ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.1252.2019.1
sp. zn. 22 Cdo 1252/2019-178
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně L. P. , narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Barborou Chrástkovou, advokátkou se sídlem v Kunovicích, Popovice 22, proti žalovaným 1) V. P. , narozenému XY, bytem v XY, 2) F. P. , narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Martinou Mikolajczykovou, advokátkou se sídlem v Brně, Zámečnická 182/5, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 14 C 181/2016, o dovolání žalované 2) proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 10. 10. 2017, č. j. 59 Nc 126/2017-106, takto:
Řízení o dovolání se zastavuje .
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 10. 10. 2017, č. j. 59 Nc 126/2017-106, rozhodl o námitce podjatosti vznesené žalovanou 2) v řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 14 C 181/2016 tak, že soudkyně Mgr. Pavlína Potomská není vyloučena z projednávání a rozhodování této věci.
Toto rozhodnutí napadla žalovaná 2) dovoláním, ve kterém se domáhá jeho zrušení a vrácení věci Krajskému soudu v Brně - pobočce ve Zlíně,k dalšímu řízení.
Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje s rozhodnutím Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně a má za to, že dovolání žalované 2) není přípustné.
Podle §16 odst. 1 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej proto zaměňovat nelze (srovnej též stanovisko pléna Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 1996, sešit 8, pod pořadovým číslem 48). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází.
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1335/2001, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1620/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 1691/2010, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 2277/2018, toto a další níže uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou uvedena na webových stránkách dovolacího soudu – www.nsoud.cz ).
Nejvyšší soud proto řízení z důvodu nedostatku své funkční příslušnosti jako neodstranitelné podmínky řízení zastavil (srov. §243b a §104 odst. 1 věty první o. s. ř.).
Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně o tom, že dovolání je přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4147/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. 32 Cdo 3252/2017).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení před Nejvyšším soudem rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 5. 2019
Mgr. David Havlík
předseda senátu