ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.4271.2018.1
sp. zn. 24 Cdo 4271/2018-184
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci pozůstalosti po P. K. , zemřelém dne 20. února 2014, posledně bytem v XY, za účasti 1) J. Č. , narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Lubomírem Svátkem, advokátem se sídlem v Plzni, Sodomkova č. 1558/12, a 2) E. J. , narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Petrou Královou, advokátkou se sídlem v Plzni, náměstí T. G. Masaryka č. 456/ 22, o žalobě na obnovu řízení podané J. Č. proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. října 2014, č. j. 29 D 380/2014-83, vedené u Okresního soudu v Plzni-městě pod sp. zn. 25 C 451/2015, o dovolání J. Č. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. června 2016, č. j. 11 Co 61/2018-154, takto:
I. Dovolání J. Č. se odmítá .
II. J. Č. je povinna zaplatit E. J. na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Petry Králové, advokátky se sídlem v Plzni, náměstí T. G. Masaryka č. 456/22.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání J. Č. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12.6.2016, č.j. 11 Co 61/2018-154, podle ustanovení §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. [dovolatelka vznáší výhrady proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, namítá-li zejména, že „odvolací soud zcela rezignoval na posouzení v řízení před soudem prvého stupně zjištěných skutečností“ a že pokud z její výpovědi „odvolací soud zjistil, že se s zůstavitelem“ (P. K., zemřelým dne 20.2.2014, dále jen „zůstavitel“) „vídala prakticky každý týden dlouhodobě, že sama viděla zhoršování jeho zdravotního stavu a navíc byla upozorněna ošetřujícím lékařem z městské nemocnice XY na demenci zůstavitele a tuto informaci předala rovněž své sestře, pozůstalé dceři E. J., která na to reagovala tím, že bude dělat otci ošetřovatelku, pak šlo v tomto případě o zcela obvyklý a veškeré opatrnosti odpovídající postup ve vztahu otec x dcera“, a dovozuje-li na základě toho vlastní (odlišný) právní názor, že „nelze tedy v žádném případě tvrdit, že za této situace by měla vyvinout procesní aktivitu, kterou by zpochybnila závěť“ (ze dne 13.3.2013, dále jen „závěť“), neboť „teprve řádný důkaz“ (znalecký posudek MUDr. Jany Fritzové, zpracovaný poté, co bylo řízení o pozůstalosti po zůstaviteli pravomocně skončeno) „může založit jak běh lhůty podle ust. §233 odst. 1 o.s.ř., tak i vznik důvodu podle §228 odst. 1 písm. a) o.s.ř.“], a v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky pokračovat.
Nadto napadá-li dovolatelka závěr odvolacího soudu o tom, že důvod zakládající přípustnost obnovy řízení o pozůstalosti po zůstaviteli není dán, je z odůvodnění napadeného usnesení zřejmé, že odvolací soud vycházel při posouzení této otázky z ustálené rozhodovací praxe soudů, podle níž ustanovení §228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. směřuje (pouze) na ty případy, kdy účastník řízení - přestože v době původního řízení objektivně vzato existovaly - nemohl bez své viny tvrdit určité skutečnosti či navrhnout provedení určitých důkazů, jež pro něj mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci, a podle níž rovněž platí, že pokud účastník ze své viny neuplatnil určitou skutečnost v původním řízení, je vyloučen i s důkazy, které mají tuto skutečnost prokázat (srov. například právní názor vyjádřený v rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 11 Co 311/53, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 72, ročník 1954; rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.2.2006, sp. zn. 21 Cdo 1224/2005, publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 102, ročník 2006; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.11.2006, sp. zn. 25 Cdo 1522/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 32 Cdo 179/2007), a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 1. 2019
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu