ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.4058.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 4058/2018-410
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele F. Ž. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Evou Hodákovou, advokátkou, se sídlem v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi, Komenského nám. 56/10, PSČ 250 01, za účasti 1) L. Ž. , narozeného XY, bytem XY, 2) L. I. , narozené XY, bytem tamtéž, obou zastoupených Mgr. Jaroslavem Benešem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Panská 891/5, PSČ 110 00, 3) Bytového družstva DRUTO , se sídlem v Praze 7, Tovární 1265/8, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 26188074, zastoupeného Mgr. Václavem Uhlířem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Baranova 672/31, PSČ 130 00, a 4) O. I. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Marianou Ermlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Slezská 949/32, PSČ 120 00, o určení členství v družstvu a práva nájmu družstevního bytu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 41/2011, 81 Cm 55/2013, o dovolání L. Ž. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 14 Cmo 406/2014-216, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 6. 2014, č. j. 81 Cm 41/2011-182, 81 Cm 55/2013, odňal navrhovateli osvobození od soudních poplatků (výrok I.), zamítl rozšíření návrhu o eventuální petit (výrok II.), zamítl návrh na určení, že navrhovatel je členem Bytového družstva DRUTO (dále jen „družstvo“) a „výlučným nájemcem družstevního bytu č. 31“ (výrok III.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).
[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením odmítl odvolání navrhovatele proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně (první výrok), ve výrocích I., III. a IV. pak usnesení soudu prvního stupně k odvolání navrhovatele zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (druhý výrok).
[3] Proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu podal L. Ž. dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] V projednávané věci soudy vyšly z toho, že navrhovatel převedl svá členská práva a povinnosti v družstvu dohodou z 8. 8. 2010 na dovolatele (svého otce), který byl v té době ženatý s L. I. Dovolatel pak převedl 3. 4. 2011 práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu na O. I., na niž družstvo převedlo vlastnické právo k předmětnému družstevnímu bytu. O. I. převedla vlastnické právo k bytu na třetí osobu, zůstala však členkou družstva.
[5] Zatímco soud prvního stupně dospěl za popsané skutkové situace k závěru, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu §80 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013 není dán, odvolací soud se s jeho názorem neztotožnil a již jen z tohoto důvodu rozhodnutí ve věci samé zrušil.
[6] Z ustálené judikatury přijaté při výkladu §80 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013 ve vztahu k řízení o určení členství v (bytovém) družstvu se podává:
1) Tvrdí-li navrhovatel, že je členem družstva, má za situace, kdy s ním družstvo jako se svým členem nejedná, naléhavý právní zájem na určení svého členství v družstvu, neboť jiným - pro ostatní účastníky závazným - způsobem se určení existence tohoto právního vztahu domoci nemůže. Vyjasnění otázky členství navrhovatele v družstvu je výchozí pro posouzení dalších právních vztahů účastníků (zejména otázky vlastnického práva k bytové jednotce), které se od tohoto vztahu odvíjejí. Ani skutečnost, že družstvo po podání návrhu v projednávané věci převedlo vlastnické právo k bytové jednotce (družstevnímu bytu), k němuž se tvrzená členská práva a povinnosti navrhovatele v družstvu připínají, na osobu, kterou družstvo považuje za nabyvatele těchto členských práv a povinností, na existenci naléhavého právního zájmu navrhovatele na určení jeho členství v družstvu ničeho nemění (v podrobnostech srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3614/2012, a judikaturu v něm citovanou, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1737/2013, ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 29 Cdo 5043/2014, a ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 140/2015).
2) Návrh na určení, že navrhovatel je členem družstva a nájemcem družstevního bytu, musí směřovat proti všem subjektům, jejichž práva mohou být tímto určením dotčena a které navrhovateli toto právo upírají (viz např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2006, sp. zn. 29 Odo 1094/2004, uveřejněného pod číslem 89/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 29 Cdo 4786/2010).
[7] Závěr odvolacího soudu, podle něhož má navrhovatel naléhavý právní zájem na požadovaném určení, je se shora citovanými judikatorními závěry plně v souladu.
[8] Brojí-li dovolatel i proti závěru odvolacího soudu o důsledcích nařízeného předběžného opatření, přehlíží, že na vyřešení této otázky napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu §237 o. s. ř. nezávisí; jejím prostřednictvím proto přípustnost dovolání založit nelze.
[9] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[10] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 1. 2019
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu