ECLI:CZ:NS:2019:30.ND.437.2018.1
sp. zn. 30 Nd 437/2018-201
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka v právní věci zástavní věřitelky Glory Daze Associated S.A., reg. č. 584444, se sídlem v Road Town, 33 Porter Road, P. O. Box 3169, PMB 103, Tortola, Britské Panenské Ostrovy, zastoupené Mgr. Karlem Somolem, advokátem se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, proti zástavní dlužnici Fox Riders Ranch, a. s., IČO 29043034, se sídlem v Brně, Mečová 358/8, o soudní prodej zástavy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 21/2016, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 21/2016 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
V posuzované věci se zástavní věřitelka domáhá nařízení soudního prodeje zástavy.
Nejvyššímu soudu byl předložen návrh zástavní dlužnice ze dne 3. 12. 2018, aby v posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně, a to v zájmu hospodárnosti a ochrany práv zástavní dlužnice. Zástavní dlužnice dále uvedla, že vedení daného řízení je značně ekonomicky i časově zatěžující, neboť jak její sídlo, tak i veškeré obchodní aktivity, hlavní podnikatelské zájmy a činnosti se nachází v Brně. Zástavní dlužnice zahájení řízení nikterak neiniciovala, pouze se účinně brání, a nelze tak po ní oprávněně požadovat, aby nesla zvýšené náklady vedeného řízení (např. cestovní náklady z Brna do Prahy za osoby oprávněné za ni jednat).
Zástavní věřitelka s návrhem na delegaci vhodnou nesouhlasí a považuje ji za účelovou s cílem oddálit rozhodnutí ve věci. Důvody uvedené zástavní dlužnicí nejsou dostatečně závažné k prolomení základních zásad nezávislého a nestranného soudního rozhodování. Sídlo zástavní dlužnice v jiném městě není důvodem, proč by daný spor měl být odňat zákonnému soudci. S návrhem na delegaci vhodnou nelze souhlasit ani z hlediska hospodárnosti a rychlosti řízení. Samotný návrh je podán prokuristou zástavní dlužnice, který má podle obchodního rejstříku bydliště v Praze 7. Dojíždění k soudnímu jednání tak podle názoru zástavní věřitelky ekonomickou zátěž nepředstavuje.
Podle §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odst. 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 2) a Městskému soud v Brně, jemuž má být věc přikázána, návrh zástavní dlužnice na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Nd 227/2008). K tomu srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 4 Nd 153/2008, nebo ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 30 Nd 117/2018).
Důvody, kterými zástavní dlužnice odůvodnila svůj návrh na delegaci vhodnou (místo podnikatelských aktivit, sídlo společnosti a zvýšené náklady řízení), nemohou zásadně samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K takovým důvodům lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v nyní posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání věci Městskému soudu v Brně, bylo by to nepříznivé pro zástavní věřitelku, která s návrhem na delegaci nesouhlasila. Taktéž požadavek na hospodárnější řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na skutečnost, že Obvodní soud pro Prahu 2 je s věcí již obeznámen (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 4 Nd 418/2009, ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 28 Nd 16/2017, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. II. ÚS 3810/17, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 30 Nd 176/2017, a ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. 30 Nd 231/2017, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3442/17).
Vzhledem k výše uvedenému neshledal Nejvyšší soud důvod pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně, návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 1. 2019
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu