ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.4947.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 4947/2016-2186
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v konkursní věci úpadce Masokombinátu Klatovy a. s. , se sídlem v Klatovech, Koldinova 672/II, PSČ 339 01, identifikační číslo osoby 45359903, o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a hotových výdajů správce konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 27 K 51/2000, o dovolání Ing. Ludi Šabatové , bytem v Praze 8, Lindnerova 6, PSČ 180 00, bývalé správkyně konkursní podstaty úpadce, zastoupené JUDr. Janou Betlamovou, advokátkou, se sídlem v Litoměřicích, Dómská 126/8, PSČ 412 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. června 2016, č. j. 1 Ko 18/2015-2096, ve znění usnesení ze dne 30. června 2016, č. j. 1 Ko 18/2015-2102, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 5. června 2015, č. j. 27 K 51/2000-2025, Krajský soud v Plzni (dále jen „konkursní soud“):
1/ Schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku konkursní podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty z 12. prosince 2014 (dále jen „konečná zpráva“), podle které:
a/ Příjmy konkursní podstaty činí celkem 2.032.025.407,96 Kč, z toho příjmy ze zpeněžení konkursní podstaty 156.182.958 Kč.
b/ Výdaje konkursní podstaty činí celkem 2.028.759.201,96 Kč, z toho:
- hotové výdaje správců konkursní podstaty celkem 240.211 Kč [z toho hotové výdaje bývalé správkyně konkursní podstaty Ing. Ludi Šabatové (dále též jen „L. Š.“) 142.311 Kč, a hotové výdaje správce konkursní podstaty Ing. Vladimíra Nechutného (dále jen „V. N.“) 97.900 Kč],
- záloha na odměnu L. Š. 9.139.836 Kč,
- náklady spojené s udržováním a správou podstaty 2.010.269.434,41 Kč,
- částka vyplacená odděleným věřitelům 9.109.720,55 Kč.
c/ Zůstatek k rozdělení na „zapodstatové“ pohledávky činí 3.266.206 Kč.
d/ Předpokládané příjmy spojené s vrácením přeplatku zálohy na odměnu L. Š. činí 242.668 Kč.
e/ K úhradě „zapodstatových“ pohledávek zbývá celkem 3.508.874 Kč.
f/ Předpokládané výdaje činí celkem 3.508.874 Kč, z toho odměna V. N. činí 3.488.315 Kč, včetně daně z přidané hodnoty, a daň z přidané hodnoty k hotovým výdajům V. N. činí 20.559 Kč (bod I. výroku).
2/ Schválil odměnu L. Š. ve výši 8.897.168 Kč a hotové výdaje L. Š. ve výši 142.311 Kč, s tím, že tyto částky budou čerpány z konkursní podstaty úpadce (bod II. výroku).
3/ Uložil L. Š., aby do 3 dnů od právní moci usnesení vrátila na účet konkursní podstaty částku 242.668 Kč z titulu přeplatku na záloze na odměnu (bod II. výroku).
4/ Schválil odměnu V. N. ve výši 3.488.315 Kč, včetně daně z přidané hodnoty, a hotové výdaje V. N. ve výši 118.459 Kč, včetně daně z přidané hodnoty s tím, že tyto částky budou čerpány z konkursní podstaty úpadce (bod III. výroku).
5/ Uložil V. N., aby poté, co usnesení o schválení konečné zprávy nabude právní moci, uhradil z prostředků konkursní podstaty zbylé „zapodstatové“ pohledávky a podal mu o tom zprávu s návrhem na zrušení konkursu podle §44 odst. 1 písm. d/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) [bod III. výroku].
[2] Šlo o druhé usnesení konkursního soudu o konečné zprávě, když usnesení ze dne 10. prosince 2013, č. j. 27 K 51/2000-1774, jímž konkursní soud schválil konečnou zprávu z 20. září 2011, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. července 2014, č. j. 1 Ko 13/2014-1813, a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení.
[3] Konkursní soud vyšel z toho, že konečná zpráva byla vyvěšena na úřední desce konkursního soudu od 10. do 25. března 2015, přičemž včasné námitky proti ní podali konkursní věřitelé ASAVET a. s. (dále jen „konkursní věřitel A“) a Rolnické družstvo „Úhlava“, jakož i L. Š. V reakci na jednu z námitek vyvěsil konkursní soud na své úřední desce v době od 13. do 28. května 2015 přílohy konečné zprávy. Dále konkursní soud dospěl k závěru, že ve smyslu ustanovení §8 odst. 3 ZKV jsou splněny předpoklady pro zvýšení odměny V. N. S přihlédnutím k závěrům obsaženým ve zrušujícím usnesení odvolacího soudu z 3. července 2014 měl konkursní soud konečnou zprávu za správnou i ohledně požadavku, aby L. Š. vrátila do konkursní podstaty přeplatek na záloze na odměnu ve výši 242.668 Kč.
[4] K odvolání konkursního věřitele A a L. Š. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. června 2016, č. j. 1 Ko 18/2015-2096, ve znění usnesení ze dne 30. června 2016, č. j. 1 Ko 18/2015-2102:
1/ Změnil usnesení konkursního soudu v bodu I. výroku tak, že odměna V. N. činí 2.000.000 Kč, včetně daně z přidané hodnoty, a částka určená k výplatě věřitelům činí 1.488.315 Kč.
2/ Změnil usnesení konkursního soudu v bodu III. výroku tak, že odměna V. N. činí 2.000.000 Kč, včetně daně z přidané hodnoty.
3/ Jinak usnesení konkursního soudu potvrdil.
[5] Odvolací soud vyšel z toho, že:
1/ Konkursní soud ustavil L. Š. do funkce 16. listopadu 2000 a zprostil ji funkce (na její žádost, poté, co vůči ní bylo zahájeno trestní stíhání) usnesením ze dne 16. září 2005.
2/ Po dobu výkonu funkce L. Š. především provozovala úpadcův podnik, přezkoumala přihlášky pohledávek věřitelů a zpeněžila majetek konkursní podstaty.
3/ Na zálohách na odměnu bylo L. Š. vyplaceno celkem 9.139.836 Kč.
4/ Trestní stíhání L. Š. bylo následně odloženo.
5/ V. N. je ve funkci činný od 16. září 2005. Po dobu výkonu funkce vymáhal pohledávky úpadce, řešil více než 140 sporů a předložil dvě konečné zprávy. Následně zpracuje rozvrhové usnesení, které později provede a učiní úkony spojené s ukončením konkursního řízení.
6/ V konečné zprávě určil V. N. odměnu L. Š. v souladu se závěry zrušujícího usnesení odvolacího soudu z 3. července 2014.
7/ Výše odměny V. N. uvedená v konečné zprávě činí 3.220 Kč včetně daně z přidané hodnoty.
[6] Na výše uvedeném základě odvolací soud – odkazuje na ustanovení §8 odst. 3 a §29 ZKV a na ustanovení §7 odst. 2 vyhlášky č. 476/1991 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání (dále též jen „vyhláška“) – dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k následujícím závěrům:
[7] Je-li v konkursním řízení činných více správců konkursní podstaty, je třeba určit celkovou odměnu konkursních správců pro celé řízení, jež bude poté rozdělena mezi jednotlivé správce. V projednávané věci činí odměna (jak správně uvedl V. N. v konečné zprávě) částku 8.897.168 Kč.
[8] Zvýšení celkové odměny o částku 3.488.315 Kč, jež má být vyplacena V. N., nemá odvolací soud za odpovídající v rozsahu, v němž odměna určená pro V. N. přesahuje částku 2.000.000 Kč.
[9] K povinnosti L. Š. vrátit do konkursní podstaty přeplatek zálohy na odměnu ve výši 242.668 Kč odkazuje odvolací soud na své zrušující usnesení z 3. července 2014, ohledně určení odměny správce, který provozoval úpadcův podnik, a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2010, sp. zn. 29 Cdo 1712/2008, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2012, pod číslem 40.
[10] Částku 1.488.315 Kč, o kterou snížil odměnu V. N., odvolací soud určil k výplatě věřitelům.
[11] Proti všem výrokům usnesení odvolacího soudu podala L. Š. dovolání, namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a požadujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[12] V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatelka především vytýká odvolacímu soudu, že schválil konečnou zprávu, která je nepřezkoumatelná ohledně vyúčtování odměny, s tím, že nebylo postupováno podle ustanovení §9 vyhlášky, přičemž rozsah činnosti dovolatelky a V. N. nebyl správně posouzen. Namítá rovněž, že v rozporu s ustanovením §7 odst. 3 vyhlášky nebyl do odměny zahrnut zisk, a odměna ze zpeněžení je určena nesprávně.
[13] Při dosaženém výtěžku zpeněžení majetku konkursní podstaty v celkové výši 155.908.971 Kč činí odměna dle §7 odst. 2 vyhlášky 11.325.449 Kč a odměna za přihlášené věřitele (celkem 380) dle §7 odst. 4 vyhlášky činí dalších 380.000 Kč, takže celkem má jít o částku 11.705.449 Kč.
[14] Podle konečné zprávy při dosaženém výtěžku zpeněžení majetku konkursní podstaty v celkové výši 156.182.958 Kč činí odměna 11.339.148 Kč a odměna za přihlášené věřitele (celkem 380) dle §7 odst. 4 vyhlášky činí dalších 380.000 Kč, takže celkem má jít o částku 11.719.148 Kč. Takto stanovenou částku rozdělil konkursní soud v usnesení o schválení konečné zprávy tak, že částku 8.897.168 Kč přiznal dovolatelce a částku 3.488.315 Kč přiznal V. N. Odvolací soud snížil odměnu V. N. na částku 2.000.000 Kč, aniž by nějak rozhodl o rozdílu. Přitom závěr odvolacího soudu, že celková odměna určená k rozdělení mezi dovolatelku a V. N. činí 8.900.388 Kč, není správný a neodpovídá konečné zprávě.
[15] Oběma soudům dovolatelka dále vytýká, že nezohlednily, že provozovala úpadcův podnik, přičemž má za nespravedlivé, aby někdo, kdo provozoval podnik, byl oceněn stejně, jako někdo, kdo pouze zpeněžil konkursní podstatu. Ve vazbě na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení sp. zn. 29 Cdo 1712/2008 pak nesouhlasí se závěrem, že příjmem konkursní podstaty ve smyslu §7 odst. 3 vyhlášky, dosaženým dalším provozováním úpadcova podniku, se rozumí dosažený zisk.
[16] V. N. ve vyjádření k dovolání poukazuje na to, že podklady ke zpracování konečné zprávy obdržel od dovolatelky. Dále uvádí, že zrušení napadeného rozhodnutí uvítá, neboť odvolací soud rozhodl nesprávně, jestliže mu bez přesvědčivého odůvodnění snížil odměnu.
[17] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[18] Dovolání v dané věci je přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. a/, odst. 2 o. s. ř., ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. 22 Cdo 3602/2007, uveřejněné pod číslem 69/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[19] Nejvyšší soud nicméně přípustné dovolání odmítl podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné. Učinil tak proto, že v posouzení dovoláním předestřených právních otázek je napadené rozhodnutí souladné s následující judikaturou Nejvyššího soudu:
[20] Ustanovení §9 odst. 1 vyhlášky neupravuje způsob výpočtu konkursní odměny (ta se určuje podle ustanovení §6 až §8a vyhlášky), nýbrž stanoví kriteria, podle kterých se určí podíl v konkursu postupně činných správců konkursních podstat na již vypočtené konkursní odměně. Jde o následující kriteria:
1/ Délka doby činnosti správců konkursní podstaty, kteří se mají podílet na konkursní odměně.
2/ Rozsah činnosti vykonané správci konkursní podstaty, kteří se mají podílet na konkursní odměně, v konkursu.
Obě kriteria jsou v zásadě rovnocenná; jednomu z nich nelze přisuzovat větší nebo menší význam na úkor druhého, čemuž nasvědčuje i vlastní dikce §9 odst. 1 vyhlášky, včetně použití souřadicí spojky „a“ ve významu (poměru) slučovacím.
„Délkou doby činnosti“ správce konkursní podstaty se rozumí doba, po kterou osoba, jež se má podílet na konkursní odměně, vykonávala funkci správce konkursní podstaty úpadce; přitom se nezohledňuje (do doby činnosti takové osoby se logicky nezahrnuje) doba, po kterou byl příslušný správce konkursní podstaty s plněním svých povinností v prodlení.
„Rozsahem činnosti“ se rozumí množství úkonů potřebných k naplnění účelu a cíle konkursu, které správce konkursní podstaty, jenž má mít podíl na konkursní odměně, vykonal v jednotlivých fázích konkursního řízení. Jde (vzhledem k tomu, že se na chodu konkursu podílel více než jeden správce konkursní podstaty) o podmnožinu těch úkonů, k jejichž výkonu v daném konkursu by byla povolána každá osoba vykonávající v něm funkci správce konkursní podstaty. Takovou činností tedy není jen činnost věnovaná zpeněžování majetku konkursní podstaty, nýbrž např. též činnost věnovaná sepisování majetku konkursní podstaty, vedení účetnictví, práci s přihláškami, včetně jejich přezkumu, plnění daňových povinností dlužníka, komunikaci s věřiteli a s konkursním soudem, zpracování konečné zprávy, přípravě rozvrhu a jeho plnění nebo činnost související se zrušením konkursu.
Prověrka správnosti právního posouzení věci konkursním soudem při výkladu ustanovení §9 odst. 1 vyhlášky se v mezích instančního přezkumu projevuje prostřednictvím úsudku, zda soud:
1/ Správně určil „délku doby činnosti“, po kterou osoba, jež se má podílet na konkursní odměně, vykonávala funkci správce konkursní podstaty.
2/ Při konkrétním vymezení „rozsahu činnosti“ vykonané správcem konkursní podstaty, jenž má mít podíl na konkursní odměně, nepominul některé z provedených úkonů potřebných pro naplnění účelu a cíle konkursu, popřípadě zda mezi úkony provedené správcem konkursní podstaty nezahrnul jako podstatné pro určení podílu na konkursní odměně ty, jež nesouvisí s naplňováním účelu a cílů konkursu ani s jinak definovanými povinnostmi správce konkursní podstaty.
3/ Při jinak správně zjištěné „délce doby činnosti“ a správně určeném „rozsahu činnosti“ správců konkursní podstaty v konkrétní konkursní věci upřednostnil některé z těchto kriterií na úkor druhého bez rozumného opodstatnění. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2012, sp. zn. 29 Cdo 4135/2011, uveřejněné ve zvláštním čísle I. časopisu Soudní judikatura (Judikatura konkursní a insolvenční), ročník 2012, pod číslem 13.
[21] Samozřejmým předpokladem poskytnutí jakékoli zálohy na budoucí plnění jejímu příjemci je, že následně dojde k jejímu zúčtování a že tam, kde výše poskytnuté zálohy nebo záloh převýší částku, na kterou příjemci zálohy vznikl nárok podle poskytnutého plnění, příjemce přeplatek na záloze vrátí. Poskytnutá záloha nezavazuje toho, kdo ji poskytl, k následnému vyplacení částky odpovídající plnění poskytnutému příjemcem zálohy, ve výši rovnající se vždy alespoň výši poskytnuté zálohy či záloh. Tím, že správce konkursní podstaty obdržel v průběhu konkursu formou záloh na konkursní odměnu částku přesahující výši konkursní odměny, na kterou mu posléze skutečně vznikl nárok, požadavek na zvýšení odměny ve smyslu §8 odst. 3 ZKV zdůvodnit nelze. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2009, sp. zn. 29 Cdo 738/2007, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2011, pod číslem 105.
[22] Konkursní odměnu určenou podle vyhlášky č. 476/1991 Sb. může soud přiměřeně zvýšit nebo snížit podle ustanovení §8 odst. 3 věty páté ZKV. Takový postup je namístě, je-li konkursní odměna stanovená podle vyhlášky vzhledem ke specifickým okolnostem konkrétní věci nepřiměřeně nízká nebo nepřiměřeně vysoká. Úvaha o zvýšení nebo snížení konkursní odměny podle §8 odst. 3 věty páté ZKV se přitom může odvíjet toliko od částky stanovené jako konkursní odměna podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 476/1991 Sb. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. prosince 2006, sp. zn. 29 Odo 1351/2006, uveřejněné pod číslem 103/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[23] Pro účely výpočtu konkursní odměny správce konkursní podstaty podle §7 odst. 2 vyhlášky se příjmem konkursní podstaty ve smyslu §7 odst. 3 vyhlášky, dosaženým dalším provozováním úpadcova podniku, rozumí jen takový příjem, který převýšil náklady vynaložené na jeho dosažení (náklady spojené s dalším provozováním úpadcova podniku). Srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1712/2008.
[24] K námitkám, jež dovolatelka snáší k vlastnímu výpočtu konkursní odměny podle §7 odst. 2 vyhlášky (srov. reprodukce dovolání v odstavci [14]) budiž uvedeno, že postup, jakým V. N. vypočítal konkursní odměnu podle §7 odst. 2, je popsán v příloze č. 2a konečné zprávy (č. l. 1865), přičemž tam uvedené dílčí částky přesně odpovídají konečné částce, z níž vyšel odvolací soud (8.900.388 Kč). Pro objasnění lze zopakovat, že z částky 156.182.958 Kč, které bylo dosaženo zpeněžením konkursní podstaty, náleží podle §7 odst. 2 vyhlášky:
1/ konkursní odměna za prvních 300.000 Kč ve výši 45.000 Kč,
2/ konkursní odměna z přebývající částky (přes 300.000 Kč), až do 10.000.000 Kč (tedy z částky 9.700.000 Kč) ve výši 15 %, tedy ve výši 1.455.000 Kč,
3/ konkursní odměna z přebývající částky (přes 10.000.000 Kč), až do 50.000.000 Kč (tedy z částky 40.000.000 Kč) ve výši 10 %, tedy ve výši 4.000.000 Kč,
4/ konkursní odměna z přebývající částky (přes 50.000.000 Kč), až do 100.000.000 Kč (tedy z částky 50.000.000 Kč) ve výši 5 %, tedy ve výši 2.500.000 Kč,
5/ konkursní odměna z přebývající částky (přes 100.000.000 Kč), až do 250.000.000 Kč (tedy již jen z částky 56.182.958 Kč) ve výši 1 %, tedy ve výši 561.829 Kč.
Součet těchto dílčích částek (45.000 Kč + 1.455.000 Kč + 4.000.000 Kč + 2.500.000 Kč + 561.829 Kč) činí celkem částku 8.561.829 Kč. S připočtením částky 338.000 Kč (za 338 konkursních věřitelů) dle §7 odst. 3 vyhlášky (nikoli 380.000 Kč, za 380 konkursních věřitelů uváděných dovolatelkou) a částky 559 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty u V. N., tvoří výsledný součet právě částku 8.900.388 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 10. 2019
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu