ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.1990.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 1990/2019-597
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: HELVIS PREMIUM s.r.o. , IČO 07196920, se sídlem Sokolská třída 1944/51, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, proti žalované: AR AUTO GROUP s.r.o. , IČO 26865149, se sídlem 28. října 770/6, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, zastoupená JUDr. Lubomírem Rokytou, advokátem se sídlem Slezské náměstí 14/37, 743 01 Bílovec, o 958 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 C 195/2014, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 3. 2019, č. j. 71 Co 310/2018-585, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 3. 2019, č. j. 71 Co 310/2018-585, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 8. 6. 2018, č. j. 36 C 195/2014-546, uložil žalované zaplatit původní žalobkyni V. N., narozené XY, bytem XY, 896 000 Kč s příslušenstvím, co do částky 62 000 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu. Rozhodl tak o nároku žalobkyně na náhradu škody podle §420 obč. zák., neboť žalovaná nekvalitním provedením opravy automobilu žalobkyně způsobila poškození jeho řídící jednotky a navíc v období od 24. 8. 2009 do 28. 5. 2012 automobil neoprávněně zadržovala, čímž došlo ke snížení jeho hodnoty plynutím času.
V průběhu řízení o odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6. 3. 2019, č. j. 71 Co 310/2018-585, že v řízení bude nadále na straně žalobkyně pokračováno se společností HELVIS PREMIUM s.r.o., IČO 07196920, se sídlem Sokolská třída 1944/51, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava. Učinil tak na základě návrhu původní žalobkyně V. N., aby do řízení namísto ní vstoupila společnost HELVIS PREMIUM s.r.o., neboť jí dne 22. 10. 2018 postoupila pohledávku za žalovanou, která jí byla přiznána dosud nepravomocným rozhodnutím soudu prvního stupně. Odvolací soud návrhu podle §107 (správně §107a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) vyhověl, jelikož bylo žalobkyní a postupníkem prokázáno postoupení předmětné pohledávky za žalovanou a postupník se vstupem do řízení vyjádřil souhlas.
Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost spatřuje v naplnění podmínek uvedených v §238a o. s. ř. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje v tom, že odvolací soud bez bližšího zkoumání vyhověl návrhu žalobkyně, nevyhodnotil řádně skutkový stav, jakož i právní následky tohoto rozhodnutí. Namítá, že výměnou žalobkyně jednoznačně dojde k poškození práv žalované, která v případě neúspěchu ve věci nebude moci svou vzájemnou pohledávku započíst, a v případě úspěchu bude zřejmě velmi obtížně svou pohledávku vymáhat po právnické osobě. Dovolatelka proto navrhla zrušení napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud posoudil dovolání, vzhledem k datu napadeného rozhodnutí, podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupenou advokátem ve smyslu §241 o. s. ř, shledal, že dovolání žalované je podle ustanovení §238a o. s. ř. přípustné a ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. i důvodné.
Podle §107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
Soud v občanském soudním řízení může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu podle §107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení §2 o. s. ř. Takový postup je namístě například tehdy, bylo-li by možno dovodit podle toho, co v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu žalobce na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči němu nedobytnou (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, publikované pod č. 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, příp. usnesení téhož soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2650/2012, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, dále jen „Soubor“, C 13501, nebo ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2308/2013). V ústavní rovině přijal obdobný závěr také Ústavní soud, jenž zdůraznil ve svém nálezu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 468/11, že obecné soudy nemohou přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř. formalisticky, ale musí též posoudit, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení §2 o. s. ř. (zda nedošlo k účelovému postoupení pohledávky za účelem zneužití procesní úpravy).
Aby soud mohl ve smyslu §2 o. s. ř. uzavřít, zda návrh žalobce na singulární sukcesi podle §107a odst. 1 o. s. ř. je zneužitím práva, je zapotřebí, aby pro posouzení poctivosti pohnutek žalobce shromáždil dostatečný podklad a na jeho základě učinil jednoznačný závěr. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3607/2013, Soubor C 13600, vyslovil, že rozhoduje-li soud o návrhu žalobce na realizaci procesního nástupnictví podle §107a o. s. ř., musí žalované straně umožnit vyjádřit se k návrhu, v opačném případě porušuje povinnost zajistit účastníkům stejnou možnost k uplatnění jejich práv ve smyslu §18 odst. 1 o. s. ř. (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5030/2016 či ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2668/2017, Soubor C 16819).
V projednávané věci podala žalovaná odvolání proti výroku rozsudku soudu prvního stupně, jímž z převážné části (v částce 896 000 Kč s příslušenstvím) žalobě vyhověl. V průběhu odvolacího řízení podala původní žalobkyně V. N. návrh na rozhodnutí o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř., neboť postoupila nepravomocným rozsudkem přiznanou částku včetně příslušenství žalobkyni - společnosti HELVIS PREMIUM s.r.o. Odvolací soud tomuto návrhu dovoláním napadeným usnesením vyhověl, aniž o něm před rozhodnutím žalovanou vyrozuměl (návrh žalobkyně žalované nedoručil). Neumožnil tak žalované, aby se k podanému návrhu vyjádřila, své námitky mohla vznést až v dovolání, čímž nedostala prostor k tomu, aby její námitky posoudil odvolací soud před vydáním rozhodnutí o procesním nástupnictví, proti němuž není dán řádný opravný prostředek. Žalovaná tak nedostala příležitost k uplatnění svých práv, neboť rozhodné skutečnosti s ohledem na ustanovení §241a odst. 6 o. s. ř. nemůže uplatnit v dovolacím řízení. Tím odvolací soud zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 3479/2017).
Nejvyšší soud proto napadené usnesení odvolacího soudu, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.) a věc podle §243e odst. 2 věty první o. s. ř. vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, v němž ve smyslu citované judikatury před opětovným rozhodnutím o procesním nástupnictví zváží námitky žalované a kromě obecných předpokladů záměny účastníka posoudí též, zda cílem návrhu původní žalobkyně bylo zneužití procesní úpravy či nikoli.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť se tímto rozhodnutím řízení nekončí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 9. 2019
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu