ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.239.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 239/2019-46
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce B. V. , narozeného XY, bytem XY, o nejasném podání, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 0 Nc 24/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 21 Co 441/2017-30, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 16. 6. 2017, č. j. 0 Nc 24/2017-21, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce.
[2] K odvolání žalobce Krajský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
[4] Podle §238 odst. 1 písm. j) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), není dovolání přípustné podle §237 o. s. ř. proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
[5] Právě o tento případ jde v projednávané věci. Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým soud zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů, je usnesením, kterým bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce ve smyslu §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.
[6] Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné, aniž se v souladu s §241b odst. 2 částí věty za středníkem o. s. ř. zabýval splněním podmínky povinného zastoupení.
[7] Jelikož bylo dovolání odmítnuto, Nejvyšší soud o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 1785/17).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 4. 2019
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu