ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.545.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 545/2019-265
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně městské části Praha 1 , se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Vodičkova 681/18, zastoupené JUDr. Irenou Helmovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Kořenského 1055/1, proti žalované Ontario Group s.r.o. , se sídlem v Praze 5 – Hlubočepech, Hlubočepská 1156/38b, IČO: 28147171, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, Na Flusárně 168, o zaplacení částky 6.036.448,17 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 35 C 11/2017, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2018, č. j. 30 Co 167/2018-235, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 8. ledna 2018, č. j. 35 C 11/2017-166, vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 6.036.448,17 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení; současně rozhodl o nákladech řízení účastnic.
K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 29. června 2018, č. j. 30 Co 167/2018-235, odvolací řízení zastavil (pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání.
Podle §238 odst. 1 písm. e/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dovolání podle §237 o.s.ř. není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o.s.ř.
Usnesení, jímž v posuzovaném případě odvolací soud zastavil odvolací řízení, je sice usnesením, jímž se odvolací řízení končí, avšak podle §229 odst. 4 o.s.ř. je může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. listopadu 2016, sen. zn. 29 NSČR 164/2016, či z 23. ledna 2018, sp. zn. 27 Cdo 5653/2017); proto dovolání proti tomuto usnesení nemůže být přípustné. Přípustnost dovolání pak nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníku odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a z 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod č. 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolací soud nepřehlédl ani dovolatelčino sdělení, že dovoláním napadá rozhodnutí v celém rozsahu, tedy jakoby i jeho nákladový výrok. Zde však – z důvodu stručnosti – pouze uvádí, že podle §238 odst. 1 písm. h/ o.s.ř. není dovolání proti této části rozhodnutí přípustné.
Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§243c odst. 2 o.s.ř.) – pro nepřípustnost.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 4. 2019
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu