ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.2977.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 2977/2019-165
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobců a) J. F. , narozené XY, a b) A. F. , narozeného XY, obou bytem XY, zastoupeným Mgr. Petrem Skálou, advokátem se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 1056/100, proti žalované M. G. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Alicí Benešovou, advokátkou se sídlem v Rokycanech, Míru 21/17, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 4 C 186/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. dubna 2019, č. j. 64 Co 55/2019-106, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, náklady dovolacího řízení ve výši 2.700 Kč k rukám Mgr. Petra Skály, advokáta se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 1056/100, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni (odvolací soud) rozsudkem ze dne 9. 4. 2019, č. j. 64 Co 55/2019-106, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Rokycanech (soud prvního stupně) ze dne 3. 12. 2018, č. j. 4 C 186/2018-55, kterým uložil žalované vyklidit tam specifikovaný byt a předat jej žalobcům do 6 měsíců od právní moci rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237-238a o. s. ř.), tento údaj, jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), nelze zjistit ani z jeho obsahu a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Tvrdí-li, že soud nesprávně zjistil obsah nájemní smlouvy, zpochybňuje zjištěný skutkový stav, neboť v případě, že soud zjišťuje obsah smlouvy nebo vůli účastníků, jde o skutková zjištění (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/1997, uveřejněného pod č. 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 2002, pod číslem 46, a usnesení ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1881/2003). Námitkami, jimiž zpochybnila správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování soudem, tak zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek, tj. prostřednictvím dovolacího důvodu, který k dispozici nemá (viz ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.).
Vytýká-li odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami, rovněž uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř.; k vadám řízení přitom může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§237- 238a o. s. ř.).
Dovolání proti výrokům o nákladech řízení není přípustné podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 17. 9. 2019
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu