ECLI:CZ:NS:2019:24.ND.378.2019.1
sp. zn. 24 Nd 378/2019-556
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně K. Š. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 5/49, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu , se sídlem v Praze 3, Husinecká č. 1024/11a, IČO: 01312774, zastoupené Mgr. Martinem Bělinou, advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 370/4, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 38 C 114/2019, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 38 C 114/2019 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Domažlicích.
Odůvodnění:
Okresní soud v Bruntále předložil Nejvyššímu soudu České republiky spis sp. zn. 38 C 114/2019 k rozhodnutí podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. s tím, že žalobkyně podala návrh na delegaci vhodnou.
Ze spisu Okresního soudu v Bruntále, jehož součástí je i kopie spisu Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. 3 C 218/2017, se podává, že žalobkyně se v řízení u Okresního soudu v Domažlicích domáhala nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků ve smyslu ustanovení §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, přičemž pouze některé z nárokovaných pozemků se nacházejí v obvodu působnosti Okresního soudu v Domažlicích.
Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 15.1.2019, č.j. 3 C 218/2017-378, připustil změnu žaloby, řízení zčásti zastavil a zčásti vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí. Poté Okresní soud v Domažlicích usneseními ze dne 13.2.2019, č.j. 3 C 218/2017-386 až 407, postoupil pod sp. zn. 3 C 35/2019 až 3 C 56/2019 věci vyloučené k samostatnému projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, Okresnímu soudu v Prachaticích, Okresnímu soudu v Chebu, Okresnímu soudu v Trutnově, Okresnímu soudu v Náchodě, Okresnímu soudu v Hradci Králové, Okresnímu soudu v České Lípě, Okresnímu soudu v Liberci, Okresnímu soudu v Bruntále, Okresnímu soudu v Šumperku, Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí, Okresnímu soudu v Příbrami, Okresnímu soudu v Českém Krumlově, Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, Okresnímu soudu v Tachově, Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, Okresnímu soudu v Klatovech, Okresnímu soudu v Mělníku, Okresnímu soudu Plzeň-sever, Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou, Okresnímu soudu v Semilech a Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci. Rozhodnutí o postoupení věcí Okresní soud v Domažlicích odůvodnil tím, že podle názoru Nejvyššího soudu České republiky uvedeného v usnesení ze dne 10.10.2018, č.j. 28 Cdo 2924/2018-331, je Okresní soud v Domažlicích místně příslušný pouze pokud jde o pozemky nacházející se v obvodu tohoto soudu a pokud jde o pozemky nacházející se v obvodu jiných okresních soudů v České republice, přísluší rozhodovat o těchto pozemcích jiným soudům, a proto věc týkající se pozemků, jejichž převodu do svého vlastnictví se žalobkyně domáhá, ležících v obvodu jiných okresních soudů podle §105 odst. 2 o.s.ř. postoupil soudům místně příslušným podle polohy nemovitostí.
Podáním ze dne 5.3.2019 žalobkyně Okresnímu soudu v Domažlicích navrhla, aby všechna řízení, která byla shora uvedenými usneseními postoupena jiným okresním soudům, byla podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Domažlicích. V návrhu na delegaci uvedla, že předmětné řízení je řízením o vypořádání vztahu mezi účastníky určitým způsobem vyplývajícím z jiného právního předpisu ve smyslu ustanovení §153 odst. 2 o.s.ř. a tato povaha řízení odůvodňuje, aby o celém nároku, tedy o všech nemovitostech, jichž se žalobkyně domáhá, bylo rozhodováno v jediném řízení u jediného soudu, i když leží v obvodech různých soudů. Ustanovení §88 písm. b) o.s.ř. podle názoru žalobkyně nelze vykládat absolutně. V daném případě je namístě, aby o celém nároku, který je předmětem řízení, rozhodoval jeden soud, konkrétně pak Okresní soud v Domažlicích, který je s předmětnou věcí již obeznámen. Žalobkyně je přesvědčena, že v dané věci je nutné brát zvláštní zřetel také na hospodárnost řízení, procesní ekonomii a rychlost soudního řízení. Poukazuje v prvé řadě na postoj žalované, která soustavně odmítá uspokojit oprávněné nároky oprávněných osob a neustále komplikuje a prodlužuje soudní řízení. Po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby se se zbývající částí svého nároku obrátila na další nespočet soudů po celé České republice. Domnívá se, že je konečně i v zájmu žalované, aby se předmětné nároky projednávaly v jediném řízení u jediného soudu.
Podáním ze dne 13.8.2019 k Okresnímu soudu v Bruntále žalobkyně poukázala na návrh na delegaci předmětného řízení k Okresnímu soudu v Domažlicích, na kterém trvá a současně navrhla, aby Okresní soud v Bruntále věc předložil k rozhodnutí o jejím návrhu Nejvyššímu soudu ČR jako soudu nejblíže společně nadřízenému Okresnímu soudu v Bruntále a Okresnímu soudu v Domažlicích.
Žalovaná s přikázáním věci Okresnímu soudu v Domažlicích vyslovila nesouhlas, namítala, že případná delegace věci jinému soudu je toliko výjimkou ze zásady zákonného soudce, kterou je potřeba vykládat restriktivně. Připomíná, že předmětem projednávané věci je nahrazení vůle žalované ohledně konkrétních pozemků vybraných žalobkyní, nikoli restituční nárok žalobkyně jako takový. Žalobkyně si předmětné náhradní pozemky vybrala sama, mimo režim zakotvený v zákoně o půdě. Žalovaná se domnívá, že je praktické z hlediska opatřování důkazů, ohledání nemovitostí a pořizování znaleckých posudků, aby o nemovitostech rozhodoval právě soud, v jehož obvodu se předmětná nemovitost nachází.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle §12 odst. 3 o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat [v daném případě stanovená ustanovením §88 písm. b) o.s.ř. jako výlučná příslušnost soudu podle polohy nemovitosti], je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15.11.2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Uvedené ustanovení je tedy zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.
Okolnosti, kterými žalobkyně odůvodňuje návrh na přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu, a to že Okresní soud v Domažlicích „je s věcí již obeznámen díky tomu, že v předmětné věci rozhodoval o nařízení předběžného opatření“ a „celou věc projednal v rámci řízení sp. zn. 3 C 218/2017“, a že pro žalobkyni „je komplikované, nákladné a neúčelné, aby své nároky žalovala odděleně“, však nejsou natolik významné, aby v nich bylo možné spatřovat důvod k takovému výjimečnému postupu, zvláště ne v situaci, kdy žalovaná s uvedeným postupem nesouhlasí a soudkyně Okresního soudu v Bruntále, pověřená rozvrhem práce věc projednat a rozhodnout, je již s obsahem spisu seznámena a připravena věc projednat a rozhodnout o ní (ve věci již také nařídila první jednání). Nejvyšší soud České republiky mimo jiné již v řadě svých rozhodnutí, jež se vztahovala k obdobným případům (tj. kdy se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy k převodu náhradních pozemků, kterých bylo velké množství a které se nacházely v obvodu více soudů), uzavřel, že ani tvrzení účastníka řízení, jenž přikázání věci navrhuje, o ekonomické úspoře nemůže samo o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.3.2017, sp. zn. 20 Nd 42/2017; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.3.2017, sp. zn. 30 Nd 96/2017; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.11.2017, sp. zn. 26 Nd 340/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.3.2018, sp. zn. 30 Nd 363/2017). Není tudíž žádného rozumného důvodu předpokládat, že by u Okresního soudu v Domažlicích, i když je s věcí rovněž seznámen, mohlo být dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Okresního soudu v Bruntále.
Protože okolnosti předestřené žalobkyní nepředstavují důvod pro přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o.s.ř. a s navrhovanou delegací nesouhlasí ani žalovaná, Nejvyšší soud České republiky rozhodl, že se projednávaná věc Okresnímu soudu v Domažlicích nepřikazuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 11. 2019
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu