ECLI:CZ:NS:2019:26.ND.424.2019.1
sp. zn. 26 Nd 424/2019-1883
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce P. R., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Davidem Hladíkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Smilova 356, proti žalovaným 1) V. B., narozenému XY, bytem XY, 2) V. B., narozenému XY, bytem XY, 3) L. H., narozené XY, bytem XY, 4) J. H., narozenému XY, bytem XY, 5) M. R., narozené XY, bytem XY, zastoupeným JUDr. Petrem Lindenthalem, advokátem se sídlem v Jindřichově 476, o zaplacení 581 759,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 5 C 177/98, ve věci dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 7. listopadu 2018, č. j. 18 Co 397/2016-1710, 18 Co 254/2018, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 2835/2019, o návrhu žalobce na vyloučení soudkyně Nejvyššího soudu, takto:
Soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Martina Vršanská není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 2835/2019.
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 12. 2. 2016, č. j. 5 C 177/98-1371, uložil žalovanému 4) zaplatit žalobci tam specifikovaný úrok z prodlení z částky 7 385,50 Kč (výrok I.), zamítl žalobu v části, aby žalovaní zaplatili žalobci 581 759,50 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II.), rozhodl o nákladech řízení účastníků (výroky III. a IV.) a o soudním poplatku za žalobu (výrok V.). Doplňujícím rozsudkem ze dne 17. 4. 2018, č. j. 5 C 177/98-1626, zamítl žalobu, aby žalovaní 1), 2), 3) a 5) zaplatili žalobci tam specifikovaný úrok z prodlení z částky 7 385,50 Kč.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem odmítl odvolání žalobce proti výroku I. rozsudku soudu prvního stupně, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II., III., IV. a doplňující rozsudek, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V. a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 2835/2019 a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019, složenému ze soudců JUDr. Roberta Waltra, JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché.
Podáním ze dne 7. 9. 2019 žalobce navrhl, aby soudkyně soudního oddělení 25 Cdo JUDr. Martina Vršanská byla z projednávání a rozhodnutí věci vyloučena. Námitku odůvodnil tím, že jmenovaná soudkyně žije od dětství v Pardubicích, nejprve působila u Okresního soudu v Pardubicích, poté u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, takže její rozhodování o dovolání může být ovlivněno kolegiálním a přátelským vztahem se soudci soudu prvního stupně i soudu odvolacího, zejména s těmi, kteří věc rozhodovali. Navíc J. V., který žalobce zastupoval v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení jako obecný zmocněnec s ní udržuje přátelský vztah, neboť v minulosti byl jejím učitelem a bývalé žačce při setkáních dosud tyká.
Soudkyně senátu 25 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Martina Vršanská se k námitce podjatosti vyjádřila dne 2. 10. 2019 tak, že k účastníkům řízení, jejich zástupcem ani k věci nemá žádný vztah. Zástupce žalobce JUDr. Davida Hladíka zná pouze z úřední činnosti, předchozí zástupce žalobce J. V. byl jejím učitelem na základní škole, nestýkají se, nicméně on jí nadále tyká, ona mu vyká. Se soudci, kteří věc rozhodovali v prvním i druhém stupni, má běžné kolegiální a přátelské vztahy.
Podle §16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3010/2019 předložena senátu 26 Cdo.
Podle §14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
Dovolatel v uplatněné námitce podjatosti neuvedl žádnou skutečnost, která by podle výše popsaných kritérií mohla vést k závěru o podjatosti jmenované soudkyně. Jak vyplývá z jejího vyjádření, nemá k věci ani k účastníkům z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. žádný významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci a takové okolnosti nebyly zjištěny ani z obsahu spisu.
Namítá-li žalobce, že jeho předchozí zástupce J. V.(zastupující ho v řízení před soudem prvního stupně a v řízení odvolacím) byl učitelem JUDr. Martiny Vršanské na základní škole, lze v této souvislosti poukázat na ustálenou soudní praxi, kterou lze obdobně použít i v této věci a podle které důvodem pro vyloučení soudce není bez dalšího okolnost, že – jak se někdy namítá – soudce „zná“ advokáta, který účastníka zastupuje, neboť je vyloučeno, aby se soudce a advokát v průběhu dlouhodobého působení v obvodu téhož soudu vůbec neznali; musí se však jednat o vztah, který zůstává v profesionální společenské rovině. Obdobné pravidlo je třeba uplatnit v případech běžných kontaktů s účastníky odborných konferencí a seminářů [srov. usnesení ze dne 14. 11. 2013, sp. zn. 22 Nd 283/2013 (ústavní stížnost proti němu odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 308/14)]. Ani skutečnost, že soudce byl v minulosti zaměstnancem účastníka řízení, popřípadě jeho právního předchůdce, nezakládá sama o sobě jeho poměr k účastníkovi, který by měl za následek pochybnost o jeho nepodjatosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 1999, sp. zn. 22 Cdo 227/99). V projednávané věci námitka podjatosti vznesená žalobcem neobsahuje žádné konkrétní skutečnosti svědčící o přátelském či naopak zjevně nepřátelském vztahu jmenované soudkyně k tomuto předchozímu zástupci a ani z jejího vyjádření nevyplývá, že by po ukončení základní školy pokračoval jejich vztah v jiných než společenských mezích. Za této situace nemůže být uvedená skutečnost důvodem pro pochybnosti o její nepodjatosti.
Obdobně nelze přisvědčit námitce žalobce, poukazuje-li na vztah mezi jmenovanou soudkyní a soudci Okresního soudu v Pardubicích a Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích. Podle judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů vyloučení podle §14 odst. 1 o. s. ř., jestliže by tyto důvody spočívaly pouze v tom, že se soudci navzájem znají, protože jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu, v témže oddělení či senátě (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 29 Nd 318/2014, a v něm citovanou judikaturu).
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudkyně JUDr. Martina Vršanská není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 25 Cdo 2835/2019 (16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 11. 2019
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu