ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.2927.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 2927/2017-215
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce O. H. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému Honebnímu společenstvu Poštorná – Háje, se sídlem v Břeclavi, Jana Moláka 3070/13, PSČ 690 03, identifikační číslo osoby 75047110, zastoupenému JUDr. Ing. Martinem Florou, advokátem, se sídlem v Brně, Lidická 710/57, PSČ 602 00, za účasti a) K. F , narozeného XY, bytem XY, b) Lesů České republiky, s. p. , se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, PSČ 500 08, identifikační číslo osoby 42196451, jako vedlejších účastníků na straně žalobce, a 1) M. Š. , narozeného XY, bytem XY, 2) R. Ž., narozeného XY, bytem XY, a 3) P. B. , narozeného XY, bytem XY, jako vedlejších účastníků na straně žalovaného, o určení, že nejde o usnesení valné hromady, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 9 C 2/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2017, č. j. 14 Co 347/2016-178, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 2. 12. 2016, č. j. 9 C 2/2013-142, ustanovil žalovanému podle §29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), opatrovníkem Mgr. Martina Pisaroviče, advokáta.
V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně k odvolání žalovaného a vedlejších účastníků M. Š. a R. Ž. potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Závěr, podle něhož je v projednávané věci sporné, která osoba je oprávněna jednat za žalovaného, a proto jsou naplněny předpoklady pro ustanovení opatrovníka podle §29 odst. 2 o. s. ř., odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2010, sp. zn. 26 Cdo 299/2008, ze dne 8. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2190/2011, ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 2787/2014; 25 Cdo 3588/2014, či ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. 27 Cdo 4927/2017).
Pokud by byla předmětem řízení toliko případná neplatnost usnesení valné hromady o odvolání původního honebního starosty a o volbě nového honebního starosty, předpoklady pro ustanovení opatrovníka by (zpravidla) naplněny nebyly. I v poměrech honebních společenstev totiž platí, že platnost rozhodnutí valné hromady honebního společenstva nelze přezkoumávat v jiném řízení než v řízení upraveném ustanovením §22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále též jen „zákon“); nelze je tudíž napadat žalobou podle §80 o. s. ř. a nemůže být ani posuzována jako předběžná otázka v jiném soudním řízení (neurčuje-li zákon jinak). Opačný závěr by právní úpravu začleněnou do §22 odst. 8 zákona činil nadbytečnou a vnášel by – v rozporu s principem právní jistoty – do poměrů honebního společenstva, jeho členů a koneckonců i třetích osob právní nejistotu (srov. obdobně důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněného pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1495/2017). Není-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, je třeba na takové usnesení hledět zásadně jako na platné, byť by bylo stiženo vadami, pro které by mohla být (v řízení podle §22 odst. 8 zákona) vyslovena jeho neplatnost (srov. obdobně v poměrech obchodních korporací např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016). Z řečeného se pak podává, že v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady honebního společenstva, jimiž byl odvolán původní honební starosta a zvolen nový honební starosta, zastupuje honební společenstvo zpravidla nově zvolený honební starosta.
V projednávané věci však není zpochybňována toliko platnost usnesení valné hromady dovolatele o odvolání a volbě honebního starosty; žalobce namítá, že tato rozhodnutí nebyla ve skutečnosti přijata (že se valná hromada vůbec nekonala a zápis byl „vytvořen účelově“). Jakkoliv žalobce neformuluje petit přesně, je z obsahu žaloby zjevné, že se domáhá určení, že napadená usnesení nejsou usneseními valné hromady dovolatele. Za těchto okolností, kdy je sporné, zda zde vůbec je usnesení valné hromady, na něž by mohlo být (do případného vyslovení jeho neplatnosti) pohlíženo jako na platné, je sporné i to, která osoba je oprávněna dovolatele zastupovat (jednat za něj).
Taktéž závěr, podle něhož s ohledem na spory uvnitř dovolatele je na místě opatrovníkem jmenovat nikoliv např. některého z jeho členů (či jinou osobu, která je do těchto sporů „zapojena“ na jedné či druhé „straně“), nýbrž advokáta, odpovídá jak výslovnému znění §29 odst. 4 o. s. ř., tak i judikatuře Ústavního soudu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. I. ÚS 1769/10 ). Obdobně (byť ve vztahu k osobě hmotněprávního opatrovníka) srov. i důvody stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2010, Cpjn 202/2008, uveřejněného pod číslem 51/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu