ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1834.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 1834/2019-103
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce P. R., narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 188/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2018, č. j. 58 Co 395/2018-84, takto:
I. Dovolaní se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 4. 9. 2018, č. j. 26 C 188/2016-69, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žalobce své majetkové poměry věrohodně nedoložil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek, podle písm. j) téhož ustanovení pak není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Nejvyšší soud proto v souladu s §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání žalobce odmítl, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není objektivně přípustné.
Namítal-li žalobce, že své žádosti podal ještě za účinnosti občanského soudního řádu, který do 29. 9. 2017 dovolání proti usnesení odvolacího soudu vydaných ve věcech ustanovení zástupce nebo osvobození od soudních poplatků připouštěl, s tím, že v souladu s tehdejším zněním o. s. ř. je třeba řízení také dokončit, přehlíží přechodné ustanovení čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V projednávané věci bylo dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu vydáno až dne 13. 11. 2018, proto i pro závěr o přípustnosti dovolání je určující nyní účinná právní úprava. Odvolací soud proto žalobce správně poučil o tom, že proti jím vydanému usnesení dovolání přípustné není.
Přestože napadeným rozhodnutím odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončilo, rozhodl Nejvyšší soud o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení (§243b a §151 odst. 1 o. s. ř.), a to s přihlédnutím k tomu, že v mezidobí již Nejvyšší soud rozhodl svým usnesením ze dne 20. 2. 2019, č. j. 30 Cdo 590/2019-89, o zastavení dovolacího řízení, pokud dovolání žalobce směřovalo proti rozsudku odvolacího soudu. Náklady nynější fáze dovolacího řízení by tak již nebylo možno vypořádat v navazujícím řízení před soudy nižších stupňů. Nákladový výrok netřeba dále odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 5. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu