ECLI:CZ:NS:2019:23.ND.193.2019.1
sp. zn. 23 Nd 193/2019-155
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Fincentrum & Swiss Life Select a. s., se sídlem v Praze 8, Pobřežní 620/3, identifikační číslo osoby 24260444, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti žalované I. F. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o zaplacení 269.597,28 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 24 C 375/2015, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 24 C 375/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 8 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí částku 269.597,28 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaná nesplnila závazky plynoucí jí ze smlouvy o spolupráci uzavřené dne 2. 9. 2013. V předmětné smlouvě se žalobkyně a žalovaná dohodly v souladu s §89a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), na určení místní příslušnosti soudu prvního stupně podle adresy sídla žalobkyně.
Obvodní soud pro Prahu 8 vyzval prostřednictvím přípisu ze dne 11. 1. 2019, č. j. 24 C 375/2015-150 a č. j. 24 C 375/2015-151, účastníky ke sdělení ve lhůtě 5 dnů, zda souhlasí s přikázáním věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti. Tento postup Obvodní soud pro Prahu 8 odůvodnil tím, že projednání věci v místě bydliště žalované se jeví jako rychlejší a hospodárnější vzhledem k zdravotnímu stavu žalované, která trpí bolestmi páteře a užívá silná psychofarmaka. Předmětný přípis byl žalobkyni doručen dne 14. 1. 2019 a žalované dne 16. 1. 2019, přičemž žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily.
Obvodní soud pro Prahu 8 následně předložil věc dle §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti dle §12 odst. 2 o. s. ř.
U žalobkyně poté, co byla Nejvyššímu soudu věc předložena, došlo ke změně obchodní firmy z Fincentrum a. s. na Fincentrum & Swiss Life Select a. s., což se promítlo v záhlaví tohoto rozhodnutí.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 8) a Okresnímu soudu v Ostravě, kterému má být věc postoupena (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh Obvodního soudu pro Prahu 8 na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v tomto případě nejsou splněny zákonné podmínky, za nichž lze věc přikázat jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 28 Nd 409/2014) nebo po skutkové stránce – se zřetelem na navržené důkazy – spolehlivěji a důkladněji (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 26 Nd 303/2014). Při vědomí významu zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, jako garance nezávislosti soudní moci, je přitom třeba podmínky přikázání věci jinému soudu vždy vykládat restriktivně (srovnej mimo jiné usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. II. ÚS 469/14). I v situaci, kdy účastníci s delegací souhlasí (či se jejich souhlas předpokládá), musí být důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedené ústavní zásady (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. 20 Nd 398/2018).
Zdravotní stav sám o sobě judikaturou za důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti považován není, když standardně bývá v takových případech poukazováno na využití institutu dožádání, případně zastoupení – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001. Nejvyšší soud zde vyložil, že špatný zdravotní stav účastníka, který se chce osobně zúčastnit řízení před soudem, není důvodem k přikázání věci jinému soudu téhož stupně, pokud hlediskem, které může mít vliv na jeho zdravotní stav, je pouze vzdálenost soudu příslušného a soudu, kterému má být věc přikázána. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí se pak výslovně podává, že pouhá okolnost špatného zdravotního stavu nemůže být důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 8. 2000, sp. zn. 3 Nd 232/2000, pak nebyl shledán důvodným návrh na přikázání věci ani za situace, kdy se účastník řízení léčil mimo obvod procesního soudu a zdravotní stav mu bránil účastnit se projednání věci. Právě v tomto rozhodnutí bylo zdůrazněno, že práva účastníka řízení je nutno zajistit takovými prostředky, jež minimalizují zásah do ústavně garantovaného práva na zákonného soudce. Za takový prostředek pak je nutno považovat zejména možnost uplatnění institutu dožádání nebo zastoupení účastníka řízení na základě plné moci.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud neshledal důvody pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě. Návrhu Obvodního soudu pro Prahu 8 na přikázání věci z důvodu vhodnosti proto nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 9. 2019
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu