ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.2188.2019.1
sp. zn. 20 Cdo 2188/2019-114
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného Drážního úřadu se sídlem v Praze 2, Wilsonova č. 300/8, identifikační číslo osoby 61379425, zastoupeného JUDr. Petrem Michalem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2, proti povinným 1) J. Ch. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Polská č. 61/4, a 2) V. Ch. , narozenému XY, bytem XY, o provedení prací a výkonů, o návrhu povinných na zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 48 EXE 768/2018, o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. března 2019 č. j. 64 Co 29/2019-87, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 4. prosince 2018, č. j. 48 EXE 768/2018-55, předmětnou exekuci zastavil (výrok I.), rozhodl, že oprávněný je povinen zaplatit povinným na náhradě nákladů řízení částku 13 068 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.) a že oprávněný je povinen zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Miloslavu Zwiefelhoferovi, Exekutorský úřad Praha 3, na nákladech exekuce částku 7 926 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.). Po skutkové stránce uzavřel, že pověřením ze dne 18. 5. 2018, č. j. 48 EXE 768/2018-11, vyhověl exekuční soud návrhu oprávněného a pověřil vedením exekuce soudního exekutora JUDr. Miloslava Zwiefelhofera, Exekutorský úřad Praha 3, k vymožení povinnosti povinných dle rozhodnutí Drážního úřadu, sekce stavební, územní odbor Plzeň, ze dne 28. 8. 2017, sp. zn. M1-STD0445/17-8/Rb, DUCR-48887/17 Rb. 2017, a to povinnosti odstranit všechny stromy rostoucí na pozemku parc. XY v kat. území XY podél regionální železniční dráhy XY, v mezistaničním úseku XY v žel. km 49,300 – 49,600 vlevo ve směru staničení, které svojí výškou a dopadovou vzdáleností mohou způsobit vznik mimořádné události na dráze s možným důsledkem ohrožení života, zdraví nebo škody značného rozsahu a jsou tedy zdrojem ohrožení dráhy. Odstranění měli povinní provést za součinnosti provozovatele dotčené železniční dráhy a veškeré kroky při odstranění stromů předem s provozovatelem dráhy projednat. Uvedl, že v daném případě je povinným exekučním titulem stanovena povinnost k nepeněžitému plnění – odstranění stromů v určitém úseku železniční trati. V exekučním titulu však není dostatečně jasně vymezeno, jaké konkrétní stromy mohou způsobit vznik mimořádné události a mají tedy být z uvedeného úseku železniční trati odstraněny. Povinnost povinných musí být natolik přesně a určitě formulována, aby nevznikaly žádné pochybnosti ohledně určení jednotlivých stromů, jichž se má výkon rozhodnutí týkat (např. označit druh stromu a jeho lokalizaci, případně obecněji označit výšku stromů, nad kterou musí být stromy nacházející se v určitých vzdálenostech od trati vykáceny apod.). Vzhledem k tomu, že exekuční titul nesplňuje požadavky materiální vykonatelnosti, soud exekuci dle ust. §268 odst. 1 písm. a) zastavil.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 19. března 2019, č. j. 64 Co 29/2019-87, usnesení soudu I. stupně změnil tak, že se předmětná exekuce nezastavuje. Uvedl, že z exekučního titulu – rozhodnutí oprávněné ze dne 28. 8. 2017 – je zcela jasně určitelné, jaké stromy jsou jím dotčeny, tedy které stromy mají být odstraněny. Pokud jde o povinnými namítaný rozsah v rozhodnutí jím uložené povinnosti, ve vykonávacím řízení je v zásadě vyloučeno, aby exekuční soud přezkoumával věcnou správnost exekučního titulu. Všechny tyto námitky vztahující se k rozsahu jim uložené povinnosti tedy měli povinní uvést v rámci opravného prostředku proti rozhodnutí oprávněného ze dne 28. 8. 2017, což neučinili, resp. učinili opožděně, jak potvrdili při jednání odvolacího soudu.