ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.4447.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 4447/2018-129
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D. v právní věci žalobce J. J. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného obecným zmocněncem J. J, narozeným XY, bytem XY, proti žalovanému J. Š. , soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu XY, o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 15 C 104/2018, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 27. 7. 2018, č. j. 30 Co 183/2018-81, takto:
I. Řízení o „odvolání“ žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 27. července 2018, č. j. 30 Co 183/2018-81, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o předmětném „odvolání“.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 27. 7. 2018, č. j. 30 Co 183/2018-81, potvrdil usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 26. 6. 2018, č. j. 15 C 104/2018-52, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 10. 9. 2018 opravný prostředek výslovně označený jako odvolání proti rozhodnutí ve věci samé k usnesení č. j. 30 Co 183/2018-81. Odvolací soud usnesením ze dne 12. 10. 2018, č. j. 30 Co 183/2018-122, které bylo žalobci doručeno dne 19. 10. 2018, vyzval žalobce, aby do 10 dnů od doručení výzvy soudu sdělil, zda svým podáním označeným jako odvolání, skutečně mínil podat tento opravný prostředek nebo jím mínil podat dovolání. Dále žalobce poučil, že pokud se jedná o dovolání, je nutné zastoupení advokátem dle §241 odst. 1 o. s. ř. a k tomuto doložit plnou moc udělenou advokátovi, jinak dovolací soud dovolací řízení zastaví. Z následného podání žalobce ze dne 25. 10. 2018 učiněného prostřednictvím obecného zmocněnce nevyplývá, že by svým podáním zamýšlel podat dovolání proti napadenému usnesení.
Podle ustanovení §10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů.
Podle ustanovení §9 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
Podle ustanovení §10a o. s. ř. o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud.
Podle ustanovení §201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.
Odvolání není opravným prostředkem, kterým by bylo možno brojit proti rozhodnutí krajského soudu (srov. §201 o. s. ř.), jenž je soudem odvolacím (§10 odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud, kterému bylo odvolání žalobce k rozhodnutí předloženo, pak může být pouze soudem dovolacím (§10a o. s. ř.), případně soudem prvního stupně (§9 odst. 3 o. s. ř.). To ostatně koresponduje i s vymezením soudní soustavy v ust. čl. 91 Ústavy. Občanský soudní řád současně ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího.
Podal-li tedy žalobce v předmětné věci odvolání směřující proti usnesení krajského soudu, jenž rozhodoval jako soud odvolací, je navazující odvolací řízení stiženo ze shora uvedených důvodů vadou. Nedostatek funkční příslušnosti přitom představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, publikované v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, č. seš. 7, pod č. 139, ze dne 7. září 2005, sp. zn. 30 Cdo 2042/2005, ze dne 31. května 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, roč. 2001, č. seš. 7, pod č. 85, ze dne 16. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 1411/2015, či ze dne 1. září 2016, sp. zn. 20 Cdo 3429/2016), pro nějž nelze než řízení zastavit.
Z uvedeného důvodu Nejvyšší soud řízení o jemu předloženém odvolání žalobce směřujícím vůči rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího pro neodstranitelný nedostatek procesních podmínek zastavil (§243b, §104 odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud jen připomíná, že žalobce byl poučen, že proti rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání ani dovolání přípustné.
Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 2. 2019
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu