ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.4715.2018.1
sp. zn. 26 Cdo 4715/2018-296
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce statutárního města Ostravy – městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky , se sídlem v Ostravě, Přemyslovců 224/63, IČO 00845451, proti žalovanému J. S. , narozenému XY, bytem XY, adresa pro doručování XY, zastoupenému opatrovníkem Mgr. Pavlem Schmidtem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 318/39, o zaplacení 20.731 Kč, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 180 C 148/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. dubna 2018, č. j. 71 Co 129/2018-283, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. 4. 2013, č. j. 180C 148/2011-65, rozhodl tak, že zastavil řízení co do poplatku z prodlení ve výši 2,5 promile denně z dlužné částky 28.098 Kč, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, za dobu od 6. 8. 2010 do zaplacení (výrok I.), a co do částky 5.087 Kč (výrok II.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20.731 Kč do 3 dnů od právní moc rozsudku (výrok III.), zamítl žalobu, aby byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 2.280 Kč (výrok IV.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok V.).
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. 5. 2014, č. j. 71 Co 230/2014-106, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tedy ve výroku, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20.731 Kč, a ve výroku o nákladech řízení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Dne 20. 6. 2014 žalovaný podal návrh na obnovu řízení vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. 180 C 148/2011.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 3. 2018, č. j. 180 C 148/2011-269, zastavil řízení o návrhu žalovaného na osvobození od placení soudních poplatků pro obnovu řízení (výrok I.), zastavil řízení o obnovu řízení (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
K odvolání žalovaného odvolací soud usnesením ze dne 26. 4. 2018, č. j. 71 Co 129/2018-283, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, o kterém Nejvyšší soud České republiky rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 - dále jen „o. s. ř.“.
Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení §237 o. s. ř., avšak podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Pro posouzení přípustnosti dovolání podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017 již není rozhodujícím kritériem (za splnění ostatních zákonných podmínek) jen výše částky uvedená ve výroku dovoláním napadeného rozhodnutí, ale i výše částky, pro kterou bylo vedeno řízení v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Oproti předchozímu znění tohoto ustanovení tedy již nelze za přípustné považovat ani dovolání směřující proti ostatním rozhodnutím vydaným v tomto řízení, bylo-li v době jejich vydání předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. 20 Cdo 1685/2018). Tento závěr odpovídá i důvodové zprávě k zákonu č. 296/2017 Sb., [jež mimo jiné nově formuloval §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.], podle které je cílem nynější právní úpravy rozšířit výjimky z jinak široce formulované přípustnosti dovolání a v případě ustanovené §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vyloučit přípustnost dovolání i proti těm rozhodnutím odvolacího soudu, která (ač vydána v rámci takového sporu) nejsou rozhodnutími o peněžitém plnění (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 2384/2018).
Peněžitý limit uvedený v ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se uplatní i u rozhodnutí vydaných v řízení na obnovu řízení (srov. např. závěry usnesení Nejvyššího soudu z 27. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, uveřejněné pod č. 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 25. 8. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2085/2014, ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 26 Cdo 4184/2014, a ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2866/2015).
V projednávané věci se dovolatel domáhal obnovy řízení v řízení, v níž mu bylo rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 30. 4. 2013, č. j. 180 C 148/2011-65, ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu ze dne 19. 5. 2014, č. j. 71 Co 230/2014-106, uloženo zaplatit žalobci částku 20.371 Kč, tj. částku nepřevyšující 50.000 Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. pak není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek. V té části, ve které dovolatel napadá výrok o zastavení řízení o jeho návrhu na osvobození od placení soudních poplatků pro obnovu řízení, tak není mimořádný opravný prostředek přípustný ani z tohoto důvodu.
Nejvyšší soud České republiky proto z výše uvedených důvodů dovolání žalovaného podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Zbývá dodat, že přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 1. 2019
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu