ECLI:CZ:NS:2019:30.ND.445.2019.1
sp. zn. 30 Nd 445/2019-117
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně C.M.B. INDUSTRY LTD., se sídlem v Londýně, 29 Harbour Exchange Square, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupené Mgr. Janem Vančurou, advokátem se sídlem v Praze 2, Salmovská 1534/11, proti žalovanému P. V., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Markem Svojanovským, advokátem se sídlem v Laškově, Dvorek 16, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 C 74/2019, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu; takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 C 74/2019 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Žalobkyně podáním ze dne 4. 10. 2019 požádala o přikázání věci z důvodu vhodnosti, a to k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“. Návrh odůvodnila tím, že v obvodu uvedeného soudu „je soustředěna působnost sporů s cizím (zahraničním) prvkem a zástupci žalobce se zde pravidelně zdržují “. Zdůraznila současně, že soud, u něhož byl návrh podán (Okresní soud v Bruntále) také dosud neprováděl žádné dokazování.
Žalovaný s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasil, namítal přitom, že nebylo ničím doloženo, že v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1 by věc byla projednána rychleji a hospodárněji. Podání návrhu na delegaci vhodnou těsně před termínem nařízeného jednání je podle žalovaného pouze procesní obstrukcí ze strany žalobkyně. Cizí prvek, na nějž žalobkyně poukazuje, v této věci nehraje žádný vliv. Žalovaný dále namítl, že žalobkyně má své sídlo v zahraničí evidováno toliko formálně, účastníci v dané věci jednali na Moravě a nikoliv na území hl. města Prahy.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přihlédnout lze i k mimořádným poměrům účastníků řízení, jejichž uvážení nebude na úkor postavení dalších účastníků. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako každou jinou výjimku v právu – vykládat restriktivně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 335/2007). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Nd 227/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 313/2007). Výjimka z tohoto principu proto musí být zásadního charakteru. Takové zcela výjimečné důvody však Nejvyšší soud v poměrech projednávané věci neshledal.
Obecně platí, že situace, kdy některý účastník musí překonat mezi místem svého bydliště (sídla) a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 29 Nd 131/2015).
Další okolnosti, kterými žalobkyně rovněž odůvodnila předložení návrhu na delegaci vhodnou dle §12 o. s. ř. (že jde o věc tzv. s cizím prvkem a že i její zástupci mají své sídlo v Praze), jsou rovněž běžného charakteru a nesplňují, i s ohledem na výše řečené, kritéria takové závažnosti, aby mohla být porušena zásada zákonného soudce garantovaná Listinou základních práva a svobod.
Vzhledem k výše uvedenému neshledal Nejvyšší soud důvod pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1, návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal.
Závěrem Nejvyšší soud dodává, že otázka věcné příslušnosti k rozhodnutí sporu o nahrazení projevu vůle směřujícího jednak ke svolání valné hromady obchodní korporace – HYDRA a.s., dále k uzavření smlouvy o převodu akcií uvedené společnosti a konečně k převodu obchodního podílu společnosti HYDRA Components GmbH, byla v poměrech projednávané věci závazně vyřešena (ve smyslu §104a odst. 7 o. s. ř.) usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 5. 2019, č. j. Ncp 103/2019-35.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 11. 2019
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu