ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.635.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 635/2019-322
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce Bytového družstva XY, družstvo v likvidaci , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, proti žalované A. Š. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jaroslavem Planetou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Americká 152/15, PSČ 120 00, o zaplacení 396.450 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2009, č. j. 28 Cm 189/2005-127, a Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2010, č. j. 14 Cmo 624/2009-167, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Cm 189/2005, o dovolání J. B., narozeného XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 3. 2015, č. j. 4 Co 154/2014-280, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobou pro zmatečnost podanou u Městského soudu v Praze dne 7. 2. 2011, se žalobce (jehož jménem jednal J. B.) domáhá zrušení rozsudků Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2009, č. j. 28 Cm 189/2005-127, a Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2010, č. j. 14 Cmo 624/2009-167, uplatňuje zmatečnostní důvod uvedený v §229 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 11. 2013, č. j. 28 Cm 189/2005-241, zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost podle §235e odst. 4 o. s. ř. (výrok II.), neboť oba žalobou pro zmatečnost napadené rozsudky byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011, č. j. 29 Cdo 2684/2011-195, a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
[3] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 3. 2015, č. j. 4 Co 154/2014-280, k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III. potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[4] Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podal J. B. (svým jménem) dovolání.
[5] Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází – ve smyslu §243c odst. 3, §218 písm. b) a §240 odst. 1 o. s. ř. – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.
[6] Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003).
[7] Dovolatel nebyl účastníkem řízení o žalobě pro zmatečnost (v řízení vystupoval toliko jako domnělý zástupce žalobce), a napadeným rozhodnutím nebylo rozhodnuto o jeho právech a povinnostech. Dovolání je tudíž podané osobou neoprávněnou. Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 3 věty první, §218 písm. b) a §243f odst. 2 o. s. ř. odmítl.
[8] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[9] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 3. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu