ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.266.2019.1
sp. zn. 4 Tdo 266/2019- 320
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 3. 2019 o dovolání obviněného K. G. , nar. XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 8 To 285/2018, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 91 T 26/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. 91 T 26/2018, byl obviněný K. G. uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný se tohoto trestného činu dopustil jednáním popsaným ve skutkové větě výroku o vině.
Za toto jednání byl obviněný odsouzen podle §209 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců. Podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 20 měsíců. Zároveň mu bylo podle §82 odst. 2 tr. zákoníku uloženo, aby v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu pak byla uložena povinnost nahradit škodu poškozené NERVY, a. s., se sídlem Čeladná 221, IČ: 259 00 722, a to ve výši 17 061 Kč.
Proti uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 8 To 285/2018 tak, že jej podle §256 tr. ř. zamítl.
Obviněný toto usnesení napadl prostřednictvím své obhájkyně dne 20. 11. 2018 dovoláním, které bylo na výzvu soudu prvního stupně dne 4. 2. 2019 doplněno. V odůvodnění uvedl, že proti označenému rozsudku podává dovolání „skutečně generálně“ , protože obžalobou doložená tvrzení nekorespondují s jím doloženými důkazy. Zopakoval, že se nijak neobohatil, přičemž obžaloba podle něj neprokázala, že by tomu bylo jinak. Namítal, že se i svým vlastním majetkem pokoušel udržet firmu pH plus, s. r. o., nad vodou a že na něj celá záležitost působí dojmem společenské objednávky. V ostatních záležitostech odkázal na obsáhlý spisový materiál, který poskytnul i v rámci přípravného řízení Policii České republiky. Závěrem apeloval na místně příslušné státní zastupitelstvo, aby prověřilo všechny statutární orgány velkých společností, které skončily v konkurzu či insolvenci, a postupovaly k nim minimálně s takovou přísností jako k němu. Navrhl, aby byl rozsudek Městského soudu v Brně zrušen. K dovolání doložil také obsah podaného odvolání.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřila. Uvedla, že byť bylo podané dovolání na výzvu soudu prvního stupně doplněno, ani takto podané dovolání nereflektuje ustanovení §265f odst. 1 tr. ř. Z předmětného ustanovení je zřejmé, že nepostradatelnou náležitostí samotného obsahu dovolání je také uvedení zákonného dovolacího důvodu, a to s odkazem na konkrétní dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř., přičemž je třeba uvést rovněž i důvody, pro které je dotčené rozhodnutí napadeno. Státní zástupkyně zdůraznila, že obviněný v dovolání neuvedl žádný zákonný dovolací důvod, neboť neuvedl žádný konkrétní odkaz na některé z ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. a ani slovní vyjádření na obsah některého z dovolacích důvodů neodkazuje. Odůvodnění dovolání je rovněž natolik nekonkrétní, že není zřejmé, z jakých důvodů obviněný rozhodnutí odvolacího soudu napadl, neboť z textu dovolání je pouze zřejmé, že s ním vyjádřil svůj nesouhlas. Dále uvedla, že obviněný bez jakéhokoliv vysvětlení připojil k textu dovolání i text odvolání. Takový postup nemůže být podle jejího názoru také akceptován, neboť obviněný se konkrétně nevyjádřil k tomu, proč doslovně reprodukuje text svého řádného opravného prostředku (například, jestli se s některými jeho odvolacími námitkami řádně odvolací soud nevypořádal nebo se s nimi vypořádal nesprávně). K dalšímu obsahu dovolání se vyjádřila tak, že ani z něj nelze abstrahovat žádný dovolací důvod, ke kterému by mělo být dovolání vztaženo, stejně jako nelze akceptovat, že by dovolání bylo řádně odůvodněno. S ohledem na uvedené proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl jako dovolání, které nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného K. G. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 8 To 285/2018, je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájkyně, tedy podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. ř. zachována.
Podle ustanovení §265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l ) nebo §265b odst. 2, o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zda je podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
Nejvyšší soud ze spisového materiálu zjistil, že podané dovolání nesplňovalo náležitosti obsahu dovolání tak, jak je stanovuje zákon v §265f odst. 1 tr. ř. Obviněný byl Městským soudem vyzván, aby v poskytnuté lhůtě odstranil vady dovolání a současně byl upozorněn na následky neodstranění vytknutých vad, tj. odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
Nejvyšší soud uvádí, že vedle obecných náležitostí má dovolatel prvně povinnost přesně označit některé z rozhodnutí uvedených obecně v §265a odst. 1, 2 tr. ř., jež napadá podaným dovoláním, a to datem jeho vydání, spisovou značkou a označením soudu, který ho vydal. Už splnění tohoto požadavku nelze považovat za řádné, neboť obviněný v podaném dovolání ze dne 20. 11. 2018 označil toto podání jako „Dovolání proti rozsudku Krajského soudu, doručeného právní zástupkyni 20. 9. 2018“, přičemž v podání ze dne 4. 2. 2019, kterým měl odstranit nedostatky podaného dovolání, uvedl, že napadá „Usnesení (8 To 285/2018)“. V tomto podání také následně uvedl: „do výše označeného rozsudku podáváme odůvodnění dovolání…“ . V neposlední řadě jeho dovolací návrh zněl: „Navrhujeme tedy, aby Rozsudek Městského soud v Brně byl zrušen.“ V intencích ustanovení §265f odst. 1 tr. ř. tedy není zcela evidentní, jaké rozhodnutí a kterého soudu je napadáno, byť z obsahu celého dovolání je možné dovodit, že jeho dovolání směřuje právě proti rozhodnutí odvolacího soudu, tj. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 8 To 285/2018.
Stran označení výroku, který je dovoláním napadán, Nejvyšší soud považuje za podstatné zmínit, že obviněný, resp. jeho obhájkyně zcela chybně uvedla, že v napadeném usnesení nejsou uvedeny žádné výroky. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 8 To 285/2018, výrok obsahuje, a to výrok o zamítnutí odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. 91 T 26/2018. Jelikož je v dovolání také uvedeno, že se napadá výrok odvolacího soudu, bylo by možné tuto náležitost považovat za splněnou.
Hlavní nedostatek v podaném dovolání spatřuje Nejvyšší soud v nevymezení dovolacího důvodu. Každý dovolatel musí nejen v souladu s ustanovením §265f odst. 1 věty první tr. ř. v mimořádném opravném prostředku odkázat na ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l ) nebo §265b odst. 2 tr. ř., o něž se dovolání opírá, ale i obsah konkrétně uváděných námitek, tvrzení a právních názorů musí věcně odpovídat uplatněnému dovolacímu důvodu, jak je vymezen v příslušném zákonném ustanovení. V nyní podaném dovolání obviněný neoznačil zákonným ustanovením žádný dovolací důvod, přičemž ani ze samotného obsahu dovolání není konkrétní dovolací důvod zjevný. Ani z přiloženého odvolání není zřejmé, proč tak obviněný činí nebo co jím v podaném dovolání sleduje. V neposlední řadě Nejvyšší soud uvádí, že v dovolání se dovolací soud může zabývat jen těmi skutečnostmi, které jsou v obsahu dovolání uplatněny v souladu s obsahovými náležitostmi dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř. tak, aby byly formulovány a vyjádřeny konkrétně a přímo v textu dovolání. Z těchto důvodů dovolatel nemůže svou námitku opírat jen o odkaz na skutečnosti uvedené v řádném opravném prostředku či v jiných podáních učiněných v předcházejících etapách řízení, a to ani v závěrečných řečech v řízení před soudem prvního či druhého stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2010, sp. zn. 8 Tdo 940/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. 8 Tdo 587/2012). Jestliže obviněný v dovolání odkazoval na spisový materiál, který poskytnul v rámci přípravného řízení, aniž by ho nějakým způsobem blíže specifikoval, nemůže ani k němu Nejvyšší soud přihlížet či z něj cokoli dovozovat.
Je třeba upozornit, že význam obsahových náležitostí dovolání spočívá především v tom, že dovoláním vymezuje dovolatel obsah a rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu. Zároveň se od obsahu podaného dovolání odvíjí možné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které lze na jeho podkladě učinit. Dovolací soud musí totiž mít dostatečně kvalifikovaný podklad, aby mohl napadené rozhodnutí přezkoumávat a případně prolomit jeho právní moc. Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
Pokud jde o náležitost konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu, pak i tato nebyla řádně splněna. Znění dovolacího návrhu: „Navrhujeme tedy, aby Rozsudek Městského soudu v Brně byl zrušen.“ je nepřesné a nesprávné, jelikož se jedná o rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž by bylo současně navrhováno, aby bylo zrušeno také rozhodnutí odvolacího soudu. Nehledě na to, že nebyl tento rozsudek opět ani zcela přesně konkretizován.
Nelze než uzavřít, že dovolání obviněného vykazuje celou řadu nedostatků a chyb, a to nejen po stránce obsahové. Podle §265h odst. 1 tr. ř., nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání dle §265f odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto dle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. V posuzované věci soud prvního stupně obviněného a jeho obhájkyni k odstranění těchto vad vyzval, obviněný nicméně vytknuté vady podaného dovolání neodstranil, a jeho podání proto nesplňuje náležitosti obsahu dovolání tak, jak je požaduje trestní řád. Nejvyššímu soudu proto nezbylo než postupovat podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. a dovolání odmítnout, jelikož nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.
O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. 3. 2019
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu