ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.1618.2019.1
sp. zn. 24 Cdo 1618/2019-3889
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci péče o nezletilého AAAAA (pseudonym), narozeného XY, bytem XY, fakticky bytem XY, zastoupeného Městskou částí Praha 15, se sídlem městského úřadu v Praze 10, Boloňská č. 478/1, jako kolizním opatrovníkem, syna matky R. F., narozené XY, bytem XY, a otce T. F., narozeného XY , bytem XY, fakticky bytem XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Vaníčkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Šaldova č. 466/34, o úpravu poměrů na dobu před a po rozvodu manželství rodičů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 50 P 104/2014, o odvolání matky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2019 č. j. 68 Co 85/2019-3860, ve znění opravného usnesení ze dne 4. dubna 2019 č. j. 68 Co 85/2019-3865, takto:
Řízení o odvolání matky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2019 č. j. 68 Co 85/2019-3860, ve znění opravného usnesení ze dne 4. dubna 2019 č. j. 68 Co 85/2019-3865, se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 3. 2019 č. j. 68 Co 85/2019-3860, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 4. 2019 č. j. 68 Co 85/2019-3865, ustanovil matce R. F. opatrovníka pro odvolací řízení Mgr. Ivanu Noskovou, advokátku se sídlem v Praze 2, Myslíkova č. 2020/4. Dospěl k závěru, že za situace, kdy matka není v odvolacím řízení zastoupena zástupcem, jehož by si zvolila, a kdy je postaveno najisto, že je stižena duševní poruchou, je v jejím zájmu i v zájmu nezletilého AAAAA nezbytné, aby byl matce pro odvolací řízení ustanoven opatrovník podle ustanovení §29 odst. 3 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení podala matka neodůvodněné odvolání, v němž dovozuje jeho přípustnost, neboť Městský soud v Praze rozhodoval ve věci ustanovení opatrovníka jako soud prvního stupně.
Nejvyšší soud České republiky po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o „odvolání“ matky musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno.
Podle ustanovení §201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů; o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud (§10 o. s. ř.).
Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §10a, §236 odst. 1 o.s.ř.).
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2019 č. j. 68 Co 85/2019-3860, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 4. 2019 č. j. 68 Co 85/2019-3865, o ustanovení opatrovníka matce pro odvolací řízení není rozhodnutím krajského soudu vydaným v řízení v prvním stupni ve smyslu ustanovení §201 o. s. ř., nýbrž je akcesorickým rozhodnutím krajského soudu jako soudu odvolacího vydaným v rámci odvolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1037/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura roč. 1998 pod číslem 102). Proti rozhodnutí krajského soudu, který je soudem odvolacím, však již není odvolání opravným prostředkem, jejž by bylo možno podat jak proti rozhodnutí o vlastním předmětu odvolacího řízení, tak proti akcesorickým rozhodnutím vydaným v rámci odvolacího řízení (srov. §201 a §10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud - ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava (srov. článek 91) - může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. §9 odst. 5 a §10a o. s. ř.) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího občanský soudní řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o.s.ř.). Je-li podáno „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001 sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura roč. 2001 pod číslem 85).
Protože zde tedy není soudu, který by byl – jak výše uvedeno – funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání matky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2019 č. j. 68 Co 85/2019-3860, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 4. 2019 č. j. 68 Co 85/2019-3865, Nejvyšší soud České republiky řízení o tomto podání matky zastavil (§243c, §104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto řízení o „odvolání“ matky v konečném rozhodnutí o věci samé (srov. obdobně §243d odst. 1 věta druhá, §243c, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 6. 2019
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu