ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.71.2017.1
KSCB 25 INS XY
43 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 71/2017-89
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce AB 4 B. V. , se sídlem Strawinskylaan 933, Amsterdam, Nizozemské království, reg. č. 34186049, zastoupeného Mgr. Romanem Pospiechem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Svobodova 136/9, PSČ 128 00, proti žalovaným 1/ JUDr. Josefu Šťastnému, se sídlem v Horažďovicích, Ševčíkova 38, PSČ 341 01, jako insolvenčnímu správci dlužníka K. K., zastoupenému JUDr. Markem Šťastným, advokátem, se sídlem v Horažďovicích, Ševčíkova 38, PSČ 341 01, a 2/ K. K. , narozenému XY, bytem XY, o určení pravosti pohledávek, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 43 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci druhého žalovaného, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 25 INS XY, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. ledna 2017, č. j. 43 ICm XY, 104 VSPH XY (KSCB 25 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 1. září 2016, č. j. 43 ICm XY, rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) o žalobě žalobce (AB 4 B. V.), směřující proti žalovaným (JUDr. Josefu Šťastnému, jako insolvenčnímu správci dlužníka K. K., a dlužníku), tak, že:
1/ Určil, že pohledávka č. 1 ve výši 31 836,38 Kč přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení „přihláškou P12“ je po právu (bod I. výroku).
2/ Určil, že pohledávka č. 2 ve výši 11 948,02 Kč přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení „přihláškou P12“ je po právu (bod II. výroku).
3/ Určil, že pohledávka č. 3 ve výši 1 311 Kč přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení „přihláškou P12“ je po právu (bod III. výroku).
4/ Uložil druhému žalovanému zaplatit žalobci na nákladech řízení 13 228 Kč s tím, že tato částka bude uspokojena ve stejném režimu jako pohledávka, o kterou se vedl spor (bod IV. výroku).
K odvolání prvního žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl, že žalobce a první žalovaný vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení „před soudy obou stupňů“ (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
Učinil tak proto, že v posouzení otázky, kterou mu dovolatel předkládá k řešení (důvodnosti námitky promlčení a výkladu §403 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013), je napadené rozhodnutí v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, jak vyplývá z níže označených rozhodnutí.
Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. července 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněného pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [ které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu ] , se podává, že exekuční soudy mohou přijmout závěr, že rozhodčí nález jim předkládaný coby exekuční titul nemá žádné právní účinky (jelikož nebyl vydán v mezích pravomoci rozhodce) a není tedy exekučním titulem, bez zřetele k tomu, že formálně nedošlo (ani již nedojde, vzhledem k případně zmeškaným lhůtám) k jeho zrušení (soudem) postupem předjímaným zákonem o rozhodčím řízení.
Není pochyb o tom, že tam, kde rozhodčí nález neprochází testem vykonatelnosti (posouzením, zda jde o způsobilý exekuční titul) v exekučním nebo vykonávacím řízení proto, že na majetek případného povinného je vedeno insolvenční řízení, lze obdobný závěr přijmout v případném sporu o pravost nebo výši pohledávky, kterou věřitel přihlásí do insolvenčního řízení jako vykonatelnou s poukazem na rozhodčí nález coby exekuční titul (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2014, sen. zn. 29 ICdo 2/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2015, sen. zn. 29 ICdo 10/2013, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2015, sen. zn. 29 ICdo 44/2013).
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2016, sen. zn. 23 ICdo 19/2015, uveřejněného pod číslem 99/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, promlčecí doba přestává běžet zahájením rozhodčího řízení, i když rozhodčí smlouva je neplatná. Srov. shodně i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 ICdo 105/2016.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2016, sen. zn. 29 ICdo 41/2014, uveřejněného pod číslem 100/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dokud insolvenční soud v incidenčním sporu neurčí (neuvede v důvodech svého rozhodnutí), že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, je nutno posuzovat promlčení nároků z něj plynoucích jako u rozhodčího nálezu, jenž takovou vadou netrpí.
Argumentuje-li dovolatel závěry Ústavního soudu učiněnými v usnesení ze dne 31. října 2016, sp. zn. IV. ÚS 2524/16, pak pomíjí, že rozhodnutí se zakládá na odlišném skutkovém základu, neboť v této věci nebyl rozhodčí nález jakkoliv napaden (např. návrhem na jeho zrušení podle §31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů), ani nebyla vyslovena jeho nezpůsobilost jakožto exekučního titulu. K tomu srov. usnesení ze dne 12. prosince 2017, sp. zn. II. ÚS 1273/17, jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podanou proti usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 105/2016.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn §243c odst. 3 větou první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s §202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), když dovolání prvního žalovaného bylo odmítnuto a ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 4. 2019
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu