Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.02.2019, sp. zn. 27 Cdo 3013/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.3013.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.3013.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 3013/2017-303 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce S. V. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Markem Šťastným, advokátem, se sídlem v Horažďovicích, Ševčíkova 38, PSČ 341 01, proti žalovanému Mysliveckému spolku XY. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému JUDr. Jakubem Svobodou, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Dušní 8/11, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti vyloučení člena spolku, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 7 C 98/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 2. 2017, č. j. 18 Co 455/2014-271, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 14. 8. 2014, č. j. 7 C 98/2012-187, zamítl žalobu o vyslovení neplatnosti vyloučení žalobce ze žalovaného spolku Myslivecké sdružení XY, o němž rozhodla členská schůze žalovaného dne 13. 4. 2012 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Plzni k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že vyslovil neplatnost vyloučení žalobce ze žalovaného spolku (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobce účastí na nepovolené naháňce – s přihlédnutím ke všem odvolacím soudem pečlivě posouzeným okolnostem případu – neporušil hrubě povinnosti člena, a není proto důvod k jeho vyloučení podle článku 6 odst. 3 stanov žalovaného, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 20 Cdo 1810/2000, a ze dne 21. 1. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1785/2008, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2895/2004). Jelikož uvedený závěr obstojí jako samostatný důvod pro vyslovení neplatnosti vyloučení žalobce ze žalovaného spolku, není dovolání přípustné ani pro řešení dalších dovolatelem otevíraných otázek, směřujících k výkladu §260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve vztahu k procedurálním pochybením, žalobcem taktéž vytýkaným. I kdyby bylo totiž možné uzavřít, že tato pochybení neměla závažné právní následky a že je v zájmu dovolatele nevyslovit (z důvodu těchto pochybení) neplatnost vyloučení žalobce, neměl by uvedený závěr žádné dopady do poměrů dovolatele založených napadeným rozhodnutím. Napadené rozhodnutí by nebylo možné z tohoto důvodu zrušit, neboť obstojí i v případě nesprávnosti závěrů přijatých odvolacím soudem při posouzení vytýkaných procedurálních pochybení a při výkladu označeného ustanovení (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3087/2016). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání bylo odmítnuto a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §7 bodu 5 a §9 odst. 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 3.100 Kč, a náhrady hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži žalovaného celkem 4.114 Kč. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 27. 2. 2019 JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/27/2019
Spisová značka:27 Cdo 3013/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.3013.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Spolek (o. z.) [ Korporace (o. z.) ]
Občanské sdružení
Myslivost
Dotčené předpisy:§242 o. z.
§15 předpisu č. 83/1990Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2019-05-17