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal povinný 1) dovolání. Zejména namítá, že formulace vyjádřená v exekučním titulu, dle které mají povinní povinnost odstranit v daném úseku stromy, které mohou potencionálně ohrozit dráhu, je neurčitá a způsobuje materiální nevykonatelnost exekučního titulu. Exekuční titul musí být zcela určitý a srozumitelný, aby bylo jasné, jaká povinnost je ukládána povinnému a v jakém rozsahu je soudní exekutor oprávněn zasáhnout a výkon rozhodnutí vynucovat. Tato podmínka však v daném případě není splněna, přičemž stejný závěr plyne i z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 11 A 25/2017, které byly odvolacím soudem sice zmíněny, avšak z něj nebyly učiněny správné závěry. Předmětný exekuční titul je taktéž nezákonný, neboť oprávněný trvá na odstranění veškerých stromů nacházejících se v tzv. ochranném pásmu, a to svévolně, aniž by si opatřil k takovému rozhodnutí podklady a uskutečnil náležitý dendrologický průzkum. Dle dovolatele oprávněný při vydání exekučního titulu nerespektoval stanoviska orgánu ochrany životního prostředí, nevydal žádné závazné stanovisko ve smyslu ust. §8 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, kterým by řádně zdůvodnil svůj záměr nařídit povinným vykácení stromů. Je tak zřejmé, že postup oprávněného, jeho rozhodnutí a následné zdůvodnění jeho postupů bylo v rozporu se zákonem a byl zde tedy dán důvod k zastavení řízení ve smyslu ust. §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. pro nepřípustnost výkonu rozhodnutí pro nesoulad s veřejným zájmem a obecně závaznými předpisy chránící veřejný zájem (zákon o drahách, lesní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny).
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, neboť usnesení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není ani důvod, aby odpovídající právní otázky byly posouzeny jinak (srov. §237 o. s. ř.)
Dovolatel (povinný J. Ch.) má za to, že předmětný exekuční titul je materiálně nevykonatelný, protože z formulace, že z pozemku povinných XY k. ú. XY mezi železničními kilometry 49,300 – 49,600 mají být „odstraněny stromy, které svojí výškou a dopadovou vzdáleností mohou způsobit vznik mimořádné události na dráze s možným důsledkem ohrožení života, zdraví nebo škody značného rozsahu a jsou tedy zdrojem ohrožení dráhy a provozu na ní“, není zřejmé, jaké stromy mají být odstraněny.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003, dovodil, že soudní výkon rozhodnutí (nebo exekuci) lze nařídit a provést, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti - tedy tzv. materiální předpoklady vykonatelnosti. Jednou ze základních náležitostí materiální vykonatelnosti rozhodnutí je, aby v něm byl vymezen rozsah a obsah povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí nařízen. Není-li možné z exekučního titulu náležitosti materiální vykonatelnosti uvedené v ustanovení §261a odst. 1 o. s. ř. dovodit ani výkladem s přihlédnutím k povaze uložené povinnosti nebo ke způsobu exekuce, nemůže takový titul být způsobilým podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí. Z výše popsaného výroku předmětného exekučního titulu je zřejmé, že povinným byla uložena povinnost k odstranění veškerých (tedy i zdravých) stromů, které vzhledem na svoji výšku a umístění v terénu mohou při svém vyvrácení dopadnout nebo se posunout na trať v mezistanicích úseku XY v železničních kilometrech 49,300 – 49,600 vlevo ve směru staničení. Tuto povinnost lze vykonat způsobem předpokládaným právními předpisy, a to provedením prací a výkonů [§59 odst. 2 písm. d), §72 a násl. ex. řádu]. Povinnost je vymezena dostatečně určitým způsobem, protože při exekuci lze přímo na místě zjistit, který ze stromů na předmětném pozemku má být odstraněn. Jestliže tedy odvolací soud došel k závěru, že exekuční titul je materiálně vykonatelný, je jeho rozhodnutí v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.
Dovolatel rovněž namítá, že předmětný exekuční titul je „nezákonný“, neboť oprávněný trvá na odstranění veškerých stromů nacházejících se v tzv. ochranném pásmu, a to svévolně, aniž by si opatřil k takovému rozhodnutí podklady a uskutečnil náležitý dendrologický průzkum. Dovolatel dále uvádí, že oprávněný nerespektoval ust. §8 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a při svém rozhodování neakceptoval ani stanovisko orgánu ochrany životního prostředí a sám nevydal závazné stanovisko, kterým by řádně zdůvodnil svůj záměr nařídit povinným kácení stromů. Takový postup oprávněného je podle dovolatele nezákonný a v rozporu s „veřejným zájmem“, což způsobuje nevykonatelnost exekučního titulu podle ustanovení §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Nejvyšší soud ve stanovisku ze dne 30. 6. 1976, sp. zn. 3 Cz 24/76, uzavřel, že při posuzování návrhu na výkon rozhodnutí orgánu státní správy je soud povinen zkoumat, zda rozhodnutí bylo vydáno orgánem k tomu oprávněným. Zjistí-li soud, že rozhodnutí vydal orgán, který nebyl oprávněn rozhodovat o otázce pojaté do rozhodnutí, výkon rozhodnutí, byl-li již nařízen, zastaví. Jinými slovy exekuční soud je povinen zkoumat exekuční titul vydaný správním orgánem potud, zda správní orgán jej vydal v rámci svého zákonného zmocnění. Ustanovením, které Drážní úřad opravňuje k vydání předmětného exekučního titulu, přitom je ustanovení §10 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podle něhož drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.
Námitky dovolatele směřují vůči věcné správnosti exekučního titulu ve formě správního rozhodnutí spočívající v tom, že drážní úřad si nevyžádal dostatek podkladů a rozhodnutí tak učinil „svévolně“, myšleno bez dostatečných podkladů. Tyto námitky však ničeho nemění na tom, že exekuční titul Drážní úřad vydal v rámci své zákonné pravomoci, a proto nelze dojít k závěru, že by jeho rozhodnutí bylo nevykonatelným a existoval důvod pro zastavení exekuce. Bylo věcí dovolatele, aby věcnou správnost exekučního titulu namítl v rámci opravného prostředku směřujícího do exekučního titulu (což dovolatel dle textu dovolání učinil, ale opožděně), případně aby se domáhal zrušení exekučního titulu v rámci správního soudnictví, v němž je možné přezkoumat maritorní správnost exekučního titulu (což dovolatel ostatně rovněž podle textu dovolání učinil). Teprve poté, co bude exekuční titul v předepsaném řízení zrušen, může být odůvodněno zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst. 1 písm. b) o. s. ř.. Do té doby je nutné respektovat, že případné vady nalézacího řízení a věcná nesprávnost exekučního titulu ve formě rozhodnutí orgánu státní moci samy o sobě nevedou k zastavení exekuce, protože tyto nedostatky se nepřenášejí do vykonávacího řízení a tedy ani neposlouží jako důvod pro zastavení exekuce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002 , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003 , uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2273/2008 , a ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. 20 Cdo 4548/2007 ). Jestliže tedy odvolací soud uzavřel, že přezkum věcné správnosti exekučního titulu ve formě rozhodnutí je ve vykonávacím řízení v zásadě vyloučen, je jeho závěr v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Tvrzení dovolatele, že byla-li mu uložena povinnost k vykácení stromů na jeho pozemku, jež mohou spadnout do kolejiště, je natolik zásadním zásahem do „veřejného zájmu“, že exekuci je třeba zastavit, není obsahem dovolání podložen.
S ohledem na shora uvedené není dovolání povinného 1) přípustné, Nejvyšší soud je tedy v souladu s ustanovením §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 7. 2019
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu