ECLI:CZ:NS:2019:29.ND.402.2019.1
sp. zn. 29 Nd 402/2019-73
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně M. M. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Martinem Rimkem, advokátem, se sídlem v Praze, Vinohradská 2165/48, PSČ 120 00, proti žalovaným 1) Dražbyprost s. r. o. , se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí 2/5, PSČ 400 01, identifikační číslo osoby 28741552, zastoupenému JUDr. Filipem Štípkem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Hradiště 96/6, PSČ 400 01 , 2) Zrůstek a partneři v. o. s. , se sídlem v Praze 5, Arbesovo náměstí 257/7, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 25589644, jako insolvenčnímu správci žalobkyně, 3) BTF Projekt, a. s. , se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 29035945, zastoupenému Mgr. Petrou Jiráskovou Málkovou, advokátkou, se sídlem v Ústí nad Labem, Hradiště 96/6, PSČ 400 01, a 4) A. H. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Hanou Konečnou, advokátkou, se sídlem v Brně, Pekařská 440/84, PSČ 602 00, o neplatnost dražby, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 14 C 75/2018, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 14 C 75/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno - venkov.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Ústí nad Labem je pod sp. zn. 14 C 75/2018 vedeno řízení o žalobě, jíž se žalobkyně domáhá určení neplatnosti dražby, provedené dražebníkem Dražbyprost s. r. o. dne 15. listopadu 2017.
Podáním datovaným 13. dubna 2018, doplněným podáním z 7. února 2019, žalobkyně (mimo jiné) navrhla, aby věc projednal Okresní soud Brno - venkov. Důvody vhodnosti spatřovala ve značné vzdálenosti Okresního soudu v Ústí nad Labem od jejího bydliště (Rájec-Jestřebí), což ji s ohledem na její věk znemožňuje účastnit se soudních jednání.
První žalovaný ponechává rozhodnutí o navrhované delegaci na úvaze soudu; třetí žalovaný s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasí.
Podle ustanovení §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, u nějž je věc vedena, i Okresnímu soudu Brno - venkov, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.) dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Žalobkyní uváděný důvod přitom Nejvyšší soud natolik závažným, aby byl způsobilý prolomit výše popsané ústavní principy, neshledal.
Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).
Z návrhu na přikázání věci jinému soudu současně nevyplývají žádné další skutečnosti, jež by mohly být důvodem k delegaci vhodné ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. Uvedené přitom platí tím spíše v případě, kdy třetí žalovaný s navrhovaným přikázáním věci nesouhlasí, ostatní žalovaní k návrhu žalobkyně nezaujali zřetelné stanovisko a kdy rozhodným kriteriem pro založení místní příslušnosti okresního soudu k projednání žaloby je místo, v jehož obvodu byla provedena dražba (Ústí nad Labem). Srov. ustanovení §88 písm. h/ o. s. ř. (upravující tzv. výlučnou místní příslušnost soudu).
Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Okresnímu soudu Brno - venkov nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 10. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu