ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.3478.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 3478/2019-270
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobkyně SAM 73 APPAREL s.r.o. , se sídlem v Kladně, Milady Horákové 2774, IČO 27115411, zastoupené JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 351/6, proti žalovanému J. D. , narozenému XY, se sídlem v XY, IČO XY, adresou pro doručování XY, o zaplacení 134.794 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 12 C 117/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 19. března 2019, č. j. 83 Co 221/2018-223, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení ve výši 8.228 Kč k rukám JUDr. Mojmíra Ježka, Ph.D., advokáta se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 351/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (odvolací soud) rozsudkem ze dne 19. 3. 2019, č. j. 83 Co 221/2018-223, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou (soud prvního stupně) ze dne 3. 5. 2018, č. j. 12 C 117/2016-159, v části, v níž uložil žalovanému zaplatit žalobci 134.794 Kč a úroky z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 54.794 Kč od 6. 5. 2012 do zaplacení a z částky 80.000 Kč od 22. 4. 2013 do zaplacení, změnil jej v části, v níž mu uložil zaplatit úroky z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 54.794 Kč za den 5. 5. 2012, tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237-238a o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Takový údaj se však v dovolání nenachází a ani z celého jeho obsahu nelze zjistit, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (zřejmě i proto, že nesprávně vycházel z přípustnosti dovolání upravené v o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012, ač celé řízení bylo zahájeno podáním žaloby až v roce 2015). Dovolatel pouze obsáhle rekapituluje svá tvrzení a dosavadní průběh řízení, aniž by vymezil jakoukoli právní otázku, na níž napadené rozhodnutí spočívá a kterou by se měl Nejvyšší soud zabývat.
Námitkami, jimiž dovolatel zpochybnil správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování soudem, zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek a uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. Tvrdí-li, že soud nesprávně zjistil obsah nájemní smlouvy, zpochybňuje rovněž zjištěný skutkový stav, neboť v případě, že soud zjišťuje obsah smlouvy nebo vůli účastníků, jde o skutková zjištění (srovnej odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/1997, uveřejněného pod č. 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 2002, pod číslem 46).
Rovněž vytýká-li odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř.; k vadám řízení přitom může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§237- 238a o. s. ř.).
Dovolání proti výroku o nákladech řízení není přípustné podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 9. 12. 2019
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu