ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.850.2019.1
sp. zn. 28 Cdo 850/2019-86
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce A. V., nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Martinou Švecovou, advokátkou se sídlem v Praze, Vodičkova 710/31, proti neurčitě označeným žalovaným, o zaplacení 18 567 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 40 Nc 17041/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. ledna 2018, č. j. 69 Co 24/2018-44, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:(§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Shora označeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 18. 9. 2017, č. j. 40 Nc 17041/2017-20, kterým byla odmítnuta žaloba, jíž se žalobce vůči blíže neoznačeným žalovaným C. S., R. M., T. V. a P. V. domáhal zaplacení částky 18 567 Kč s příslušenstvím, a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) dovolání projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první, čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání přitom, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.), neboť je neshledal přípustným.
Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí /usnesení/ vyjmenovaných v §238a o. s. ř.) je třeba poměřovat hledisky uvedenými v §237 o. s. ř. Ve smyslu §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ovšem dovolání, jehož přípustnost je hodnocena dle §237 o. s. ř., není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.
Dle účinného znění občanského soudního řádu tedy dovolání není přípustné ani proti rozhodnutím odvolacího soudu, která nejsou rozhodnutími o peněžitém plnění, jestliže byla vydána v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4715/2018). Dovolání vůči usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby o zaplacení částky nepřesahující 50 000 Kč, ostatně neshledávala přípustným ani judikatura dovolacího soudu vážící se ke znění občanského soudního řádu účinnému do 29. 9. 2017 (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 2449/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 27/2016).
V dané věci žalobce napadá dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla odmítnuta žaloba, kterou se domáhal zaplacení částky 18 567 Kč s příslušenstvím. Dovoláním dotčené usnesení tedy bylo vydáno v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží), pročež v situaci, kdy se zřetelem k obsahu spisu nejde o právní vztah ze spotřebitelských smluv ani o vztah pracovněprávní, podané dovolání zjevně není přípustné (§238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).
Ve smyslu §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění, Okresní soud v Přerově, coby místně a věcně příslušný soud (§3 odst. 1 citovaného zákona), neopomene vybrat soudní poplatek za dovolání, jež bylo pro nepřípustnost odmítnuto podle §238 o. s. ř., a to ve výši 4 000 Kč (pol. 23 bod 2 Sazebníku soudních poplatků).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. v situaci, kdy dovolání žalobce bylo odmítnuto a jinému účastníku řízení v souvislosti s jeho podáním náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 4. 2019
Mgr. Zdeněk Sajdl
předseda senátu