ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.3810.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 3810/2019-263
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobců: a) I. S. , narozená dne XY, b) J. S. , narozený dne XY, c) S. S. , narozená dne XY, všichni bytem XY, všichni zastoupeni Mgr. et Mgr. Kamilou Mesiarkinovou, advokátkou se sídlem Na Březině 310, Rozdrojovice, proti žalované: J. S. , narozená dne XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Jindřichem Skácelem, advokátem se sídlem Zachova 633/4, Brno, o ochranu osobnosti, vedené u Okresního soudu v Břeclavi, pod sp. zn. 6 C 64/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2019, č. j. 70 Co 69/2018-220, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2019, č. j. 70 Co 69/2018-220, ve výroku, jímž byl rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 2. 11. 2017, č. j. 6 C 64/2014-158, změněn tak, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům a) a b) každému částku 100.000 Kč za zásah do jejich osobnostních práv. Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. dovolání odmítl, neboť neobsahuje zákonem požadované údaje o tom, v čem žalovaná spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a pro tento nedostatek nelze v dovolacím řízení pokračovat. Žalovaná v dovolání pouze cituje část ustanovení §237 o. s. ř., aniž by konkrétně rozvedla, v čem je některý z důvodů přípustnosti naplněn. Přitom z konstantní rozhodovací praxe dovolacího soudu vyplývá, že k projednání dovolání pouhá citace textu §237 o. s. ř. (či jeho části) nepostačuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13, ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14). Potřebný údaj nelze dovodit ani z dalšího obsahu dovolání, které navíc nevymezuje dovolací důvod způsobem uvedeným v §241a odst. 3 o. s. ř., protože žalovaná neoznačuje právní otázku, kterou měl odvolací soud posoudit nesprávně. Její námitky směřují výlučně proti skutkovému stavu, jak jej zjistil odvolací soud v návaznosti na soud prvního stupně (způsobilým dovolacím důvodem je však pouze nesprávné právní posouzení věci - §241a odst. 1 o. s. ř.). Nadto lze uvést, že žádné z rozhodnutí netrpí nepřezkoumatelností, jak žalovaná tvrdí, neboť soudy obou stupňů důkladně vyložily, z jakých důkazů vycházely, a jaké skutečnosti na základě nich považovaly za prokázané.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 11. 2019
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu