ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.16.2018.1
KSOS 37 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 16/2018-B-390
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka V. K. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Lukášem Stočkem, advokátem, se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 168/18, PSČ 741 01, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 37 INS XY, o žádosti dlužníka o ustanovení zástupce, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. srpna 2017, č. j. KSOS 37 INS XY, 3 VSOL XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 18. dubna 2017, č. j. KSOS 37 INS XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) přiznal dlužníku osvobození od soudních poplatků „pro účely ustanovení právního zástupce podle ustanovení §30 o. s. ř.“ (bod I. výroku) a zamítl návrh dlužníka na ustanovení právního zástupce pro odvolání dlužníka proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 17. března 2017, č. j. KSOS 37 INS XY a č. j. KSOS 37 INS XY (body II. a III. výroku).
Vrchní soud v Olomouci k odvolání dlužníka usnesením ze dne 31. srpna 2017, č. j. KSOS 37 INS XY, 3 VSOL XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech II. a III. výroku.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník prostřednictvím advokáta Mgr. Lukáše Stočka (zástupce ustanoveného pro toto dovolací řízení usnesením ze dne 25. října 2017, č. j. KSOS 37 INS XY) dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné.
Přestože lze přisvědčit námitce dovolatele, že neobstojí úvaha odvolacího soudu, podle níž již samotná povaha insolvenčního řízení vylučuje, aby dlužníku byl pro insolvenční řízení ustanoven zástupce (k tomu srov. závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 30. dubna 2019, sen. zn. 29 NSČR 72/2017), odvolací soud v napadeném rozhodnutí zároveň přitakal insolvenčnímu soudu v závěru, že v poměrech dané věci ochrana zájmů dlužníka nevyžaduje, aby mu byl ustanoven zástupce. Tento závěr je přitom v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, jak vyplývá např. z usnesení ze dne 10. listopadu 2015, sp. zn. 21 Cdo 1819/2015, a z usnesení ze dne 6. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 2662/2015.
Nadto nelze přehlédnout, že v mezidobí byla obě odvolací řízení, pro která dlužník žádal ustanovení zástupce, pravomocně skončena. Usnesením ze dne 11. června 2018, č. j. KSOS 37 INS XY, 3 VSOL XY, Vrchní soud v Olomouci odmítl odvolání dlužníka proti usnesení ze dne 17. března 2017, č. j. KSOS 37 INS XY, jímž insolvenční soud zamítl návrh dlužníka na zrušení konkursu. Usnesením ze dne 28. února 2019, č. j. KSOS 37 INS XY, 3 VSOL XY, pak Vrchní soud v Olomouci potvrdil usnesení ze dne 17. března 2017, č. j. KSOS 37 INS XY, kterým insolvenční soud zamítl návrh dlužníka na zproštění insolvenční správkyně funkce.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z článku II, bodu 2., zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenční správkyni, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 4. 2019
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu