ECLI:CZ:NS:2019:24.ND.16.2019.1
sp. zn. 24 Nd 16/2019-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci návrhu T. R. , narozeného XY, bytem XY, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10339/2016, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2018, č. j. 30 UL 24/2018-7, takto:
I. Řízení o odvolání navrhovatele T. R. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2018, č. j. 30 UL 24/2018-7, se zastavuje .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 31.10.2018, č.j. 30 UL 24/2018-7, zamítl návrh navrhovatele na určení lhůty. Na základě zjištění, že navrhovatel podal dne 19.10.2018 návrh na určení lhůty k rozhodnutí o přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci, Krajskému soudu v Brně a Okresnímu soudu v Jihlavě, tj. delegaci, a zároveň tuto delegaci v uvedeném podání navrhl, dospěl k závěru, že učinil-li navrhovatel takový návrh (na delegaci) právě v podání ze dne 19.10.2018, jímž zároveň požádal o určení lhůty k rozhodnutí o této delegaci, „z povahy věci nemůže být procesní soud v prodlení s úkonem, který je v tomto podání požadován“, a navíc uzavřel, že procesní soud „nemá k rozhodnutí o delegaci funkční příslušnost“, když o návrhu na delegaci rozhoduje dle ustanovení §12 odst. 3 občanského soudního řádu soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání ze dne 27.12.2018, které bylo doručeno Městskému soudu v Praze téhož dne elektronickou poštou a k němuž nebyl připojen elektronický podpis odesílatele.
Proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky [§174a odst. 9 věta druhá zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)].
S tím, že proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky, tedy ani odvolání, koresponduje skutečnost, že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty zákon o soudech a soudcích ani občanský soudní řád neupravuje.
Rozhodl-li tedy v projednávané věci Městský soud v Praze o zamítnutí návrhu na určení lhůty k rozhodnutí o delegaci, není tu soud, jenž by byl podle zákona o soudech a soudcích ani podle občanského soudního řádu funkčně příslušný k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí.
Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o.s.ř.). Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.5.2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 85, ročník 2001).
Protože zde není soudu, který by byl – jak výše uvedeno – funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31.10.2018, č.j. 30 UL 24/2018-7, Nejvyšší soud České republiky řízení o tomto podání navrhovatele zastavil (§243b, §104 odst. 1 věta první o.s.ř.).
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 2. 2019
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu