ECLI:CZ:NS:2019:26.ND.411.2019.1
sp. zn. 26 Nd 411/2019-88
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a/ M. V. , a b/ K. V. , obou bytem XY, proti žalovaným 1/ P. P., 2/ T. Š., 3/ M. O., 4/ D. F., 5/ D. J., 6/ V. N., 7/ R. L., 8/ F. H., 9/ K. H., 10/ K. P., 11/ A. M., 12/ R. F., 13/ J. K., 14/ J. P. a 15/ Z. S. , o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 0 Nc 7571/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2019, č. j. 55 Co 190/2019-76, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Robert Waltr a JUDr. Petr Vojtek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3015/2019.
Odůvodnění:
K odvolání žalobců Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 13. června 2019, č. j. 55 Co 190/2019-76, potvrdil usnesení ze dne 23. dubna 2019, č. j. 0 Nc 7571/2018-57, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků a neustanovil jim zástupce z řad advokátů.
Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podali žalobci (dovolatelé) dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3015/2019 a rozhodovat o ní přísluší podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2019 senátu občanskoprávního a obchodního kolegia, složenému ze soudců JUDr. Roberta Waltra, JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Martiny Vršanské.
Podáním ze dne 18. září 2019 dovolatelé vznesli námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Petra Vojtka odůvodněnou konstatováním, že „žalovaní soudci NS Brno, kteří rozhodovali u soudu nižšího stupně o stejné věci a trestných činech žalovaných soudců OS Beroun…mají být z jednání vyloučeni z důvodu podjatosti a páchání trestných činů či zatajování trestných činů soudců nižších stupňů soudů“ .
Soudci JUDr. Robert Waltr a JUDr. Petr Vojtek ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že účastníky řízení znají pouze z úřední činnosti a nemají k nim ani k věci žádný vztah; nejsou jim proto známy žádné důvody, pro které by měli být z rozhodování této věci vyloučeni.
Podle §16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019 byla pak věc předložena k rozhodnutí senátu 26 Cdo.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod č. 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněné pod č. 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či z 30. srpna 2017, sp. zn. 27 Nd 256/2017 /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 11. října 2017, sp. zn. IV. ÚS 3049/17/).
„Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř. je pak dán jen tehdy, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 11. prosince 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014).
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti uvedených soudců. Z jejich vyjádření totiž vyplývá, že nemají k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl představovat důvod vyloučení. Takové okolnosti pak nevyplývají ani z obsahu spisu a ostatně je neuvádějí ani dovolatelé v podání, jímž námitku podjatosti vznesli. Pro úplnost zbývá dodat, že pochybnost o nepodjatosti uvedených soudců nemůže založit obecné tvrzení, že soudci odmítají řešit žaloby proti jiným soudcům žalovaným v této věci. Okolnosti odůvodňující vyloučení soudců se totiž musí týkat právě těch soudců, jež mají danou věc skutečně projednávat. Nadto nelze přehlédnout, že důvod, pro který lze pochybovat o nepodjatosti soudce, nemůže spočívat v jeho postupu v řízení o projednávané věci či v jeho rozhodování v jiných věcech (viz §14 odst. 4 o. s. ř.).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Robert Waltr a JUDr. Petr Vojtek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 10. 2019
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu