ECLI:CZ:NS:2018:8.TD.40.2018.1
sp. zn. 8 Td 40/2018-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 8. 2018 v trestní věci obviněného mladistvého XXXXX *) , vedené u Okresního soudu v Chomutově, soudu pro mládež, pod sp. zn. 25 Tm 20/2018, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného mladistvého XXXXX *) příslušný Městský soud v Brně, soud pro mládež.
Odůvodnění:
1. U Okresního soudu v Chomutově, soudu pro mládež (dále jen „Okresní soud v Chomutově“), byla Okresním státním zastupitelstvím v Chomutově podána dne 18. 6. 2018 obžaloba na obviněného mladistvého XXXXX *) (dále „mladistvý“) pro provinění nebezpečného ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se měl dopustit skutkem popsaným tak, že
dne 28. 5. 2017 v době kolem 00.45 hodin v Brně v ulici D., na chodníku před barem E. club, za přítomnosti nejméně dvou dalších osob, společně s mladistvým YYYYY *) , který je trestně stíhán odděleně, po krátké slovní rozepři fyzicky napadli poškozeného D. B., do kterého nejprve strkali, až poškozený spadl na zem, kde ho mladistvý YYYYY *) bil pěstmi do obličeje, a když poškozený vstal a snažil se utéci, hodil po něm mladistvý YYYYY *) skleněnou láhev, kterou ho zasáhl do zad a mladistvý XXXXX *) ho udeřil několika pěstmi do obličeje, načež se poškozený schoulil ke zdi do tzv. klubíčka, kde ho oba mladiství opakovaně kopali nohou do obličeje, v důsledku čehož poškozený utrpěl lehké oděrky dolního rtu, tržnou ránu dolního rtu, vyražení druhého zubu vpravo dole, zlomení korunky prvního zubu vlevo dole a prvního zubu vpravo dole s nutností dalšího vytržení, kdy zranění si vyžádalo lékařské ošetření a chirurgické šití, přičemž poškozený byl v důsledku zranění omezen v obvyklém způsobu života po dobu nejméně čtyř týdnů, neboť po dobu prvních dvou týdnů byl omezen dodržováním klidového režimu, požíváním kašovité stravy, bolestivostí a ztíženou hygienou dutiny ústní a k dalšímu omezení došlo v době mezi vytržením zubů a vytažením stehů od 15. 8. 2017 do 29. 8. 2017.
2. Okresní soud v Chomutově vyslovil svou místní nepříslušnost a usnesením ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 25 Tm 20/2018, podle §186 písm. a) tr. ř., §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. s poukazem na §24 odst. 1 tr. ř. a 37 odst. 1 z. s. m. trestní věc mladistvého XXXXX *) předložil Nejvyššímu soudu, soudu pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“), k rozhodnutí o místní příslušnosti. Důvodem je skutečnost, že obžaloba byla podána toliko s ohledem na to, že mladistvý byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 3 2018, sp. zn. 25 Nc 2410/2017, svěřen do péče otci, který bydlí v obci L. na okrese Ch., ačkoli, jak vyplynulo ze zprávy OSPOD Úřadu městské části Brno-Židenice ze dne 20. 6. 2018, se zdržuje u své matky na adrese B., T. Podle jejího vyjádření se zdržuje v B. a L. přibližně „v poměru 50:50“, což potvrdil i otec mladistvého, který sdělil, že po vzájemné dohodě se syn zdržuje u matky v B., kde byl opakovaně, jak v pracovní dny, tak o víkendech viděn též některými svědky.
3. Okresní soud v Chomutově na svou místní nepříslušnost usuzoval i z výpisu z centrální evidence obyvatel, podle níž mladistvý má trvalé bydliště stále v B.-Ž. na ulici T., kde se také opakovaně dopouští trestné činnosti, pro kterou jsou vedena trestní řízení orgány činnými v trestním řízení se sídlem v Brně, kdy v současnosti je mladistvý například prověřován pro jednání ze dne 25. 5. 2018 Městským státním zastupitelstvím v Brně pod sp. zn. 5 ZN 2014/2018. Je tedy nepochybné, že ač byl svěřen rozhodnutím soudu do péče otci, se v jeho bydlišti v L. zdržuje ojediněle, zatímco fakticky žije v B. na adrese svého trvalého bydliště. Z toho důvodu Městský soud v Brně, další orgány činné v trestním řízení i OSPOD mohou nejlépe a nejsnáze zjišťovat okolnosti týkající se jeho osoby významné pro rozhodnutí nyní projednávané trestní věci, přičemž v neposlední řadě je třeba mít na zřeteli, že posuzovaná trestná činnost byla spáchána rovněž v Brně, a tudíž s ohledem na nutnost výslechů řady svědků, kteří jsou taktéž bytem B., je k projednání a rozhodnutí věci místně příslušný Městský soud v Brně, soud pro mládež.
4. Nejvyšší soud, jemuž byla tato věc na základě zmíněného rozhodnutí předložena, jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhoduje o tom, který soud je místně příslušný k projednání věci, a vychází přitom ze zákonných hledisek rozhodných pro určení místní příslušnosti zakotvených v ustanovení §37 a §39 z. s. m. V posuzované věci nejprve shledal, že se vede trestní řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže, protože nebyly shledány podmínky vymezené v §73 odst. 1 písm. a), b) z. s. m., jelikož mladistvý spáchal čin, pro nějž se řízení vede, ve věku 15 let a 3 měsíců a do dnešního dne nedovršil věku osmnácti, resp. devatenácti let.
5. Místní příslušnost v řízení ve věcech mladistvých upravuje §37 z. s. m. tak, že řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje (odst. 1). Nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu čin vyšel najevo (odst. 2). Tyto varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity v pořadí, v jakém jsou uvedeny v §37 z. s. m. Příslušnost určená podle prvního hlediska má před ostatními dalšími způsoby jejího určení přednost proto, že soud tu může nejlépe a nejsnáze zjišťovat okolnosti charakterizující osobu mladistvého a jeho poměry, prostředí, v němž žije a pracuje, vytvářet podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí, a zanedbatelné není ani to, že výchovný účinek provedeného řízení zde bývá nejpůsobivější.
6. Ze smyslu ustanovení §37 odst. 1 z. s. m. rovněž plyne, že právě hledisko stálého bydliště zaručuje, že mladistvý je k tomuto místu vázán, a právě tato určitá fixace ke konkrétnímu místu může být garantem trvalosti a stability pobytu mladistvého, což jsou okolnosti důležité nejenom pro řádné zjištění a ověření poměrů mladistvého, ale též pro možnost co nejlepšího zajištění koordinace a spolupráce s probační a mediační službou, s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, eventuálně s jeho rodinou či blízkými osobami, a lze tak zajistit možnost účinného působení na takovou osobu i po skončení řízení. Jenom propojením těchto, ale i dalších způsobů, jimiž lze na mladistvého působit, lze docílit naplnění účelu a smyslu výkonu soudnictví nad mládeží (§1 z. s. m.). Další hlediska, vymezená v §37 odst. 2 z. s. m. přicházejí do úvahy, pokud nelze některé místo, které je uvedeno v §37 odst. 1 z. s. m. zjistit, nebo je-li mimo území České republiky. Výhodou takto stanovené místní příslušnosti je to, že v tomto místě lze zpravidla nejlépe a nejrychleji objasnit spáchané provinění.
7. Nejvyšší soud již ve své judikatuře podmínky postupu podle §37 z. s. m. vymezil. Stanovil tak, že za místo, v jehož obvodu mladistvý bydlí, podle kterého se ve smyslu §37 odst. 1 z. s. m. určuje místní příslušnost soudu pro mládež, nelze mechanicky přejímat místo jeho trvalého pobytu, ale je potřeba pro jeho určení vždy ověřit, kde mladistvý skutečně bydlí [přiměřeně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 8 Td 11/2007 (uveřejněné pod č. 15/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
8. Pro to, aby soud mohl učinit objektivní závěr, zda místní příslušnost soudu pro mládež zakládá první z uvedených hledisek, je však zásadně nutné v každé konkrétní věci zvážit, jaké rodinné vazby má mladistvý v místě svého trvalého bydliště. V tomto směru tak nemůže být rozhodujícím hlediskem pro určení místní příslušnosti soudu skutečnost, že mladistvý dočasně, přechodně nebo sporadicky pobývá u jednoho z rodičů či příbuzných nebo ve výchovném ústavu, který se nachází v obvodu jiného místně příslušného soudu. Bez významu zde není ani to, že v místě bydliště rodiny mladistvého jsou i orgány pověřené péčí o dítě, které jsou s mladistvým stále v kontaktu a znají nejen jeho samotného, ale i rodinné poměry, z nichž pochází (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 8 Td 46/2011). Hledisko uvedené jako první v §37 odst. 1 z. s. m. je tak dáno zejména v případě, že mladistvý, jemuž byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova a nachází se v některém z ústavů pro ně určených, eventuálně byl rozhodnutím soudu svěřen do péče jednomu z rodičů, udržuje kontakt s rodinou (eventuálně s druhým z rodičů), vrací se do místa svého původního bydliště nebo se v něm trvaleji zdržuje a má v něm okruh svých přátel, se kterými udržuje kontakty a další pevnější vazby. Takové místo jeho trvalého bydliště má stále charakter místa, kde bydlí, přičemž pro účely citovaného ustanovení se dokonce ani nevyžaduje, aby se zde momentálně skutečně zdržoval, pokud z důvodu kupříkladu výkonu ústavní výchovy pobývá v jiných místech nebo proto, že byl rozhodnutím soudu svěřen do péče druhému z rodičů, u nějž se však soustavněji nezdržuje, neboť je stále vázán a přitahován k místu původního bydliště, kam nadále odjíždí a zde povětšinou i bydlí (viz přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 8 Td 21/2012).
9. Nejvyšší soud v přezkoumávané věci z podkladů založených v připojeném spisovém materiálu k poměrům mladistvého XXXXX *) zjistil, že tento má trvalé bydliště v B., kde také žije jeho matka. Otec mladistvého žije v obci L., okres Ch. Z důvodů výchovných problémů byl nad mladistvým (tehdy ještě nezletilým) rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2014, sp. zn. 23 Nc 2002/2014, stanoven dohled, avšak toto opatření nevedlo k nápravě. Mladistvý byl proto opakovaně umístěn do střediska výchovné péče. Jeho nevhodné, a problémové chování se stupňovalo, a v roce 2016 vyústilo v šikanu učitelky ve škole. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2016, sp. zn. 121 Nc 2407/2016, byl mladistvý na základě předběžného opatření umístěn do Dětského domova se školou, středisko výchovné péče a základní škola D., Jihlava, kde se jeho chování stabilizovalo a mladistvý usiloval o své propuštění zpět domů k matce. Řízení o výchovném opatření bylo proto zastaveno a mladistvý měl navázat spolupráci se Střediskem výchovné péče Brno, V., kde však absolvoval pouze jedno setkání, k dalšímu už se nedostavil. Dále navštěvoval Základní školu Brno, K., s četnými neomluvenými absencemi. Protože matka jeho výchovu sama nezvládala, vyslovila souhlas s umístěním mladistvého do výchovného zařízení, na základě čehož Městský soud v Brně usnesením ze dne 3. 5. 2017, sp. zn. 25 Nc 2410/2017 (č. l. 147, 148), nařídil předběžné opatření o předání mladistvého do Výchovného ústavu v Novém Jičíně. Usnesením ze dne 1. 9. 2017 bylo toto předběžné opatření prodlouženo až do 3. 10. 2017 (č. l. 49). Usnesením tohoto soudu ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 128 Nc 2401/2017 (č. l. 153), byl mladistvý (tehdy nezletilý) umístěn do Výchovného ústavu Ostrava-Hrabůvka, neboť „je vážně ohrožen jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem“. Na základě předběžného opatření téhož soudu ze dne 25. 10. 2017, s právní mocí 22. 11. 2017, (č. l. 150) byl mladistvý předán do péče otce. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. 25 Nc 2410/2017, byl mladistvý svěřen do výlučné péče otce od 1. 4. 2018. Mladistvý však fakticky pobývá i nadále převážně u matky v B., kde si také podal přihlášky k přípravě na své budoucí povolání a kde je proti němu vedeno další trestní řízení ve věci padělání a pozměnění peněz.
10. K osobě mladistvého se z obsahu spisu navíc podává, že je problematickou osobností, nerespektuje autoritu dospělých, má snahu bagatelizovat svá pochybení a nedostatky, projevuje se u něj vzestup agresivity a tendence experimentovat s návykovými látkami, v posledním výchovném zařízení v Novém Jičíně vyhrožoval fyzickou likvidací a sebepoškozováním, proto byl dne 2. 10. 2017 umístěn na psychiatrické oddělení Fakultní nemocnice Ostrava-Poruba, odkud hned druhý den utekl (č. l. 145). Matka se o chlapce zajímá, avšak jeho náročnou výchovu, vzhledem k jeho neochotě ji respektovat jako autoritu, nezvládá. Mladistvý při svém umístění ve výchovném středisku žádal o propuštění domů k matce, s níž byl také v intenzivním telefonickém kontaktu při svém útěku z psychiatrické nemocnice.
11. Z takto zjištěných okolností Nejvyšší soud shledal, že jsou dány podmínky pro použití §37 odst. 1 z. s. m. Místo pobytu v L. u otce, jemuž byl na základě výše citovaného rozhodnutí soudu mladistvý svěřen do péče, je pouze formální. Za stálé bydliště, v němž se mladistvý skutečně zdržuje, je třeba považovat bydliště jeho matky na adrese T., B., kam se opakovaně uchyloval. Je třeba zdůraznit i přímé vazby OSPOD i orgánů činných v trestním řízení na matku, která se snaží se školou, výchovnými zařízeními i orgány činnými v trestním řízení spolupracovat a na mladistvého v maximální možné míře výchovně působit. Nelze přitom pominout, že mladistvý je rovněž dlouhodobě sledován a monitorován OSPOD Brno-Židenice, jenž je komplexně obeznámen nejen s povahou a postoji mladistvého, ale i s jeho rodinným zázemím a poměry. Ze všech těchto získaných informací je patrné, že podmínky vymezené v ustanovení §37 odst. 1 z. s. m. jsou naplněny.
12. Nejvyšší soud s ohledem na shora rozvedené poznatky dospěl k závěru, že místní příslušnost soudu pro mládež pro projednání nyní předložené trestní věci mladistvého je třeba stanovit na základě hlediska §37 odst. 1 z. s. m. podle místa, v jehož obvodu mladistvý bydlí, jež je zároveň místem, v němž se zdržuje. Nadto je současně při respektování tohoto hlediska naplněna i zásada vhodnosti (§39 z. s. m.), neboť jde o místo, kde bylo provinění spácháno, jímž je v posuzované věci rovněž Brno.
13. Na základě všech učiněných zjištění Nejvyšší soud podle §24 odst. 1 tr. ř. určil, že soudem místně příslušným k projednání věci mladistvého XXXXX *) je Městský soud v Brně, soud pro mládež.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 8. 2018
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu
*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.