ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.2664.2019.1
sp. zn. 20 Cdo 2664/2019
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné AB – CREDIT a.s. se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1603/57, identifikační číslo osoby 40522610, proti povinnému Z. J. , narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Jiřím Novákem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská č. 1788/60, pro 17 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, pod sp. zn. 196 EX 5860/08, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 26. února 2019, č. j. 60 Co 406/2018-804, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 26. února 2019, č. j. 60 Co 406/2018-804, a usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 27. 9. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-774, ve spojení s usnesením soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 3. 10. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-776, se zrušují a věc se vrací soudnímu exekutorovi Mgr. Janu Valentovi, Exekutorský úřad Olomouc, k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 26. 1. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-676, ve znění opravného usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 26. 1. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-677, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 19. 6. 2018, č. j. 60 Co 70/2018-821, byl vydražitelce AMBRA UH s. r. o. se sídlem v Uherském Hradišti, Šafaříkova č. 492, IČO 27733637 (dále jen „vydražitelka“), udělen příklep na vydražených nemovitostech ve společném jmění manželů povinného a jeho manželky, a to na pozemku parc. č. St. XY, o výměře 522 m 2 , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. XY, rodinný dům, pozemku parc. č. XY, o výměře 364 m 2 , zahrada, pozemku parc. č. XY, o výměře 110 m 2 , ostatní plocha, vše zapsané v katastru nemovitostí, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště XY, pro obec XY, katastrální území XY, na listu vlastnictví č. XY (dále jen „vydražené nemovitosti“), za nejvyšší podání 3 726 000 Kč.
Soudní exekutor Mgr. Jan Valenta, Exekutorský úřad Olomouc, usnesením ze dne 27. 9. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-774, ve znění opravného usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 3. 10. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-776, rozvrhl rozdělovanou podstatu ve výši 3 727 061,79 Kč tak, že se z ní uspokojuje pohledávka soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, na nákladech exekučního řízení ve výši 572 345,53 Kč k hotovému zaplacení, a částečně pohledávka oprávněné ve výši 3 154 716,26 Kč k hotovému zaplacení, zbytek bez uspokojení, čímž je rozdělovaná podstata zcela vyčerpána.
K odvolání povinného Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 26. 2. 2019, č. j. 60 Co 406/2018-804, potvrdil usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 27. 9. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-774, ve znění opravného usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 3. 10. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-776. Odvolací soud dospěl k závěru, že soudní exekutor na základě správných skutkových zjištění rozdělil podstatu v souladu se zákonem, když odměna soudního exekutora byla stanovena podle §5 a §6 vyhlášky č. 330/2001 Sb., ve znění účinném do 29. 2. 2012, a při jejím určení soudní exekutor vycházel z doporučení Exekutorské komory České republiky a tento postup je rovněž v souladu s metodikou zastávanou v judikatuře Nejvyššího správního soudu České republiky; rovněž vyčíslení pohledávky oprávněné ke dni rozvrhu částkou 15 373 413 Kč odpovídá rozdílu mezi vymáhanou pohledávkou 17 000 000 Kč a úhradami na ni ve výši 1 626 587 Kč.
V mezidobí Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3985/2018, usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 19. 6. 2018, č. j. 60 Co 70/2018-821, zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, k dalšímu řízení.
Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, opětovným usnesením ze dne 25. 6. 2019, č. j. 60 Co 70/2018-936, usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 26. 1. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-676, ve znění opravného usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 26. 1. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-677, potvrdil.
Usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 26. 2. 2019, č. j. 60 Co 406/2018-804, napadl povinný dovoláním. Namítá, že provedení exekuce prodejem nemovité věci je rozděleno do několika relativně samostatných fází, přičemž na fázi prodeje nemovité věci, která končí právní mocí usnesení o příklepu, navazuje fáze rozvržení rozdělované podstaty mezi věřitele; každá fáze exekučního řízení přitom může navazovat až poté, co je pravomocně skončena fáze předchozí. V projednávané věci však odvolací soud rozhodl o rozdělení podstaty, aniž by byla s konečnou platností ukončena fáze předchozí, a to pravomocným usnesením o příklepu. Vzhledem k tomu, že v době rozhodování o rozvrhu podstaty neexistovalo pravomocné rozhodnutí o příklepu a nebylo tak postaveno na jisto, kdo bude vlastníkem vydražených nemovitostí, nemělo být ani vydáno rozhodnutí o rozvržení podstaty. Povinný dále namítá, že odvolací soud své rozhodnutí nedostatečně odůvodnil a nevypořádal se s námitkami uvedenými v jeho odvolání týkajícími se nedostatku právní úpravy a výpočtu v rozvrhovém usnesení. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle §237 o. s. ř., neboť napadené usnesení závisí na posouzení právní otázky, zda zrušení pravomocného usnesení o příklepu brání provedení rozvrhu rozdělované podstaty, která dosud nebyla v judikatuře dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání povinného je opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba posuzovat i v současné době – vzhledem k tomu, že exekuční řízení bylo zahájeno dne 4. 8. 2008 – podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 286/2009 Sb., dále též jen „ex. řád“, a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012, dále též jen „OSŘ“.
Podle ustanovení §337 odst. 1 OSŘ po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí vysvětlil, že zákonná úprava rozděluje průběh výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Těmito fázemi jsou 1) nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), 2) určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3) vydání usnesení o dražební vyhlášce, 4) vlastní dražba a 5) jednání o rozvrhu. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny pravomocným rozhodnutím, jímž je ukončen určitý úsek a je předpokladem pro další pokračování v řízení. Současně jeho účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006, usnesení ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2769/2006, nebo usnesení ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 20 Cdo 901/2008).
Ze shora uvedeného se podává, že předpokladem pro jednání o rozvrhu podstaty je řádné ukončení fáze dražby nemovitosti, které spočívá v zaplacení nejvyššího podání a nabytí právní moci usnesení o příklepu. Neexistuje-li v době rozhodování o rozvrhu rozdělované podstaty pravomocné usnesení o příklepu, resp. je-li pravomocné usnesení o příklepu zrušeno dříve, než rozhodnutí o rozvrhu rozdělované podstaty nabylo právní moci, není již možné rozhodnutí o rozvrhu v odvolacím řízení potvrdit jako správné, neboť chybí jeden z předpokladů pro rozvrhové jednání, jímž je pravomocné usnesení o příklepu. Není-li tedy řádně ukončena dražba nemovitosti jako předchozí fáze exekučního řízení, brání tato skutečnost dalšímu pokračování v exekuci. Opačným postupem by došlo k neoprávněnému zásahu do majetkových práv povinného.
V projednávané věci usnesením o příklepu ze dne 26. 1. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-676, ve znění opravného usnesení ze dne 26. 1. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-677, soudní exekutor udělil příklep k vydraženým nemovitostem vydražitelce a toto usnesení o příklepu nabylo právní moci dne 18. 7. 2018. Usnesením o rozvrhu ze dne 27. 9. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-774, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 10. 2018, č. j. 196 EX 5860/08-776, soudní exekutor rozvrhl rozdělovanou podstatu. K odvolání povinného proti usnesení o rozvrhu Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 26. 2. 2019, č. j. 60 Co 406/2018-804, usnesení soudního exekutora o rozvrhu potvrdil, ačkoliv usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3985/2018, bylo usnesení soudního exekutora o příklepu zrušeno. Odvolací soud tedy potvrdil usnesení o rozvrhu podstaty, aniž by se zabýval otázkou zákonných předpokladů pro rozvrhové jednání, jímž je otázka právní moci usnesení o příklepu. Vzhledem k tomu, že usnesení o příklepu v době rozhodnutí odvolacího soudu nebylo v právní moci, nebylo možné rozhodnutí o rozvrhu rozdělované podstaty potvrdit. Skutečnost, že Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 25. 6. 2019, č. j. 60 Co 70/2018-936, usnesení soudního exekutora o příklepu opětovně potvrdil, není v projednávané věci rozhodná, neboť toto usnesení o příklepu následně (opětovně) nabylo právní moc ke dni 15. 7. 2019 a není možné, aby rozvrhové jednání bylo nařízeno před právní mocí rozhodnutí o příklepu, jež je jedním z jeho zákonných předpokladů.
Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu není správné a nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudnímu exekutorovi Mgr. Janu Valentovi, Exekutorský úřad Olomouc, k dalšímu řízení (srov. §243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 9. 2019
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu