ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.1505.2019.1
sp. zn. 29 Cdo 1505/2019-464
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Rostislava Krhuta v právní věci žalobkyně Komerční banky, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 969/33, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45 31 70 54, proti žalovanému A. K. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Petrem Hampelem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Ostravě, Nivnická 388/12, PSČ 709 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Cm 587/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. února 2019, č. j. 4 Cmo 16/2019-446, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek za dovolání v částce 4.000,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Krajského soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 5. února 2019, č. j. 4 Cmo 16/2019-446, k odvolání žalovaného potvrdil usnesení ze dne 19. prosince 2018, č. j. 3 Cm 587/2012-433, jímž Krajský soud v Ostravě přiznal znalci JUDr. Jiřímu Strakovi za podaný znalecký posudek z oboru písmoznalectví odměnu ve výši 6.686,50 Kč.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, domáhaje se jeho zrušení.
Podle ustanovení části první článku čl. II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony:
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
Podle ustanovení §238 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. září 2017 (dále jen „o. s. ř.“), dovolání podle §237 není přípustné (…) proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném [písmeno f)].
Jelikož dovolání žalovaného není objektivně přípustné [§238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.], Nejvyšší soud je odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sp. zn. 22 Cdo 906/2018, ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 22. ledna 2019, sp. zn. I. ÚS 2679/18.
Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek z dovolání se opírá o ustanovení §4 odst. 1 písm. i) a §11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v aktuálním znění. Dovolatel (jemuž soud prvního stupně přiznal osvobození od soudních poplatků usnesením ze dne 23. října 2015, č. j. 3 Cm 587/2012-328; srov. dále i usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. srpna 2018, č. j. 4 Cmo 110/2018-397) totiž podal dovolání proti rozhodnutí, proti kterému takovou možnost vylučuje ustanovení §238 o. s. ř. Učinil tak přesto, že se mu v napadeném rozhodnutí dostalo přiléhavého poučení o nepřípustnosti dovolání. Jelikož dobrodiní zákona spočívající v tom, že určitým osobám je přiznáno rozhodnutím osvobození od soudních poplatků, nesmí být zneužíváno k podávání opravných prostředků tam, kde to zákon vylučuje, vznikla dovolateli odmítnutím dovolání poplatková povinnost [§4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích].
Soudní poplatek za dovolání činí (v souladu s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu zákona o soudních poplatcích) 4 000,- Kč. Ke splatnosti soudního poplatku srov. §7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.
Srov. např. obdobně důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2018, sen. zn. 29 ICdo 62/2018 a ze dne 22. ledna 2019, sen. zn. 29 ICdo 119/2018.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 5. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu