústavu ve V., na okrese Z. Je však vhodné uvést, že se v tomto případě jedná o tzv. distanční delikt, neboť provinění maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání páchal nejen v obci V., ale všude tam, pobýval (i např. projížděl) v době, kdy byl na útěku z výchovného ústavu, v němž mu bylo rozhodnutím soudu uloženo vykonávat ochrannou výchovu.
12. Obžaloba na mladistvého byla v této věci Okresním státním zastupitelstvím ve Znojmě podána dne 29. 12. 2017 u Okresního soudu ve Znojmě, v jehož obvodu mladistvý pobýval od 6. 10. 2014 až do 23. 12. 2017, kdy přestal být chovancem ústavu z důvodu dosažení osmnácti let věku, a tedy i v době spáchání činu. Od 23. 12. 2017 bydlí a zdržuje se na adrese svého trvalého bydliště v P.
13. Protože jde o mladistvého pachatele, je třeba aplikovat hlediska místní příslušnosti vymezená v §37 odst. 1 z. s. m., jak byla citována výše v bodech 5. a 6. tohoto usnesení, a zásadní je proto místo, kde bydlí. Mladistvý má stálé bydliště, v němž se také skutečně trvale zdržuje a žije spolu se svojí matkou v P., což je i místo, do něhož mladistvý opakovaně utíkal v době svého umístění ve výchovných zařízeních. K tomuto místu je mladistvý fakticky vázán a přesto, že výchovné působení ze strany jeho matky se nejeví dostatečné a důsledné, je evidentní jeho citová vazba k ní. Vzhledem k tomu, že mladistvý ke dni 23. 12. 2017 již nabyl plnoletosti dosažením věku osmnácti let, je třeba uzavřít, že jeho dosavadní poměry se stabilizovaly a má i stálé bydliště, k němuž měl nejen v době spáchání činu, ale i později pevné vazby, a proto jsou splněny podmínky vymezené v ustanovení §37 odst. 1 z. s. m.
14. Nejvyšší soud s ohledem na shora rozvedené poznatky dospěl k závěru, že místní příslušnost soudu pro mládež pro projednání nyní předložené trestní věci mladistvého stanovená na základě hlediska §37 odst. 1 z. s. m. tj. podle místa, kde mladistvý bydlí, ze všech shora uvedených důvodů svědčí pro P., proto je v posuzované věci místně příslušným Okresní soud v Pardubicích.
15. Na podkladě těchto důvodů Nejvyšší soud podle §24 odst. 1 tr. ř. určil, že soudem místně příslušným k projednání věci mladistvého XXXXX *) je Okresní soud v Pardubicích, soud pro mládež, který bude i soudem, z hlediska efektivního výchovného působení na mladistvého, tak i z hlediska koncentrovanosti a rychlosti řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 1. 2018
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu
*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.