ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.178.2018.1
KSCB 44 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 178/2018-A-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka 4RAIL, a. s ., se sídlem v Českých Budějovicích, Okružní 756, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 29114179, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 44 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitelů 1) Hall Industries s. r. o. , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 249/46, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 06987800, a 2) NorthStar Corporate Finance s. r. o., se sídlem v Praze 1, Národní 58/32, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 02048418, o návrhu druhého insolvenčního navrhovatele na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., Mgr. Markéta Hudečková, JUDr. Alexandra Jiříčková a JUDr. Ing. Kamila Balounová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSCB 44 INS XY, 4 VSPH XY.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 14. listopadu 2018, č. j. KSCB 44 INS XY, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) zastavil insolvenční řízení ve věci dlužníka 4RAIL, a. s. (bod I. výroku), navrhovateli Hall Industries s. r. o. uložil zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (bod II. výroku), rozhodl, že po právní moci tohoto rozhodnutí se navrhovateli Hall Industries s. r. o. vrátí zaplacená záloha ve výši 50 000 Kč (bod III. výroku) a dlužníku nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (bod IV. výroku).
Podáním ze dne 30. listopadu 2018 přistoupil k insolvenčnímu řízení věřitel NorthStar Corporate Finance s. r. o. (dále též jen „druhý insolvenční navrhovatel“), který současně podal proti výše uvedenému usnesení insolvenčního soudu odvolání. Odvolací řízení je vedeno u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. KSCB 44 INS XY, 4 VSPH XY.
Podáním ze dne 17. prosince 2018 vznesl druhý insolvenční navrhovatel námitku podjatosti soudců senátu č. 4 Vrchního soudu v Praze, konkrétně JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D., Mgr. Markéty Hudečkové, JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Ing. Kamily Balounové, kteří mají podle rozvrhu práce odvolacího soudu rozhodovat o výše uvedeném odvolání.
Druhý insolvenční navrhovatel spatřuje podjatost soudce JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D., v tom, že je manželem V. Z., soudkyně civilního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích. S poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2013, sp. zn. 30 Nd 223/2013, uvedl, že „už ze samotné skutečnosti, že Z. je soudkyní Krajského soudu v Českých Budějovicích a nepochybně se s J. H., tedy soudkyní, která rozhodnutí vydala, stýká, lze dovodit objektivní pochybnost o nepodjatém rozhodování JUDr. Zelenky, když je pravděpodobné, že Z. udržuje s ostatními soudkyněmi Krajského soudu v Českých Budějovicích, tedy i s J. H., přátelský vztah a její manžel JUDr. Zelenka nebude rozhodovat o rozhodnutích, tedy i o rozhodnutí, vydaných jejími kolegyněmi nestranně.“
Důvody, jež mají zakládat pochybnosti o nepodjatosti soudkyně JUDr. Alexandry Jiříčkové, spatřuje druhý insolvenční navrhovatel v jejím příbuzenském vztahu s J. J., vedoucí kanceláře obchodního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích. Podle druhého navrhovatele je J. J. švagrovou JUDr. Alexandry Jiříčkové, tedy osobou blízkou ve smyslu ustanovení §22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. J. J. působí na Krajském soudu v Českých Budějovicích minimálně od roku 2012, proto lze důvodně předpokládat, že se osobně zná a přátelí s J. H. Ze závěrů obsažených v usnesení Ústavního soudu ze dne 6. října 2010, sp. zn. IV. ÚS 2290/10, druhý insolvenční navrhovatel dovozuje, že „je možné poměr soudce k věci dovodit nikoliv pouze ze vztahu k účastníkům řízení, ale i z jeho vztahu k soudci, který vydal rozhodnutí, jehož správnost bude podjatý soudce v odvolacím řízení posuzovat.“
K namítané podjatosti Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Ing. Kamily Balounové druhý insolvenční navrhovatel uvedl, že obě soudkyně musí vědět o příbuzenských vztazích JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D., a JUDr. Alexandry Jiříčkové, proto by měly být i ony vyloučeny z projednávání a rozhodování věci. Působí-li soudci řadu let v jednom senátě (mimo JUDr. Ing. Kamily Balounové, jež je u odvolacího soudu na stáži), panují mezi nimi vztahy překračující vztah běžné kolegiality. V uvedených souvislostech odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. února 2008, sp. zn. 4 Nd 19/2008.
Označení soudci Vrchního soudu v Praze ve vyjádřeních k námitce podjatosti shodně uvedli, že se necítí být podjatí ve vztahu k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům. Účastníky řízení a jejich zástupce osobně neznají a na věci nemají jakýkoli osobní zájem. Totéž prohlášení učinili i soudci zastupujícího senátu Vrchního soudu v Praze M. K., J. B., J. H., V. M. a P. T.
JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., doplnil, že V. Z. není jeho manželkou a uvedenou osobu vůbec nezná. JUDr. Ing. Kamila Balounová dodala, že se nepřátelí s kolegy ze senátu a nezná jejich příbuzné. JUDr. Alexandra Jiříčková poznamenala, že J. J. nezná a nemá k ní příbuzenský ani jiný vztah.
Podáním ze dne 7. ledna 2019 vznesl druhý insolvenční navrhovatel námitku podjatosti soudců senátu č. 29 Nejvyššího soudu, o níž bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2019, č. j. 30 NSČR 24/2019-A-20, tak, že soudci Nejvyššího soudu Mgr. Milan Polášek, JUDr. Helena Myšková, JUDr. Zdeněk Krčmář, P. G. a J. Z. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 29 NSČR 178/2018.
Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Ustanovení §16 odst. 1 věty první o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřejnosti dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.
Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce [srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 20/2015“)].
V posuzované věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku označených soudců Vrchního soudu v Praze. Předně se důvod k vyloučení těchto soudců z projednávání a rozhodnutí věci nepodává z tvrzeného příbuzenského vztahu JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D., k soudkyni insolvenčního soudu V. Z. ani příbuzenského vztahu JUDr. Alexandry Jiříčkové k zaměstnankyni insolvenčního soudu J. J. Jak totiž plyne z vyjádření soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D., a JUDr. Alexandry Jiříčkové, druhým insolvenčním navrhovatelem jmenované osoby vůbec neznají.
Usuzovat na takový vztah ze skutečnosti, že vztahy mezi soudci odvolacího soudu působícími řadu let v jednom senátu by mohly překračovat vztah běžné kolegiality, je pouhou spekulací. Nadto je třeba zdůraznit, že rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ustálila v závěru, že pouhé pracovní (kolegiální) vztahy nezakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2011, sp. zn. 4 Nd 201/2011, nebo i důvody R 20/2015).
Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení druhého insolvenčního navrhovatele uplatněných v podání ze dne 17. prosince 2018 nevypovídá o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Praze (a to i s přihlédnutím k obsahu jejich vyjádření).
Nejvyšší soud proto rozhodl (jako nadřízený soud), že ve výroku označení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčním navrhovatelům a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 5. 2019
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu