ECLI:CZ:NS:2019:5.TCU.28.2019.1
sp. zn. 5 Tcu 28/2019-86
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 18. 4. 2019 návrh obviněného I. E. , nar. XY v XY, okres XY, trvale bytem XY, na vydání rozhodnutí o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a rozhodl, takto:
Podle §10 odst. 2 tr. řádu obviněný I. E. , nar. XY v XY, okres XY, soudce Vrchního soudu v Praze, trvale bytem XY, není vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ohledně skutků, jichž se podle usnesení policejního orgánu Národní centrály proti organizovanému zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, odboru zločineckých struktur ze dne 12. 3. 2018, č. j. NCOZ-1956-140/TČ-2017-411400, o zahájení trestního stíhání, měl dopustit společně s obviněnými N. Q. H., nar. XY, M. V. N, nar. XY, C. T. K. K., nar. XY, N. T. H. T., nar. XY, a N. T. T., nar. XY tím, že:
1. I. E., N. Q. H., M. V. N a N. T. H. T.,
v době nejméně od 9. 8. 2016 4:00 hod. do 31. 10. 2017 na různých místech České republiky, zejména osobně v XY, v budově V., na adrese nám. XY, v kanceláři č. XY, i jinde, a prostřednictvím elektronických komunikací, zejména emailových schránek XY, kterou užívá N. Q. H. a XY, kterou užívá I. E., ke kterým přistupovali na různých místech v České republice, v případě N. Q. H. i ve Vietnamu, domlouvali a aktivně ovlivňovali průběh trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. XY, který ve věci vydal rozsudek dne 17. 3. 2017, a to zejména v době, kdy bylo v téže trestní věci konáno odvolací řízení u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. XY, kterou u Vrchního soudu v Praze projednával senát, jehož byl I. E. předsedou a zpravodajem, ve věci obžalovaných a následně odsouzených: N. V. S., nar. XY, v XY, ve XY, krajským soudem odsouzený k trestu odnětí svobody v trvání 12 let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou, trestu propadnutí věci, a to finanční hotovosti ve výši 118 700 Kč a 360 EUR, N. Q. M., nar. XY, ve XY, krajským soudem odsouzený k trestu odnětí svobody v trvání 11 let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou, trestu vyhoštění na dobu 5 let, trestu propadnutí věcí, N. V. D., nar. XY, v XY, ve XY, krajským soudem odsouzený k trestu odnětí svobody v trvání 10 let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou, propadnutí hotovosti ve výši 1 307 300 Kč, 37 645 EUR, 24 278 USD, propadnutí věcí, P. A. T., nar. XY, v XY, ve XY, krajským soudem odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 10 let, se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou, propadnutí finanční hotovosti 893 000 Kč a 265 EUR, H. T. H. Y., nar. XY, ve XY, krajským soudem odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 10 let, se zařazením do věznice s ostrahou, propadnutí věci, N. C. D., nar. XY, ve XY, krajským soudem odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, se zařazením do věznice s dozorem, propadnutí finanční hotovosti 245 000 Kč a 2 305 EUR, 100 RUB, 103 USD, trestu propadnutí věci, D. C. T., nar. XY, ve XY, krajským soudem odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 roků se zařazením do věznice s dozorem, trestu propadnutí finanční hotovosti 223 200 Kč, propadnutí věci, H. D. L., nar. XY, ve XY, krajským soudem odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 let se zařazením do věznice s ostrahou, trestu vyhoštění na dobu pěti let a zabrání věcí (7 784,50 g metamfetaminu, atd.), a spol.,
a to tím způsobem, že M. V. N po předchozí domluvě s N. Q. H. vyjednal částku, kterou je ochotna zaplatit osoba, která měla zájem na změně trestu, jeho snížení, nebo zrušení části trestu, pro obžalovaného, a dále jakým způsobem si zájemce přeje, aby byl trest změněn, M. V. N informace o takové dohodě předával především na osobních schůzkách, zejména na různých místech území XY N. Q. H., a N. Q. H. následně na osobních schůzkách na popsaných místech, nebo prostřednictvím popsaných e-mailových schránek přenášel tyto požadavky na I. E., který z pozice předsedy senátu a zpravodaje této trestní věci hodnotil, zda je šance tento požadavek splnit, případně v jakém rozsahu, takto:
na osobní schůzce v kanceláři V. č. XY, na adrese XY, dne 3. 8. 2017 v době od 15:57 do 16:25 hod., přislíbil N. Q. H. finanční obnos v blíže nezjištěné výši, nejméně však 1 000 000 Kč I. E. za to, že ovlivní odvolací řízení ve prospěch obžalovaných N. V. S., N. Q. M., N. V. D. a P. A. T., I. E. řekl, že tito čtyři obžalovaní mají peníze, načež I. E. přislíbil, že po nastudování spisu N. Q. H. sdělí, o kolik těmto čtyřem jmenovaným bude moci snížit tresty odnětí svobody;
na osobní schůzce v kanceláři V. č. XY, na adrese XY, dne 9. 8. 2017 v době od 16:27 do 16:46 hod. I. E. sdělil N. Q. H., že pokud N. Q. H. zná někoho z okolí obžalované H. T. H. Y., a optá se na ní, je schopen ji pustit z vazby a snížit trest odnětí svobody i pod sazbu, konkrétně na 6 let, ale pouze pokud je schopna zaplatit, jinak ne;
na osobní schůzce v kanceláři V. č. XY, na adrese XY, dne 14. 9. 2017 v době od 16:34 do 17:00 hod., sdělil N. Q. H. I. E., že obžalovaný P. A. T. je movitý, a je schopen a ochoten zaplatit za snížení trestu, ale zmíněná H. T. H. Y. nemá ve svém okolí nikoho, kdo by měl peníze, načež I. E. reagoval tak, že pokud nemají peníze, nechá jí trest beze změny;
na osobní schůzce v kanceláři V. č. XY, na adrese XY, dne 22. 9. 2017 v době od 14:58 do 15:20 hod., žádal N. Q. H. I. E., aby N. C. D. byl odsouzen podmíněně a nemusel nastupovat do vězení, dále aby N. V. D. zrušil trest propadnutí peněz ve výši 1 307 300 Kč, 37 645 EUR a 24 278 USD a vrátil mu 4 000 000 Kč zajištěné policejním orgánem v bezpečnostní schránce s tím, že za to na oplátku I. E. něco dostane, načež I. E. odvětil, že se pokusí, aby tam ten trest nebyl ukládaný;
na osobní schůzce v kanceláři V. č. XY, na adrese XY, dne 25. 9. 2017 v době od 16:35 do 16:48 hod., žádal N. Q. H., aby I. E. zrušil trest propadnutí peněz ve výši 893 000 Kč a 265 EUR u obžalovaného P. A. T.;
na osobní schůzce v kanceláři V. č. XY, na adrese XY, dne 26. 10. 2017 v době od 16:24 hod. do 16:56 hod., informoval N. Q. H. I. E., že obžalovaný N. V. D. a obžalovaný P. A. T. zaplatí pouze, pokud jim bude snížen trest odnětí svobody alespoň o 2 roky z 10 na 8 let, konkrétně N. Q. H. říkal, který z obžalovaných „dá“ a jaký trest za to požaduje, načež I. E. odvětil: „ dá, dobře “, a po další debatě sdělil I. E. N. Q. H., že to tedy nějak zařídí a dá jim 8;
na osobní schůzce v kanceláři V. č. XY, na adrese XY, dne 27. 10. 2017 v době od 15:05 hod. do 15:16 hod., ujistil I. E. N. Q. H. o tom, že ti, o které N. Q. H. jde, dostanou trest odnětí svobody v délce 8 let, načež N. Q. H. sdělil I. E., že mluvil s příbuznými, a ti dají víc, jestli bude trest odnětí svobody v délce 7 let, ale že zaplatí i když bude 8 let, a dále se snažil I. E. přesvědčit, aby snížil trest N. V. D. a P. A. T. na 7 let, a dalším dosud neustanoveným spoluobžalovaným na 2 roky odnětí svobody;
na osobní schůzce v kanceláři V. č. XY, na adrese XY, dne 30. 10. 2017 o přestávce veřejného zasedání o odvolání v
předmětné trestní věci sp. zn. XY, ještě N. Q. H. požadoval po I. E., aby snížil tresty odnětí svobody obžalovaným D. C. T. a H. D. L. o 1 rok ze 4 let na 3 roky odnětí svobody s tím, že pokud to I. E. udělá, budou další peníze, načež I. E. N. Q. H. slíbil, že se mu pokusí vyjít vstříc, a nakonec N. Q. H. sdělil I. E., že dosud neustanovené ženy donesou peníze a on, N. Q. H. potom přijde za I. E.,
I. E. na podkladě zmíněných domluv na uvedených schůzkách z pozice předsedy a zpravodaje senátu, ovlivnil rozhodnutí svého senátu složeného ze soudců B. K. a T. F., a dne 31. 10. 2017 vyhlásil rozsudek jménem republiky pod sp. zn. XY, jímž byly uděleny předem domluvené tresty, N. V. D. , byl Vrchním soudem v Praze jako odvolacím soudem odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 roků, další tresty mu uloženy nebyly, zajištěné 4 000 000 Kč mu byly vráceny, resp. vrchní soud zrušil ochranné opatření ve formě zabrání této věci, P. A. T. , byl Vrchním soudem v Praze jako odvolacím soudem odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 roků, další tresty mu uloženy nebyly, D. C. T. , byl Vrchním soudem v Praze jako odvolacím soudem odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, další tresty mu uloženy nebyly, H. D. L. , byl Vrchním soudem v Praze jako odvolacím soudem odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, další tresty mu uloženy nebyly,
za popsané ovlivnění rozhodnutí soudce Vrchního soudu v Praze I. E. získal N. Q. H. dne 31. 10. 2017 v době okolo 15:22 hod., v blízkosti budovy V., od N. T. H. T. jednající ve prospěch osoby N. V. D., a další neustanovené osoby jednajících ve prospěch osoby P. A. T., finanční hotovost v celkové výši 3 100 000 Kč, a z těchto peněz pak dosud neurčenou část předal I. E. dne 31. 10. 2017 v době okolo 20:50 hod., v osobním automobilu zn. VW Golf, RZ XY, který tou dobou zaparkoval u domu I. E. na ul. XY,
v průběhu popsaného jednání N. Q. H. o veškerých dojednaných krocích s I. E. informoval M. V. Na, kterého současně utvrzoval, že s I. E. vše dojednal, jak bylo domluveno, M. V. N tyto informace předával dalším dosud neustaveným osobám z řad vietnamské komunity a rodinných příslušníků obžalovaných,
N. T. H. T. zaplatila za ovlivnění trestu ve prospěch N. V. D. N. Q. H. částku ve výši 2 400 000 Kč, přitom si byla vědoma, že část těchto peněz bude předána soudci Vrchního soudu v Praze za to, že tento soudce rozhodne ve prospěch N. V. D. způsobem, který byl předem domluven a zprostředkován N. Q. H.,
přičemž M. V. N i N. Q. H. si byli vědomi toho, že I. E. je předseda senátu, který projednává předmětnou trestní věc, a takto jednali v úmyslu opatřit si finanční prospěch v dosud neupřesněné výši za ovlivnění rozsudku ve prospěch jmenovaných obžalovaných, současně v úmyslu opatřit prospěch osobám: N. V. D. ve výši 1 307 300 Kč, 37 645 EUR, to je 966 347,15 Kč při kurzu 25,67 Kč/1EUR, podle kurzovního lístku ČNB k 31. 10. 2017, 24 278 USD, to je 535 572,68 Kč při kurzu 22,06 Kč/1USD, podle kurzovního lístku ČNB k 31. 10. 2017, v součtu 2 809 219,83 Kč, což je finanční prospěch získaný neuložením trestu propadnutí finanční hotovosti, a dále 4 000 000 Kč, což je finanční prospěch získaný vrácením hotovosti zajištěné v bezpečnostní schránce tohoto obžalovaného, celkem tedy finanční prospěch ve výši 6 809 219,83 Kč, a dále prospěch spočívající ve snížení trestu odnětí svobody o 2 roky, P. A. T. ve výši 893 000 Kč a 265 EUR, to je 6 802,55 Kč, při kurzu 25,64 Kč/1EUR, podle kurzovního lístku ČNB k 31. 10. 2017, celkem tedy 899 802,55 Kč, což je finanční prospěch získaný neuložením trestu propadnutí finanční hotovosti, a dále prospěch spočívající ve snížení trestu odnětí svobody o 2 roky, D. C. T. ve výši 223 200 Kč, což je finanční prospěch získaný neuložením trestu propadnutí finanční hotovosti, a dále prospěch spočívající ve snížení trestu odnětí svobody o 1 rok, H. D. L. prospěch spočívající ve snížení trestu odnětí svobody o 1 rok,
I. E. se tohoto jednání dopouštěl v souvislosti s výkonem funkce soudce Vrchního soudu v Praze, přičemž popsaným jednáním porušil zejména §80 odst. 1, odst. 2, písm. a), b), c), f), odst. 3, písm. a), odst. 5, písm. a) zák. č. 6/2002 Sb., a §81 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., stanovující práva a povinnosti soudce ve vztahu k zájmu na spravedlivé, nezávislé a nestranné soudnictví,
2. I. E., N. Q. H., C. T. K. K., N. T. T.,
v době nejméně od 18. 10. 2016 do 23. 1. 2017, prostřednictvím elektronických komunikací, zejména e-mailových schránek XY, kterou užívá N. Q. H. a XY, kterou užívá I. E., ke kterým přistupovali na různých místech v České republice a v případě N. Q. H. i ve Vietnamu, I. E. a N. Q. H. domlouvali a aktivně ovlivňovali průběh trestního řízení, týkající se odvolání v trestní věci osoby N. D. L., nar. XY, v XY, ve XY, vedené Krajským soudem Plzeň pod sp. zn. XY, který ve věci rozhodl dne 6. 10. 2016, a kterou jako odvolací řešil Vrchní soud v Praze pod sp. zn. XY, který ve věci rozhodl dne 23. 1. 2017, a kterou u Vrchního soudu v Praze projednával senát, jehož byl I. E. předsedou, za účelem ovlivnění výše trestu odnětí svobody, ve prospěch osoby N. D. L., v odvolacím řízení u Vrchního soudu v Praze, N. Q. H. nejprve e-mailem dne 18. 10. 2016 informoval I. E. o tom, že na Vrchní soud v Praze přijde odvolání osoby N. D. L., načež mu I. E. dne 18. 10. 2016 prostřednictvím e-mailu přislíbil, že to pohlídá, až to přijde, za ovlivnění výsledku odvolacího řízení požadoval N. Q. H. od C. T. K. K., která je manželkou N. D. L., blíže nezjištěnou částku ve výši nejméně 700 000 Kč, přičemž za účelem získání těchto peněz od C. T. K. K. spolupracoval N. Q. H. s osobou N. T. T., který s C. T. K. K., stejně jako N. Q. H. nejméně telefonicky domlouval detaily předání peněz, C. T. K. K., v úmyslu ovlivnit výsledek odvolacího řízení u Vrchního soudu v Praze, nejpozději dne 20. 1. 2017 zaplatila na blíže nezjištěném místě ve prospěch N. Q. H. a N. T. T. zálohu v nezjištěné výši, o které N. Q. H. a N. T. T. hovoří jako o „dvou“, a následně v den odvolacího řízení u Vrchního soudu, tedy 23. 1. 2017 doplatila N. Q. H. a N. T. T. 670 000 Kč, které jim předala v XY, před budovou V., celkem jim tedy za ovlivnění výše trestu ve prospěch N. D. L. zaplatila k 23. 1. 2017 částku ve výši nejméně 670 000 Kč, přičemž tuto částku si mezi sebou na základě předchozí domluvy o uskutečnění finančního plnění za ovlivnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze zřejmě rozdělili I. E., N. Q. H. a N. T. T., I. E. získal svůj díl za to, že ze své funkce soudce Vrchního soudu v Praze, v rámci odvolacího řízení, jako předseda senátu, opatřil N. D. L. neoprávněný prospěch, spočívající ve snížení trestu odnětí svobody o 3 roky, z 8 let ve věznici s ostrahou, který mu byl udělen Krajským soudem v Plzni na 5 let ve věznici s dozorem, který mu byl udělen Vrchním soudem v Praze, sjednání podmínek snížení trestu N. D. L. vyřizoval N. Q. H. s I. E. při osobních schůzkách v XY, zejména v budově V., prostřednictvím mobilních elektronických komunikací a prostřednictvím e-mailové pošty ze shora definovaných e-mailových schránek, N. Q. H., I. E. a N. T. T. takto jednali v úmyslu získat pro sebe neoprávněný majetkový prospěch,
I. E. se tohoto jednání dopouštěl v souvislosti s výkonem funkce soudce Vrchního soudu v Praze, přičemž popsaným jednáním porušil zejména §80 odst. 1, odst. 2, písm. a), b), c), f), odst. 3, písm. a), odst. 5, písm. a) zák. č. 6/2002 Sb., a §81 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb. stanovující práva a povinnosti soudce ve vztahu k zájmu na spravedlivé, nezávislé a nestranné soudnictví,
3. N. Q. H. a I. E.,
v době nejméně od 9. 5. 2016 do 13. 5. 2016, N. Q. H. domlouval s I. E. prostřednictvím elektronických komunikací, zejména e-mailových schránek XY, kterou užívá N. Q. H. a XY, kterou užívá I. E., ke kterým přistupovali na různých místech v České republice a v případě N. Q. H. i ve Vietnamu, jak má I. E. rozhodovat při rozhodování o trestu v trestní věci vedené Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. XY, který ve věci rozhodl dne 18. 12. 2015, kterou jako odvolací soud řešil Vrchní soud v Praze pod sp. zn. XY, který ve věci rozhodl dne 23. 5. 2016, a kterou u Vrchního soudu v Praze projednával senát, jehož byl I. E. členem, týkající se obžalovaného V. V. N., za tím účelem dne 9. 5. 2016 v 16:39 hod. odeslal I. E. e-mail N. Q. H., ve kterém sděluje, jaký dostal V. V. N. trest s tím, že asi nepůjde zmírnit trest odnětí svobody, ani trest propadnutí peněz, ale V. V. N. by nemusel dostat krajským soudem uložený trest vyhoštění na dobu neurčitou, pokud by doložil, že zde žije jeho žena, jeho děti se narodily v České republice nebo zde dlouho žijí, chodí do školy, mluví česky, nato dne 11. 5. 2016 v 18:56 hod. N. Q. H. odeslal e-mail I. E., ve kterém mu napsal jména a data narození ženy a syna V. V. N., údaje k pobytu V. V. N. a další detaily k jeho rodinnému životu, na to reagoval I. E. tak, že dne 12. 5. 2016 napsal doplněk k odvolání jménem V. V. N., adresovaný Vrchnímu soudu v Praze, k sp. zn. XY, v němž žádá o zrušení trestu vyhoštění, tento doplněk odvolání osoby V. V. N. následně podle instrukcí N. Q. H. I. E. i vytiskl, podepsal jménem V. V. N., a odnesl na podatelnu Vrchního soudu v Praze, fakticky tedy I. E., na základě pokynů N. Q. H., vytvořil doplněk odvolání, který se stal součástí argumentace pro neuložení trestu vyhoštění pro V. V. N., který nakonec uložen opravdu nebyl, a to v rámci odvolacího řízení, které rozhodoval senát, jehož byl sám I. E. členem,
I. E. se tohoto jednání dopouštěl v souvislosti s výkonem funkce soudce Vrchního soudu v Praze, přičemž popsaným jednáním porušil zejména ust. §80 odst. 1, odst. 2, písm. a), b), c), f), odst. 3, písm. a), odst. 5, písm. a) zák. č. 6/2002 Sb., a ust. §81 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., stanovující práva a povinnosti soudce ve vztahu k zájmu na spravedlivé, nezávislé a nestranné soudnictví, N. Q. H. takto jednal v úmyslu získat pro V. V. N. prospěch, spočívající ve zrušení trestu vyhoštění na dobu neurčitou, který byl V. V. N. následně zmírněn na trest vyhoštění v délce 10 let, k čemuž nakonec díky popsanému jednání I. E. došlo,
v čemž je u I. E. spatřován pokračující zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (v bodech 1., 2., 3.), pokračující zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea první, odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (v bodech 1., 2.), a pokračující přečin nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku (v bodech 1., 2., 3.);
a dále není vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ohledně skutků, jichž se podle usnesení policejního orgánu Národní centrály proti organizovanému zločinu, SKPV, Odbor zločineckých struktur ze dne 4. 9. 2018, č. j. NCOZ-1956-767/TČ-2017-411400, o zahájení trestního stíhání, měl dopustit společně s obviněným N. Q. H., nar. XY, tím, že
1. I. E. a N. Q. H.,
v době nejméně od 5. 2. 2018 16:12 hod. do 12. 3. 2018, zejména na osobních schůzkách, ke kterým docházelo v budově V., na adrese XY, v kanceláři č. XY, domlouvali a aktivně ovlivňovali průběh trestního řízení, vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. XY, který ve věci vydal rozsudek 2. 8. 2017, a to v době, kdy bylo v téže věci vedeno odvolací řízení u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. XY, kterou u Vrchního soudu v Praze projednával senát, jehož byl I. E. předsedou, s cílem ovlivnit tresty pro obžalovanou N. T. B. D., nar. XY, která byla Krajským soudem v Plzni odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let a 9 měsíců, k výkonu byla zařazena do věznice s dozorem, a dále jí byl uložen peněžitý trest ve výši 120 000 Kč, přičemž pokud by tento peněžitý trest nebyl vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, a obžalovaného B. D. M., nar. XY, který byl Krajským soudem v Plzni odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let a 9 měsíců, k výkonu byl zařazen do věznice s ostrahou, a dále mu byl uložen peněžitý trest ve výši 200 000 Kč, přičemž pokud by tento peněžitý trest nebyl vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců, konkrétně:
na osobní schůzce v kanceláři V. č. XY, na adrese XY, dne 5. 2. 2018 v době mezi 16:12 hod. a 16:55 hod., vznesl N. Q. H. dotaz na I. E. ohledně trestní věci N. T. B. D. a B. D. M., kteří ho jediní v této trestní věci zajímali, načež mu I. E. odpověděl, že to dnes, tedy 5. 2. 2018, přišlo k nim na vrchní soud, ale ještě to nemají nařízené a dělá to kolega I. E., který v té věci již rozhodoval o vazbě, ale I. E. si to vytáhne, následně spolu N. Q. H. a I. E. probírali tresty, které byly uloženy jednotlivým nepravomocně odsouzeným obviněným v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. XY, přičemž I. E. upozorňoval N. Q. H., že N. T. B. D. je stíhaná jako uprchlá a je na ni určitě vydaný zatykač, a pokud by cestovala do Evropy, tak by ji na prvním letišti chytli, s doporučením, aby nikam necestovala,
na osobní schůzce v kanceláři V. č. XY, na adrese XY, dne 8. 2. 2018 v době mezi 15:20 hod. a 15:52 hod., sdělil I. E. N. Q. H., že si tu věc vzal nakonec k sobě, takže ji bude dělat on, následně s N. Q. H. probíral detaily skutkových okolností a důkazní situaci ve vztahu k N. T. B. D., a možnosti jak formulovat rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, aby vyzněli pro N. T. B. D. skutkové okolnosti příznivěji, na to N. Q. H. upozornil I. E., že příbuzní N. T. B. D. jsou bohatí, mají peníze ve Vietnamu, a že tohle nemají zapotřebí, I. E. na to odpověděl, že si vzal spis k sobě, když mu N. Q. H. říkal, že: „ je to nějaká to… “, po tom, co N. Q. H. na dotaz I. E. sdělil, že je N. T. B. D. ve Vietnamu, řekl mu I. E., že jsou na N. T. B. D. vydané zatykače, a ukazoval N. Q. H. části spisu, následně I. E. sdělil N. Q. H., že uvažoval, že by N. T. B. D. šlo případně zprostit obžaloby, a tím pádem i zrušit zatykače, na B. D. M. se ještě musí podívat, poté vysvětloval I. E. N. Q. H., že kdyby N. T. B. D. zprostil obžaloby, neměla by ani podmíněný trest odnětí svobody, a neukládal by jí ani peněžitý trest, a kdyby ji nešlo zprostit, tak by jí dal podmínku třeba dva roky na čtyři, hlavně by tam nebyl ten peněžitý trest, I. E. upozornil N. Q. H., aby N. T. B. D. nikam necestovala, že by ji chytili, protože jsou na ni zatykače, N. Q. H. na to uvedl, že s nimi musí mluvit, že by tedy N. T. B. D. byla zproštěna nebo dostala podmínku dva roky na čtyři, načež I. E. odpověděl, že ano, a že B. D. M. maximálně na 4 roky, protože ten to skutečně prodal, závěrem N. Q. H. zmínil, že s nimi bude mluvit a ptal se, co jim může říct, na to I. E. odpověděl, že pro B. D. M. maximálně na 4, jestli to pro něj má vůbec cenu a případně můžou snížit peněžitý trest, který dostal ve výši 200 000 Kč, takže o devět měsíců a peněžitý trest o něco třeba, ale upozorňoval N. Q. H., že jak vidí, tak státní zástupkyně chce pro něj 500 000 Kč a 8,5 roku, takže uvidí, ale bude to dělat 12. 3., na to N. Q. H. uvedl, že před dvanáctým přiletí,
na osobní schůzce v kanceláři V. č. XY, na adrese XY, dne 8. 3. 2018 v době mezi 15:28 hod. a 15:55 hod., sdělil N. Q. H. I. E., že po tom, co byla N. T. B. D. odsouzena 2. 8. 2017 Krajským soudem v Plzni, byla již 3. 8. 2017 za N. Q. H., a říkala mu, že není problém, že mu dá, kolik bude chtít, a teď za ní byl doma ve Vietnamu a říkala mu, že P. V., její obhájce, jí říkal, že to dobře dopadne, a ona teď nechce, na to I. E. odpověděl, že dobře nedopadne, N. Q. H. dodal, že B. D. M. taky nechce, načež I. E. řekl, že oba mají V., a následně sdělil, že tedy oběma zvýší tresty, N. T. B. D. na 5 let a B. D. M. na 6 let, víc už to nejde, ale dostanou víc a nechá jim ty peněžité tresty, takže když je nevykonají, tak má B. D. M. ještě 5 měsíců navíc, a N. T. B. D. 4 měsíce navíc, dále spolu rozebírali okolnosti případu, a I. E. poznamenal, že: „kdyby chtěla, tak by to šlo samozřejmě jinak udělat jo, ale pokud nechce, tak to samozřejmě neuděláme“, opět na to navázali rozhovorem o okolnostech případu a zatykačích na N. T. B. D. , I. E. poznamenal, že když nechtějí, tak nechtějí, načež se N. Q. H. I. E. zeptal, jestli by bylo možné dát N. T. B. D. 8 roků, nebo alespoň 6 roků, když mu I. E. odpověděl, že 5 pro ni bude akorát, na čemž dále I. E. v rozhovoru setrval,
takto tedy N. Q. H. nejdříve obstaral zájemce o snížení trestu, tyto osoby přednesl I. E., po tom, co N. Q. H. zjistil, že je I. E. ochotný těmto zájemcům snížit tresty, konkrétně N. T. B. D. byl ochoten I. E. potrestat podmíněným trestem, případně ji zprostit obžaloby a B. D. M. byl ochoten trest snížit na 4 roky odnětí svobody nepodmíněně, kontaktoval minimálně jednu z nich, a to N. T. B. D. , od které se však dozvěděl, že věří svému obhájci, a proto nechce, aby zařídil snížení jejího trestu N. Q. H., tuto informaci N. Q. H. opět předal I. E., a společně s ním se pak domluvili na tom, že se N. T. B. D. a B. D. M. pomstí tím, že jim I. E. zařídí naopak zvýšení trestů, přičemž N. Q. H. I. E. navrhoval, aby N. T. B. D. uložil trest odnětí svobody v délce 8 let, nebo 6 let, což I. E. považoval za přehnané, ale přislíbil jim nepodmíněné tresty odnětí svobody zvýšit, u N. T. B. D. na 5 let a B. D. M. na 6 let,
k čemuž také došlo a dne 12. 3. 2018 vyhlásil senát Vrchního soudu v Praze, složený z předsedy I. E. a soudců L. K. a T. F. rozsudek pod sp. zn. XY, v němž uložil tresty odnětí svobody, které předem domluvil I. E. s N. Q. H., tedy trest odnětí svobody v trvání 6 roků nepodmíněně se zařazením do věznice s ostrahou pro B. D. M. a trest odnětí svobody v trvání 5 roků nepodmíněně se zařazením do věznice s ostrahou pro N. T. B. D. ,
tento rozsudek proto nebyl výsledkem řádného procesu založeném na základních zásadách trestního řízení, ale byl účelově ovlivněn a manipulován I. E. a N. Q. H., jako msta za to, že N. T. B. D. a B. D. M. odstoupili od dohody na úplatě za snížení trestů,
I. E. se tohoto jednání dopouštěl v souvislosti s výkonem funkce soudce Vrchního soudu v Praze, přičemž popsaným jednáním porušil zejména ustanovení §80 odst. 1, odst. 2, písm. a), b), c), f), odst. 3, písm. a), odst. 5, písm. a) zák. č. 6/2002 Sb., a ustanovení §81 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., stanovující práva a povinnosti soudce ve vztahu k zájmu na spravedlivém, nezávislém a nestranném soudnictví, v přímém úmyslu způsobit škodu osobám N. T. B. D. a B. D. M., spočívající ve zpřísnění jejich trestů odnětí svobody z 3 let a 9 měsíců nepodmíněného odnětí svobody pro N. T. B. D. a 4 let a 9 měsíců nepodmíněného odnětí svobody pro B. D. M., které jim udělil v rozsudku pod sp. zn. XY, Krajský soud v Plzni, na 5 let nepodmíněného odnětí svobody pro N. T. B. D. a 6 let nepodmíněného odnětí svobody pro B. D. M., které jim byly uděleny z rozsudku Vrchního sodu v Praze pod sp. zn. XY,
N. Q. H. se popsaného jednání dopouštěl, ačkoliv si byl vědom, že I. E. je soudcem Vrchního soudu v Praze, který je členem senátu, mající tuto trestní věc na starosti, a dopouštěl se ho právě z toho důvodu, aby rozhodnutí nezávislého soudního senátu ovlivnil, tedy v přímém úmyslu ovlivňovat v rozhodování v trestní věci předsedu senátu, který měl její rozhodování na starost, přitom ho k takovému jednání naváděl, současně N. T. B. D. a B. D. M. způsobit vážnou újmu, spočívající ve zpřísnění jejich trestu odnětí svobody, když nejméně u N. T. B. D. požadoval po soudci, který byl předsedou trestního senátu, mající její věc na starost, aby jí zvýšil trest odnětí svobody z 3 let 9 měsíců na 8 let, tedy o 4 roky a 3 měsíce.
2. I. E. a N. Q. H.,
v době nejméně od července roku 2013 do měsíce dubna 2016, I. E. v úmyslu opatřit osobě N. Q. H. neoprávněný prospěch, spočívající v dispozici s neveřejnými informacemi, mající původ v trestním řízení, soustavně poskytoval prostřednictvím své e-mailové schránky XY, ke které přistupoval na různých místech České republiky, N. Q. H. na jeho žádost neveřejné informace z trestního řízení, zejména pak informace mající původ v informačním systému Evidence vězněných osob (CEV, CEVO), které mu zasílal na jeho e-mail XY , ke kterému N. Q. H. přistupoval na různých místech České republiky a Vietnamu, přičemž si byl I. E. vědom toho, že N. Q. H. nemá právo k takovým informacím přistupovat, takto konkrétně k osobám:
a) N. T. T.,
dne 26. 7. 2013 v 14:58 hod., zaslal N. Q. H. I. E. e-mail ze schránky XY do XY, s žádostí o zjištění informací, ve znění:
„Pomuzete mi!Tady ve Vietnamu na dovoleny Vietnamku se jmenuji N. T. T.,Nar: XY trvale bydliste: XY, XY.Pokud ona ted se vrati z dovoleny co bude s ni?Dekuji a jsem s pozdravem. H.“,
informace k osobě N. T. T. zaslala I. E. na e-mail na jeho předchozí žádost zapisovatelka Krajského soudu v Ústí nad Labem M. K., dne 29. 7. 2013 v 15:46 hod., ze své pracovní schránky XY na pracovní e-mail I. E. XY, samotný e-mail obsahoval pouze sdělení:
„Tak pane doktore, Vaše přání je splněno“,
přílohou toho e-mailu bylo usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 7. 1. 2013, sp. zn. XY, že je odsouzená N. T. T. účastna amnestie prezidenta republiky, a dále trestní příkaz samosoudce Okresního soudu v Děčíně ze dne 7. 10. 2008, sp. zn. XY, jímž byla N. T. T. odsouzena za trestný čin porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle §148a odst. 1 alinea druhá trestního zákona,
I. E. ještě dne 29. 7. 2013 v 15:56 hod. zaslal e-mail N. Q. H., ze své e-mailové schránky XY na e-mail XY, ve kterém mu sdělil detailní informace ve věci N. T. T., konkrétně:
„Pane H., paní N. T. T. byla sice v ČR odsouzena trestním příkazem k podmíněnému trestu odnětí svobody, ale 2. 1. 2013 byla vyhlášena amnestie prezidenta republiky a tato paní podléhá této amnestii. Znamená to, že se na ní hledí jako by nebyla odsouzena za to jednání, které je popsáno v trestním příkaze Okresního soudu v Děčíně (cigarety bez nálepek). Může se tedy v klidu vrátit do ČR z dovolené a nic se jí nestane, žádný výkon trestu u ní nemůže nastat, ani jí neběží zkušební doba podmíněného odsouzení. Jen ty zajištěné padělané cigarety propadnou státu, ale to asi té paní zase tak moc nevadí:-) Pokud by paní žádala o opis rejstříku trestů, bude tam mít uvedeno, že sice byla odsouzena, ale že je to odsouzení amnestováno a třeba pro podnikání, kde potřebuje čistý tretní rejstřík, by takové odsouzení vůbec nevadilo. Mějte se hezky, pane H.. S pozdravem I. E.“,
dne 7. 8. 2013 v 15:50 hod. pak I. E. ještě přeposlal N. Q. H. zmíněný trestní příkaz a usnesení Okresního soudu v Děčíně, z e-mailu
XY na XY, jako přílohu emailu ve znění:
„Pane H., posílám rozhodnutí, která se týkají Vaší známé ve Vietnamu. Je tam jednak trestní příkaz, kterým byla odsouzena a také druhé rozhodnutí, kde se píše, že podléhá amnestii prezidenta republiky a hledí se na ni, jakoby odsouzena nebyla. V ČR ji tedy nic nehrozí. Mějte se zatím hezky a budu se těšit na setkání s Vámi. S pozdravem I. E.“,
b) T. X. T., N. T. H., L. H. D. aj. J. Š., dne 11. 9. 2013 v 10:06 hod. odeslal N. Q. H. z e-mailové schránky XY zprávu I. E. do e-mailové schránky XY, s uvedením předmětu: “Dobry den Pane E.”, ve znění:
„Mam tady,nejaky lidi kteri jsou ve vykonu trestu asi ve V.,jestli jde o podminene propusteni:L. H. D.,nar:XY,a J. S.,nar:XY.A muzete mi zjistit toho T. X. T.,nar:XY. XY Dekuji H. Ps:Prosim Vas toho V. N. H.,nar:XY.rc XY. XY,tuto casu ve vazbe v XY .Bude mit hlavni liceni dne 16-09-2013 Krajsky soud,je to soud první stupen.Pod cislo spisu:XY.Potrebuji vedet jak dopadne 16-09-2013?Dekuji Vam a jsem s pozdravem.H.”,
dne 11. 9. 2013 v 10:11 hod. odeslal N. Q. H. z e-mailové schránky XY další zprávu I. E. do e-mailové schránky XY, ve znění:
„Toho:T. X. T.,nar:XY,XY. Jak vypada s nim!Dekuji H..”,
dne 12. 9. 2013 v 11:47 hod. reagoval I. E. a odeslal z e-mailové schránky XY do schránky XY N. Q. H. zprávu ve znění:
„Pane H., během příštího týdne se na to podívám a dá Vám vědět. Zdraví I. E.”,
dne 17. 9. 2013 v 06:30 hod. zaslal N. Q. H. ze svého e-mailu XY I. E. na e-mail XY
zprávu s předmětem: „Dobry den pane E.”, s žádostí o poskytnutí dalších informací, ve znění:
„Jak to dopadl ten V. N. H.,ktery vcera mel soud v Krajskemu soudu v Plzni.? A ještě ten N. T. H.,20-03-1982 Jak vypada prosim Vas! Dekuji Vam H..”,
dne 17. 9. 2013 v 14:16 hod. poslal I. E. ze svého pracovního e-mailu XY zprávu bez uvedení předmětu M. K., na její pracovní e-mail XY, ve znění:
„M., prosím kromě údajů o věznici také ( jestli to lze zjistit z CEVO) spisovou značku soudu či státního zastupitelství N. T. H., nar. XY T. X. T., nar. XY a u těchto dvou jen spisové značky, protože jsou ve XY – L. H. D., nar. XY a J. Š., nar. XY. Moc děkuji. I“,
M. K. provedla k osobám T. X. T., N. T. H., L. H. D. a J. Š. lustraci v CEVO dne 17. 9. 2013, přičemž jako účel dotazu uvedla „§10 odst. 1, z.č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů” a úroveň lustrace informací zadala „Aktuální s historií“ a dne 17. 9. 2013 v 14:30 hod. odeslala ze svého služebního e-mailu XY odpověď I. E. na jeho služební mail XY ve znění:
„N. T. H. – VV XY – vazba od 6.2.2013 OS Kolín XY. T. X. T. – není ve vazbě ani VT L. H. D. – VT do 25.6.2016 KS Ostrava – pobočka Olomouc XY. J. Š. – stejný jako L.”,
následně zaslal dne 17. 9. 2013 v 17:16 hod. I. E. ze svého soukromého e-mailu XY odpověď N. Q. H. na jeho e-mail XY ve znění:
„Pane H., zdravím Vás a jen sděluji, že L. H. D. a J. Š. mají vykonávat trest odnětí svobody do 25.6.2013 a N. T. H. je od 6.2.2013 ve vazbě ve Věznici Praha - Ruzyně a jeho věc soudí Okresní soud v Kolíně spisová značka XY. Akorát si nedokáži vybavit toho T. X. T., o koho se jedná. Mě se ta jména trochu pletou. T. X. T. není ve vazbě ani ve výkonu trestu odnětí svobody. To je ten, co si podával odpor do trestního příkazu za podvod v té herně ? Ještě zjistím u L. H. D. a Š., kdy mají polovinu trestu, aby mohli požádat o podmíněné propuštění a u N. T. H. zjistím, v jaké fázi je jeho řízení. S pozdravem I. E.“,
I. E. pak ještě v blíže nezjištěné době, nejpozději však dne 18. 9. 2013 žádal o informace pro N. Q. H. od J. K., státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které od něj I. E. žádal pod smyšlenou záminkou ověření věrohodnosti svědka, J. K. zaslal 18. 9. 2013 v 10:08 hod. ze svého pracovního e-mailu XY email I. E. na jeho e-mail XY, ve znění:
„Ahoj I., v příloze posílám usnesení vrchního soudu, rozsudek KS v elektronické podobě nemáme, ale myslím, že Ti to bude aspoň takto stačit. Měj se hezky, J.”,
ke zprávě připojil přílohou usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. XY, ze dne 20. 9. 2010, o projednání odvolání obžalovaných T. T. N., nar. XY, H. D. L., nar. XY a Š. J., nar. XY, ještě dne 18. 9. 2013 v 10:57 hod., zaslal I. E. ze svého soukromého e-mailu XY N. Q. H. požadované informace na jeho e-mail XY s uvedeným předmětem „podmíněné propuštění” ve znění:
„Pane H., L. i Š. byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání 8 roků a ve vazbě jsou od roku 2008, takže už mají více než polovinu trestu vykonanou a tak mohou požádat o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody podle §88 odstavec 1 písmeno a) trestního zákoníku. Žádost o podmíněné propuštění se podává u Okresního soudu v Jičíně, protože trest vykonávají ve věznici Valdice, která se nachází na území tohoto okresu. S pozdravem I. E.”,
dne 18. 9. 2013 v 11:53 hod. zaslal N. Q. H. ze svého e-mailu XY zprávu I. E. na jeho e-mail XY, ve znění:
„Toho T. X. T., XY neni ve vazbe ani ve vykonu trestu,on je venku jen si mysli, ze ma nejaky problem s pobytem. Jinak Vam dekuji. H.“,
dne 19. 9. 2013 v 15:45 hod. pak ještě I. E. ze svého e-mailu XY zaslal zprávu N. Q. H. na jeho e-mail XY ve znění:-.
„Pane H., N. T. H. ( 20.3.1982) je souzen u Okresního soudu v Kolíně, zatím ještě nebylo nařízeno hlavní líčení, je stíhaný za §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a je v sazbě 2 -10 roků. Od zítřka jsem na dovolené v cizině, v práci budu zase 1.10. a pak také zjistím, jak dopadl u Krajského soudu v Plzni V. N. H. K T. X. T. jsem zatím nic nezjistil, zkusím po dovolené. Mějte se hezky. S pozdravem I. E.”,
c) N. T. H. a T. D. D.,
dne 24. 11. 2013 zaslal N. Q. H. z e-mailu XY I. E. na jeho e-mail XY žádost o poskytnutí informací ve znění:
„Prosím V. N. H., XY Musí asi čekat, než přijde spis k Vám na Vrchní. Ještě mám tady N. T. H.,Vietnamku, XY která je ve vazbě v Litoměřicích. A T. D. D., XY, taky je v Litoměřicích. Tenhle Vietnamec je z XY okr:Děčín. Prosím můžete mi zjistit, co s nimi bude. Děkuji Vám. S pozdravem H.”,
na to reagoval I. E. tak, že dne 25. 11. 2013 odeslal ze schránky XY email M. K., na její pracovní e-mail XY, ve znění:
„M., prosím zjisti, pro koho jsou ve vazbě (včetně spisových značek) následující obvinění – oba LT 1. N. T. H., nar. XY (žena ) 2. T. D. D., nar. XY (muž) Anebo mi zavolej heslo a číslo do VV LT – evidence a já si do VV LT zavolám sám. Moc děkuji. I.“,
ještě dne 25. 11. 2013 v 11:46 hod. provedla M. K. lustraci osob N. T. H. a T. D. D. v CEVO, jako účel lustrace uvedla „§10 odst. 1, z. č. 269/1994 Sb.” a dne 25. 11. 2013 v 12:00 hod. odeslala ze schránky XY odpověď I. E. na jeho pracovní email XY, ve znění:
“Žena je ve VV Litoměřice od 26. 6. 2013 pro XY Muž s rokem narození XY je taky ve VV LT od 12.2.2013 pro OSZ XY. Ahoj. M.”,
dne 26. 11. 2013 odeslal I. E. z e-mailové schránky XY požadované informace N. Q. H. na jeho e-mail XY, ve znění:
„Pane H., zdravím Vás do Vietnamu. T. D. D. je stíhaný pro drogy (pervitin, marihuana a prodej do Německa ) - §283 odstavec 4 - je v sazbě 10-18 roků, je ve vazbě od 12.2.2013 a začátkem roku 2014 by měla být podána obžaloba ke Krajskému soudu do Ústí nad Labem. Vzhledem k trestu, který mu hrozí, z vazby propuštěn nebude až do skončení věci. N. T. H. je ve vazbě od 26.6.2013, také pro drogy - §283 odstavec 2, je v sazbě 2 -10 roků, také ještě není podána obžaloba, a šlo o prodej pervitinu od března do listpadu 2011 v XY. Obžalobu bude, až bude podána, řešit Okresní soud v Ústí nad Labem. Zatím se o jejím propuštění z vazby neuvažuje. S pozdravem IE”,
d) D. T. P., D. T. H., H. M. T., A. J. N. D. V., N. D. L., N. Q. T.,
dne 24. 3. 2014 v 17:38 hod. zaslal I. E. ze svého pracovního e-mailu XY zprávu zapisovatelce Krajského soudu Ústí nad Labem M. K. na její pracovní e-mail XY, s uvedením předmětu “CEV” ve znění:
“M.: prosím a) D. T. P. XY b) D. T. H. XY c) H. M. T. XY Díky. I”,
dne 25. 3. 2014 v době od 7:46 hod. do 7:50 hod. provedla M. K. lustraci osob D. T. P., D. T. H. a H. M. T., jako důvod lustrace uvedla odkaz na „§10 odst. 1, z. č. 269/1994 Sb.“, a dne 25. 3. 2014 v 7:51 hod. odeslala ze své pracovní e-mailové schránky XY I. E. na jeho pracovní e-mail XY zprávu ve znění:
“D. T. P. a D. T. H. – Vazební věznice České Budějovice – vazba od 10. 10. 2013 – XY PČR České Budějovice, H. M. T. – Věznice Ostrov nad Ohří – v ostatním to je stejné M”,
dne 31. 3. 2014 v 11:23 hod. zaslal I. E. ze svého e-mailu XY zprávu N. Q. H. na jeho e-mail XY ve znění:
„Pane H., zdravím Vás – D. T. P. , nar. XY, D. T. H.,nar. XY a H. M. T., nar. XY D. a D. jsou ve vazbě v Českých Budějovicích a H. v Ostrově nad Ohří. Vazba jim běží od 10. 10. 2013. Zatím věc šetří policie. Pane H., zastavte, se ještě, prosím, u mě v práci než poletíte domů. Moje manželka koupila pro Vaše dvojčátka nějaké oblečení, tak Vám její dárek předám. Nejlepší termín by byla středa (2.4.) dopoledne. Zdraví I. E.”,
dne 7. 7. 2015 v 8:51 hod. odeslal I. E. ze svého pracovního e-mailu XY M. K. na její pracovní e-mail XY zprávu s uvedeným předmětem “D.”, ve znění:
„M., díky za D. – rozhodnu rychle a vrátím (je tam dovolání , že ?) a mám prosbu na CEV A. J., XY H. M. T., XY N. D. V., XY N. D. L., XY N. Q. T. XY Díky. I.”,
dne 7. 7. 2015 v době mezi 9:14 hod. až 9:23 hod. provedla M. K. lustrace mimo jiné osob H. M. T., A. J., N. D. V., N. D. L. a N. Q. T. v informačním systému CEVO a dne 7. 7. 2015 v 9:25 hod. odpověděla ze svého e-mailu XY I. E. na jeho e-mail XY zprávou ve znění:
„I., L. V. T., XY, je stále ve vazbě. V D. je dovolání. A. J., … - VTOS 27.5.2013 – 27.05.2017 Věznice Pardubice, KS Praha XY H. M. T., XY – vazba od 10.10.2013 Věznice Ostrov n/Ohří pro VS Praha XY N. D. V., XY – VTOS 9.12.2012 – 9.6.2019 Věznice Plzeň, KS Brno XY N. D. L., XY – není ve VT ani vazbě, N. Q. T., XY – není ve VT ani vazbě”,
dne 7. 7. 2015 v 22:48 hod. pak I. E. poslal ze své schránky XY zprávu N. Q. H. na jeho e-mail XY, ve znění:
„Pane H., L. V. T., XY, je stále ve vyhošťovací vazbě a řeší se jeho žádost o milost. A. J., XY - od 27.5.2013 vykonává trest odnětí svobody, končí mu 27.05.2017 a je ve Věznici Pardubice, H. M. T., XY – ve vazbě od 10.10.2013 ve Věznici Ostrov n/Ohří, u nás má jednání o odvolání 10. a 11. 8. 2015, dostal 10,5 roku a vyhoštění N. D. V., XY – od 9.12.2012 vykonává trest odnětí svobody, končí mu 9.6.2019 a je nyní ve Věznici Plzeň, odsoudil ho KS Brno N. D. L., 14.6.87 – není ve výkonu trestu ani vazbě N. Q. T., XY – není ve výkonu trestu ani ve vazbě S pozdravem IE”,
e) N. V. P.,
dne 4. 4. 2014 v 20:38 hod. zaslal N. Q. H. ze svého e-mailu XY I. E., na jeho e-mail
XY žádost o sdělení informací k osobě, ve znění:
„Pane E.,Mužete mi podívat na N. V. P., XY.Děkuji Vám pane.Mejte se hezký víkend.H.”,
I. E. odpověděl N. Q. H. za užití stejných emailových účtů dne 5. 4. 2014 v 21:42 hod. zprávou ve znění:
„Pane H., zjistím a v úterý napíšu. S pozdravem I. E.”,
a dne 7. 4. 2014 v 11:19 hod. I. E. ze svého pracovního e-mailu XY zaslal e-mail M. K. na její pracovní e-mail XY s uvedením předmětu “ŽÁDOST”, ve znění:
„M., prosím v CEV N. V. P., XY. Děkuji. I.”,
M. K. dne 7. 4. 2014 v 12:29 hod. provedla lustraci osoby N. V. P. v evidencích CEVO, s uvedením důvodu lustrace „§10 odst. 1, z. č. 269/1994 Sb.“, a dne 7. 4. 2014 v 12:31 hod. odpověděla z e-mailu XY I. E. na jeho e-mail XY zprávou ve znění:
„Od 20.3.2014 VV Litoměřice vazba – XY”,
I. E. pak dne 7. 4. 2014 v 17:04 hod. splnil požadavek N. Q. H., když N. Q. H. odeslal z e-mailu XY zprávu na e-mail XY, ve znění:
„Pane H., N.V.P. je od 20.3.14 ve vazbě v Litoměřicích, zatím se věc teprve šetří u policie - drogy. Zdraví IE”,
f) D. V. L.,
dne 24. 10. 2014 v 9:55 hod. zaslal N. Q. H. z e-mailové schránky XY žádost o zjištění informací I. E. do
schránky XY, ve znění:
„Pane E.,, Předevčírem v XY policajti vzali jednoho Vietnamce se jmenuje:D. V. L., nar: XY,prý ho vzali do Jablonce nad Nisou, dnes mají rozhodovat jestli pustí nebo vzít do vazby? Zda můžeme nějak zjistit proč a za co je zadržení.Děkuji a jsem s pozdravem.H.”,
na to dne 31. 10. 2014 v 10:36 hod., zaslal I. E. e-mail z pracovní schránky XY H. Ř., státní zástupkyni Krajského státního zastupitelství Ústí nad Labem, do její pracovní schránky XY, v níž ji pod smyšlenou záminkou žádal o informace, které vyžadoval N. Q. H., konkrétně ve znění:
„Srdečně Vás zdravím, paní doktorko a mám k Vám prosbu – v jedné mé věci se jako navržený svědek k VZ objevil D. V. L., nar. XY. Při prověřování jeho věrohodnosti pro případný výslech jsem v CESO narazil na jeho stíhání pro §283/3c (pěstírna konopí v XY). Předpokládám, že by dozor mohli vykonávat na pobočce
v Liberci, ale nevím, zda nemáte věci rozdělené podle specializace. Vyšetřování nevede NPC, ale KŘ PČR v Liberci pod čj: XY. Můžete mi, prosím, zjistit, který st. zástupce tu věc dozoruje, abych se s ním mohl domluvit? Moc děkuji a přeji hezký den. I. E.
P.S. na 25.11. je nařízeno v senátu 12 To veřejné zasedání k věci K. E. XY (obž. T. H. V. a spol.)”,
H. Ř. I. E. odpověděla, za užití stejných emailových schránek, dne 31. 10. 2014 v 12:59 hod., zaslala mu zprávu ve znění:
„Subject: RE: XY Přeji pěkné páteční poledne, pod XY dozoruje P. Ž. na pobočce v Liberci, obv. L. D. V. byl obviněn a zadržen 22.10., podán návrh na vazbu 23.10.,24.10.propuštěn soudem, odškrtnuto jako vyřízená, takže asi bez stížnosti. Kontakt mailem je XY, přímý telefon XY. Velmi ráda pro Vás cokoli, pane doktore, bylo a je mi ctí s Vámi spolupracovat. Mějte klidný a odpočinkový víkend, H.Ř.”,
ještě dne 31. 10. 2014 v 13:57 hod., předal I. E. zjištěné neveřejné v jím pod falešnou záminkou vylákané informace, prostřednictvím e-mailové schránky XY N. Q. H., kterému napsal zprávu na jeho e-mail XY, ve znění:
„Pane H., L. o vás nevypovídal a L. trestní stíhání asi nakonec zastaví, proto také nebyl vzatý do vazby. Můžete být bez obav. To, že jste občas užíval vozidlo, které asi sloužilo pro potřeby pěstírny konopí, ale v jinou dobu, než kdy měla pěstírna fungovat, není trestné. Zdravím do Vietnamu. IE”,
I. E. pak ještě doplnil informace pro N. Q. H. zprávou, kterou zaslal ze svého e-mailu XY dne 2. 12. 2014 v 16:16 hod., na e-mail N. Q. H. XY, ve znění:
„…….V té vaší věci, jak mi řekl jeden z policistů, mají policisté v plánu s vámi někdy mluvit, ale nechtějí vás obvinit z trestné činnosti, když vysvětlíte, jak a kdy jste používal to vozidlo. Ale ani ten policista mi nic dalšího nechtěl říci. Ani jsem se od něj nedověděl, zda policie si obstarávala na vás informace od probačního úředníka pana M. Jiné informace nemám. S pozdravem a přáním klidného letu IE P.S.”,
g) H.V. T., H. T. T., N. P., P. D. H.,
dne 6. 1. 2015 v 10:20 hod., zaslal I. E. ze své pracovní e-mailové schránky XY M. K. žádost o lustraci osob na její email XY, ve znění:
„M., mám několik proseb - ale nejdřív napiš, jak Ti to vše jde po padesátce? U mě to pak stálo za….CEV:vždy pro koho vazba i se sp.zn., tam, kde údaj je k dispozici H. V. T., XY, H. T. T., XY, N. P., XY, P. D. H., XY (blíže není) H. mi před odletem ( dnes se vracel do VSR) nechal peníze na platby KS – mohu Ti je zase poslat s vysvětlením, které měsíce chce zaplatit ? pokud ano, prosím číslo účtu. Nechal pro Tebe i nějakou částku (600 Kč) jako poděkování. Prosím také o rozsudek K. E. v elektronické podobě – její sp. zn. XY -- mám v odvolačce tři obžalované z této věci (XY) – V. H. T., V. T. N. a D. N. T. M., moc děkuji. A z té padesátky si nic nedělej, mně je pořád o 5 víc“
M. K. provedla dne 6. 1. 2015 v době od 12:03 hod. do 12:11 hod. lustrace
osob H. V. T., H. T. T. a N. P., jako důvod lustrace uvedla odkaz na „§10 zák. č. 269/1994 Sb.“, a dne 6. 1. 2015 v 12:15 hod. zaslala ze svého emailu XY odpověď I. E. na jeho pracovní e-mail XY, ve znění:
“H. V. T., XY VV Praha – Pankrác, vazba od 28.4.2014 PČR KŘ hl.m., XY, H. T. T., XY to samé jako první,
N. P., XY VV Praha – Pankrác, vazba od 1.6.2014, PČR NPC SKPV Praha 7, XY P. D. H., (blíže není) tak to máš smůlu, potřebuju datum narození,
I. E. pak předal zjištěné informace N. Q. H., v emailu ze dne 9. 1. 2015 8:31 hod., který odeslal z e-mailové adresy XY na email N. Q. H. XY, konkrétně ve znění:
„Pane H., H. V. T. (XY) a H. T. T. (XY) jsou ve vazbě od 28.4.2014 v Praze na Pankráci, zatím věc šetří policie a vyšetřování jetě není skončeno N. P. (XY) je ve vazbě také na Pankráci, od 1.6.2014 a věc se rovněž teprve vyšetřuje u policie u P. D. H. (XY) nelze zjistit, je třeba celé datum narození. Po víkendu napíšu i k tomu T. X. T. z XY. Na rok 2015 jsem nastavil platby na Krajský soud v Ústí nad Labem, abyste to pak mohl dokládat panu M. z Probační služby. S pozdravem IE“,
N. Q. H. dne 9. 1. 2015 v 14:25 hod. zaslal I. E. e-mail ze schránky XY, do e-mailové schránky I. E. XY, ve kterém doplnil potřebné údaje k osobě, konkrétně ve znění:
„P. D. H., XY“,
I. E. pak dne 12. 1. 2015 v 9:54 hod., zaslal z e-mailu XY M. K. na její e-mail XY doplněné údaje k osobě, konkrétně ve znění:
„M., ten poslední (P. D. H.), u kterého jsem neznal přesné datum narození – už jsem se dopátral ve spise – XY.“,
M. K. provedla lustraci osoby P. D. H. v CEVO dne 12. 1. 2015
v 10:10 hod., jako důvod lustrace uvedla odkaz na „§10 zák. č. 269/1994 Sb.“, a dne 12. 1. 2015 v 10:33 hod. odeslala ze svého e-mailu XY I. E. odpověď, na jeho e-mail XY, ve znění:
„Vazba VV P – Pankrác 9.9.2014 XY PČR NPC Praha 7“,
I. E. v e-mailu ze dne 12. 1. 2015 v 10:33 hod., který odeslal z e-mailu XY do schránky XY, předal zjištěné informace N. Q. H., konkrétně ve znění:
„Je ve vazbě od 9.9.2014 a teď je v Praze na Pankráci a věc teprve šetří policie – Národní protidrogová centrála. IE“,
N. Q. H. dne 3. 3. 2015 v 17:46 hod. zaslal ze svého e-mailu XY I. E. na e-mail XY
opětovnou žádost o informace k osobám, ve znění:
„Dobrý den pane E.,Ještě my nevíme jak to vypadá s tím jak je ve vyhošťovací vazby ? A všechny ty jména jak jsem u Vás nechal,bude s ními něco. Děkuji Vám a jsem s pozdravem.H“,
na to I. E. odpověděl dne 3. 3. 2015 v 17:43 e-mailem, který odeslal ze schránky XY N. Q. H., do schránky XY, ve znění:
„Pane H., zdravím Vás do Vietnamu – L. V. T. je stále ve vyhošťovací vazbě a u nás jetě nebylo rozhodnuto o jeho stížnosti. Ty další zjistím a napíšu. IE“,
a dne 5. 3. 2015 v 09:13 hod. I. E. zaslal e-mail M. K. ze schránky XY, na e-mail M. K. XY, s uvedením předmětu „CEV“, v němž ji opět žádal o provedení lustrací, aby splnil požadavek N. Q. H., konkrétně ve znění:
„M., prosím, ověř, zda ještě platí údaje z 6.1.15: H. V. T., XY VV Praha – Pankrác, vazba od 28.4.2014 PČR KŘ hl.m., XY H. T. T., XY to samé jako první, N. P., XY VV Praha – Pankrác, vazba od 1.6.2014, PČR NPC SKPV Praha 7, XY, P. D. H., XY, Vazba VV P – Pankrác 9.9.2014 XY PČR NPC Praha 7 Moc děkuji. I.“,
M. K. provedla dne 5. 3. 2015 v době od 09:48 hod. do 9:51 hod., lustrace osob H. V. T., H. T. T., N. P. a P. D. H., jako důvod lustrace uvedla odkaz na „§10 odst. 1 zák. č. 269/1994 Sb.“, a dne 5. 3. 2015 v 9:52 hod. odpověděla I. E. e-mailem, který odeslala ze schránky XY na e-mail I. E. XY, konkrétně ve znění:
“H. V. T., XY VV Praha – Pankrác, vazba od 28.4.2014 PČR KŘ hl.m., XY stále platí H. T. T., XY to samé jako první stále platí N. P., XY VV Praha – Pankrác, vazba od 1.6.2014, PČR NPC SKPV Praha 7, XY – propuštěn 26.02.2015 P. D. H., XY, Vazba VV P – Pankrác 9.9.2014 Městský soud Praha sp.zn. XY“,
I. E. ještě dne 5. 3. 2015 v 10:17 hod. předal informace N. Q. H. v e-mailu, který odeslal ze své schránky XY, na e-mail
N. Q. H. XY, konkrétně ve znění:
„Pane H., k těm dalším: H. V. T. a H. T. T. jsou od 28.4.2014 ve vazbě a věc ještě stále šetří policie, N. p. byl již z vazby propuštěn 26.2.2015 a P. D. H. soudí na Městském soudě, tam ale ještě hlavní líčení neskončilo a očekává se jeho skončení na konci března. S pozdravem IE“,
e-mailem dne 16. 8. 2015 v 16:10 hod., který N. Q. H. odeslal z e-mailové schránky XY na e-mail I. E. XY, se N. Q. H. opět dožadoval informací, konkrétně:
„Pane E., H. V. T. a H. T. T., Dne 24 az 28.8 ma u Mestkeho
soudu jednani, zjistite mi prosim, kolik museji dostat? Dekuji Vam. S pozdravem. H“, na to odpověděl I. E. e-mailem ze dne 17. 8. 2015 v 11:33 hod., který odeslal z e-mailové schránky XY na e-mail N. Q. H. XY ve znění:
„Pane H., oba jsou v sazbě 8-12 roků za §283 odst. 3 trestního zákoníku. Takže tresty, které mohou očekávat jsou tak kolem 9 roků. Je tam hodně pervitinu. Nevím, jak s vyhoštěním, oba mají v ČR dlouhodobé vazby. Toho dalšího ( T. D. P., XY) jsem vůbec u nás nenašel, že by měl mít 28.8. jednání. S pozdravem IE“,
h) T. H. H., N. V. D., D. B. D., B. T. A., N. D. H., N. N. Ch., L. T. V.,
dne 27. 11. 2014 v 15:20 hod., zaslal N. Q. H. ze své e-mailové schránky XY, I. E. na jeho soukromý e-mailový účet XY zprávu, s žádostí o informace k osobě, konkrétně ve znění:
„Pane E., Můžete prosím podívat na T. H. H.,nar:XY má teď asi 09-12- 2014 jednání. Děkuji Vám a s pozdravem. H.”,
I. E. odpověděl ze svého e-mailu XY N. Q. H., na jeho e-mail XY dne 2. 12. 2014 v 16:16 hod., zprávou ve znění:
„Pane H., kolega, který věc rozhoduje 9.12., říkal, že ještě neví, jak s vyhoštěním u
N. T. D., zatím mu chce trest vyhoštění snížit nebo úplně zrušit, ale ještě to neprojednal s kolegy v senátu, takže se to i D. doví až u jednání soudu 9.12., u T. H. H. asi odvolání zamítne, ale také to ještě neprojednal s kolegy, takže neví ještě, jak toho 9.12. rozhodne……..S pozdravem a přáním klidného letu IE P.S.”,
dne 27. 1. 2015 v 14:20 hod., pak požádal I. E. M. K. o lustrace osob, když jí zaslal e-mail ze schránky XY, na její
pracovní e-mail XY, a uvedením předmětu “RE:L.”, ve znění:
„M., prosím ještě v CEV: a) N. V. D., XY b) T. H. H., XY c) D. B. D., XY Díky. I.
M. K. provedla dne 27. 1. 2015 v době od 14:29 hod. do 14:35 hod. lustrace osob N. V. D., T. H. H. a D. B. D., jako důvod lustrace uvedla odkaz na „§10 z. č. 269/1994 Sb.“, a dne 27. 1. 2015 v 14:36 hod. zaslala z e-mailu XY odpověď I. E. na jeho pracovní e-mail XY, ve znění:
„a) N. V. D., XY - není ve vazbě ani VTOS b) T. H. H., . - VTOS Věznice Pardubice od 24.01.2013 do 24.01.2020 XY KS Praha c) D. B. D., XY – není ve vazbě ani VTOS
I. E. ještě téhož dne, 27. 1. 2015 v 15:51 hod., ze svého e-mailu XY, přeposlal výsledek lustrací N. Q. H., do schránky XY, ve znění:
„Pane H.
a) N. V. D., XY - není ve vazbě b) T. H. H., XY - už je ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice, trest má do 24.01.2020 c) D. B. D., XY – není ve vazbě. S pozdravem IE”,
I. E. ještě tuto informaci upřesnil e-mailem ze dne 28. 1. 2015, který zaslal v 19:50 hod. ze své schránky XY N. Q. H., na email N. Q. H. XY, ve znění:
„Pane H., ještě doplňuji, že ten poslední je souzený u Krajského soudu v Ústí nad Labem, má §283/4c a je v sazbě 10 -18 roků (vývoz drog do SRN). Obžaloba byla podána před rokem a ještě to není skončené. S pozdravem IE”,
dne 26. 8. 2015 požádal I. E. M. K.o další lustrace osob, když jí napsal v 14:08 hod. e-mail, který odeslal ze své pracovní schránky XY do schránky M. K. XY, s uvedením předmětu “CEV”, konkrétně ve znění:
„M. – CEV, prosím. B. T. A., XY T. H. H., XY N. D. H., XY N. N. Ch., XY L. T. V., XY Děkuji. I.”,
M. K. provedla dne 26. 8. 2015, v době od 15:01 hod. do 15:09 hod. lustrace osob B. T. A., T. H. H., N. D. H., N. N. Ch., L. T. V., jako důvod lustrace uvedla odkaz na „§10 zák. č. 269/1994 Sb.“, a dne 26. 8. 2015 v 15:10 hod. zaslala ze svého e-mailu XY odpověď I. E. do jeho schránky XY, ve znění:
“Subject: RE: CEV
B. T. A., XY – VT Oráčov, 28.42013 – 28.10.2023, XY KS Č. Budějovice – pob. Tábor, T. H. H., XY – není ve VT ani vazbě, N. D. H., XY – VT Kynšperk, 5.10.2013 – 5.10.2019, XY KS H. Králové, N. N. Ch., XY – vazba VV P – Pankrác, od 28.4.2014, XY Městský soud Praha, L. T. V., XY – stejné jako Ch.. Děkuji. I. – máš za co J M.”,
I. E. následně dne 27. 8. 2015 v 10:07 hod. přeposlal zjištěné informace N. Q. H., z e-mailové schránky XY do schránky N. Q. H. XY, konkrétě ve znění:
„Pane H., B. T. A. je do roku 2023 ve výkonu trestu, teď ve Věznici Oráčov, T., H. H. (ale s datem narození XY) je do 24.1.2020 ve výkonu trestu, teď ve Věznici Pardubice ( dostal i vyhoštění) N.D. H. je ve výkonu trestu do 5.10.2019 , teď ve věznici, Kynšperk nad Ohří N. N. Ch. a L. T. V. mají právě teď u Městského soudu v Praze jednání (do 31.8.2015) - jsou ve skupině s těmi, na které jste se ptal předtím. U těch z Kutné Hory to vypadá na zamítnutí odvolání , někteří dostali podmínky, pouze V. L. K. dostal 3 roky do dozoru, P. H. N. dostal stejný trest, L. T. P. dostal 4 roky do dozoru. Nikdo nedostal vyhoštění, ale u L. T. P. ho chce státní zástupce - podal tedy v jeho neprospěch odvolání. To jediné přichází v úvahu. S pozdravem IE”,
i) D. X. H., N. H. T., L. D. D., H. N. V.,
dne 16. 12. 2014 v 9:33 hod., zaslal I. E. ze svého pracovního e-mailu XY místopředsedovi Krajského soudu v Ústí nad Labem O. P., do jeho pracovní schránky XY e-mail, ve kterém ho žádá o poskytnutí informací, konkrétně ve znění:
„O., kamaráde, mohu Tě s ohledem na neschopnost mé vedoucí i tajemnice pracovat s programem CESO (a já k němu nemám přístup) požádat o pomoc? Potřeboval bych u dvou Vietnamců (drogy – jak jinak) zjistit, zda nejsou aktuálně u nás stíháni I.“,
na tuto zprávu odpověděl O. P. zprávou dne 16. 12. 2014 v 09:43 hod., za užití stejných e-mailových schránek,
„Ahoj I., pošli mi jména, a když budeš vědět datum narození, tak to bude ještě lepší J. Tak pošli podklady, už jsem si otevřel CESO. O“,
I. E. pak dne 16. 12. 2014 v 9:49 hod., za užití stejných e-mailových schránek, sdělil O. P. jména osob, ke kterým požadoval informace, konkrétně e-mail ve znění:
„Žena – N. H. T., XY a muž D. X. H., XY – první jméno je u obou nejspíše příjmení – je psáno totiž velkým písmem. Díky. J“,
na to reagoval O. P. dne 16. 12. 2014 v 10:07 hod., kdy za užití stejných emailových schránek zaslal I. E. e-mail s výsledkem lustrace, ve znění:
„Podle jména se to zadává blbě, protože nevím, co je příjmení. Hodil jsem to podle data
narození a N. H. T. – v CESO nemá záznam D. X. H. – má tam jeden záznam: XY Krajské st.zast.Plzeň XY Policie ČR, Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování Plzeň“, součástí emailu je kompletní výsledek lustrace z Centrální Evidence Stíhaných Osob (CESO) osoby D. X. H., I. E. ještě dne 16. 12. 2014 v 11:20 hod. poskytl takto zjištěné informace N. Q. H., kterému zaslal e-mail ze schránky XY, na email N. Q. H. XY, ve znění:
„Pane H.: 1. L. V. T. je ve vyhošťovací vazbě od 31.10.2014 - dostal totiž vedle trestu odnětí svobody také trest vyhoštění na dobu 5 let a po skončení trestu odnětí svobody neopustil ČR a zůstal tady, tak byl vydán zatykač a je teď ve vyhošťovací vazbě, na Vrchním soudě byla dne 5.12.2014 zamítnuta stížnost jeho družky za vzetí do vyhošťovací vazby. Teď lze očekávat, že v krátké době bude vyhoštěn z ČR
2. N. H. T. není v ČR stíhána vůbec, ani není v policejních záznamech - může kdykoli přiletět do ČR
3. D. X. H. sice není stíhaný, ale je podezřelý a tu věc prověřuje Policie – Národní protidrogová centrála v Plzni, zatím na něj nebyl vydán zatykač, o něj se tedy policie zajímá, ale do doby vydání zatykače by měl mít v ČR klid. S pozdravem IE“,
k osobě D. X. H. se N. Q. H. následně opět dotazoval e-mailem ze dne 10. 3. 2015 v 7:36 hod., který N. Q. H. zaslal z e-mailu XY I. E. na e-mail XY, ve znění:
„D. X. H., XY jestli má nebo nemá problém, tuto chvíli je ve Vietnamu, jestli může cestovat do ČR? Prosím, můžete zjistit. Děkuji Vám a jsem s pozdravem.H“,
I. E. za účelem vyřízení žádosti N. Q. H. opět využil O. P., I. E. dne 10. 3. 2015 v 12:04 hod. zaslal ze své e-mailové schránky XY e-mail O. P. do jeho schránky XY, s uvedením předmětu „RE:XY, XY“, ve znění:
„O., ve věci „Tvých“ Vietnamců – převzala obhajobu jednoho z nich (P. D. M.) Dr. T. a je velmi, velmi aktivní Zásobuje nás důkazními návrhy a dalšími hloupostmi – teď tu má nějakého svědka - a já mám prosbu (už jednou jsem obdobnou uplatnil) – na hlédnutí do CESO – D. X. H., nar. XY. Moc děkuji a slibuji, že Ti to určitě nevrátím I.“,
O. P. odpověděl prostřednictvím stejných e-mailových schránek I. E. dne 10. 3. 2015 v 13:04 hod., obsahem e-mailu byl přetisk stránky s výsledkem lustrace osoby D. X. H. v CESO s položkami: Spisová značka: XY, Identifikátor: D. X. XY, Název, příjmení: D. X. H., Jméno:, Titul před:, Titul za:, Rodné číslo: XY, Datum narození: XY Pohlaví: Muž, Rodné příjmení:, ID osoby totožné: D. X. XY, Místo narození:, Státní příslušnost:, Právnická osoba: NE, IČ:, Jiné reg. č.:, Adresa: XY Stav osoby: NEVYŘÍZENÁ, Mylný zápis:, Popis trestného činu: 31.07.2014, Sdělení obv./podezření:, Vazba/zadržení:, Zatykač/příkaz k dodání:, Vyřízení v přípravném řízení:, Rozhodnutí soudu:, Výkon OS/ochr./vých. opatř.:,Předběžná opatření:, Zatykače:, Mezinárodní spolupráce: NE,
na základě těchto informací I. E. dne 11. 3. 2015 v 8:59 hod. odpověděl e-mailem ze schránky XY N. Q. H. do schránky XY, na jeho žádost o informace k osobě, konkrétně ve znění:
„Pane H., D. X. H. není v ČR trestně stíhaný ani na něj není vydán mezinárodní zatykač. Ta věc se zatím prověřuje, takže do ČR přijet může. A L. V. T. je stále ve vyhošťovací vazbě a ještě u nás nebylo rozhodnuto. S pozdravem IE“,
prostřednictvím stejných e-mailových schránek se ještě N. Q. H. u I. E. ujišťoval o stavu věci e-mailem ze dne 11. 3. 2015 v 17:23 hod., ve znění:
„D. X. H.,Jednou jsme zjistili, že Plzeň mají na něj zájem, nebo ne? Děkuji Vám
pane. S pozdravem H“,
načež I. E. e-mailem ze dne 13. 3. 2015 v 9:34 hod., zaslaným ze schránky XY, N. Q. H. na jeho e-mail XY, odpověděl:
„Pane H., nic dalšího tam D. X. H. nemá.Nikdo mu obvinění nesdělil, není tam ani souhlas s jeho zadržením. S pozdravem IE“,
poté, co byl 8. 7. 2015 D. X. H. zatčen, na základě příkazu Obvodního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. XY, a následně vzat do vazby, se dotazoval N. Q. H. e-mailem ze schránky XY I. E., kterému zaslal e-mail do schránky XY, ve znění:
„Dobrý den pane E., Už víme o čísle 21. D. X. H. Můžete mi zjistit o L. D. D., narozen XY. Dále H. N. V., narozen XY a poslední B. U.(turek) . Děkuji S pozdravem H.“,
I. E. dne 16. 7. 2015 v 13:33 hod. zaslal e-mail M. K., ze schránky XY do XY, ve znění:
„ M., vím, že soudíte jak o život (na novinkách ma J. hezkou fotku) zkus, prosím, ještě před odchodem na dovolenou CEV u toho L. V. T. (vyhošťovací vazba) a dále u L. D. D., XY a H. N. V., XY. Díky. I.“,
M. K. provedla lustrace osob L. D. D. a L. V. T. dne 16. 7. 2015 v době od 14:12 hod. do 14:15 hod. a dne 16. 7. 2015 v 14:22 hod. zaslala I. E. odpověď z e-mailu XY na XY, ve znění:
„To víš, u nás to jde celkem rychle, dnes výslechy, zítra čtení a za týden v pondělí vyhlášení L. V. T. (vyhošťovací vazba) – stále ve vazbě L. D. D., XY – VT Ostrov nad Ohří od 17. 12. 2014 do 05. 08. 2016 sp. zn. XY OS Kutná Hora
H. N. V., XY – VT Oráčov od 15. 04. 2014 do 15. 04. 22 sp. zn. XY KS UL“,
odpověď z e-mailu XY na XY, zaslal I. E. N. Q. H. dne 16. 7. 2015 v 15:39 hod., ve znění:
„Pane H., D. X. H. je od 8.7.2015 ve vazbě pro NPC v Plzni, L. D. D., XY – je ve výkonu trestu ve Věznici Ostrov nad Ohří od 17.12.2014 do 5.8.2016 sp.zn. XY OS Kutná Hora H. N. V., XY – je ve výkonu trestu ve věznici Oráčov od 15.4.2014 do 15.4.2022 sp.zn. XY KS UL a L. V. T. je stále ve vyhošťovací vazbě a řízení o milost ještě neskončilo. S pozdravem IE“,
j) D. D. T.,
dne 12. 1. 2015 v 8:32 hod., zaslal I. E. z e-mailu XY M. K., na její e-mail XY žádost o lustraci osoby, ve znění:
„M., prosím, v CEV D. D. T.. Díky. A ještě jedno, co jsem zapomněl při telefonátu. Náš kolega R. P. mi zaslal “jako obvykle“ novoročenku. Asi si mě hodně oblíbil. Jak to s ním nakonec vypadá? Já myslel, že už je to skončené. I.“,
na to M. K. I. E. odpověděla dne 12. 1. 2015 v 8:36 hod., že potřebuje k lustraci znát datum narození, načež jí I. E. ze schránky XY, na její e-mail XY dne 12. 1. 2015 v 8:55 hod. zaslal e-mail s doplněním údajů k osobě, ve znění:
„Ano, M.,v mládí erotik, ve stáří sklerotik XY.“,
M. K. dne 12. 1. 2015 v 9:16 hod. provedla lustraci osoby D. D.
T. v CEVO, jako důvod lustrace uvedla odkaz na „§10 zák. č. 269/1994 Sb.“, a dne 12. 1. 2015 v 9:18 hod. zaslala I. E. do schránky XY e-mail ze schránky XY, ve znění:
„Lepší už to nebude. Vazba VV P – Ruzyně od 02.07.2014 XY Obvodní soud Praha 6“,
I. E. přeposlal zjištěné informace N. Q. H. v e-mailu ze dne 12. 1. 2015 v 9:53 hod., který odeslal z e-mailu XY na e-mail N. Q. H. XY, konkrétně ve znění:
„Pane H., D. D. T. (13.12.1969) je ve vazbě od 2.7.2014, teď je v Praze – Ruzyni a řízení vede Obvodní soud pro Prahu 6, takže odvolání by projednával Městský soud v Praze. S pozdravem IE.“,
k) N. L. P., N. S. S.,
dne 20. 4. 2015 v 17:19 hod. zaslal N. Q. H. z e-mailu XY na e-mail I. E. XY žádost o informace k osobám ve znění:
„Pane E. ,N. L. P.,nar:XY a syn N. S. S.,XY jsou ve vazbě případ v Kladně. A ještě N. L. H.,XY je ve Vietnamu, jsou příbuzný kdy ten H. odjel do Vietnamu pak tam zatkli ti dva, jestli ten H. může teď do ČR se vrátit bez problému. A můžete mi podívat na ti dva pokud mají nějaké šanci ? Děkuji a jsem s pozdravem. H“,
I. E. požádal o lustraci osob M. K. e-mailem dne 21. 4. 2015 v 8:58 hod., ze schránky XY na XY, s uvedením předmětu „RE:CEV“ ve znění:
„N. L. P., XY a N. S. S.,XY. Děkuji. I.“,
M. K. provedla v CEVO dne 21. 4. 2015 lustraci osob N. L.
P. a N. S. S. v době od 10:02 až 10:04 hod., jako důvod lustrace uvedla odkaz na „§10 zák. č. 269/1994 Sb.“, a dne 21. 4. 2015 v 10:06 hod. odpověděla I. E. e-mailem, za užití stejných e-mailových účtů:
„Od 11.9.2014 vazba VV Praha – Pankrác pro XY, PČR Praha 5 – Zbraslav a S. je v Ruzyni, jinak vše je stejné“,
I. E. pak předal informace zjištěné z neveřejných zdrojů N. Q. H. e-mailem ze dne 21. 4. 2015 v 14:54 hod., který odeslal z e-mailového účtu XY na e-mail XY, ve znění:
„Pane H., oba jsou ve vazbě od 11.9.2014 a věc stále ještě šetří policie a zatím ještě ani nebyla podána obžaloba, takže ani nelze říci, zda mají nějakou šanci (a to ani z pohledu možného propuštění z vazby). Toho H. ještě zjistím a napíšu. S pozdravem IE“,
l) N. V. L., D. V. T.,
dne 17. 6. 2015 v 05:36 hod. zaslal N. Q. H. I. E. e-mail s žádostí o zjištění informací k osobám, e-mail zaslal z adresy XY na XY, ve znění:
„Pane E. ,můžete prosím podívat na N. V. L.,XY dostal 6 let a D. V. T.,XY který dostal 5 let. Děkuji Vám. S pozdravem. H“,
I. E. dne 17. 6. 2015 v 13:43 hod. zaslal požadavek na lustraci osob M. K., z e-mailu XY na XY, ve znění:
„M., prosím, v CEV N. V. L., XY a D. V. T., XY. Díky I.“,
M. K. provedla lustraci osob N. V. L. a D. V. T. v CEVO dne 17. 6. 2015 v době od 13:45 hod. do 13:46 hod., jako důvod lustrace uvedla odkaz na „§10 zák. č. 269/1994 Sb.“, a dne 17. 6. 2015 v 13:49 hod. zaslala I. E. odpověď z e-mailové schránky XY na XY, ve znění:
„Není ve vazbě ani VT – N. V. L., XY Věznice Bělušice VT do 15.4.2022 – D. V. T., XY pro KS XY“,
I. E. pak splnil požadavek N. Q. H., když mu dne 17. 6. 2015 v 14:32 hod. zaslal email s odpovědí, ze schránky XY na XY, ve znění:
„Pane H., N. V. L. ještě u nás s odvoláním není, není ani ve vazbě (byl z ní
propuštěn již v roce 2012) a D. V. T. už vykonává trest odnětí svobody, který dostal od Krajského soudu v Ústí nad Labem (odvolání si ani nepodal). Ve výkonu trestu je věznici v Bělušicích a trest má až do roku 2022. S pozdravem IE“,
m) L. V. T.,
dne 15. 12. 2014 v 11:42 hod. zaslal I. E. e-mail M. K., ze schránky XY na XY, ve znění:
„M., potřeboval bych v CEV L. T. V., nar. XY – pro koho, sp.zn. a kde případně od kdy. Díky I.“,
M. K. odpověděla I. E. za užití stejných emailových schránek dne 15. 12. 2014 v 13:00 hod. zprávou ve znění:
„VV Praha – Ruzyně pro Krajský soud Praha XY ve vazbě od 31.10.2014“,
dne 16. 12. 2014 v 11:20 hod. pak I. E. informoval N. Q. H., e-mailem ze schránky XY na email XY, ve znění:
„Pane H.: 1. L. V. T. je ve vyhošťovací vazbě od 31.10.2014 - dostal totiž vedle trestu odnětí svobody také trest vyhoštění na dobu 5 let a po skončení trestu odnětí svobody neopustil ČR a zůstal tady, tak byl vydán zatykač a je teď ve vyhošťovací vazbě, na Vrchním soudě byla dne 5.12.2014 zamítnuta stížnost jeho družky do vzetí do vyhošťovací vazby. Teď lze očekávat, že v krátké době bude vyhoštěn z ČR.
2. N. H. T. není v ČR stíhána vůbec, ani není v policejních záznamech – může kdykoli přiletět do ČR.
3. D. X. H. sice není stíhaný, ale je podezřelý a tu věc prověřuje Policie – Národní protidrogová centrála v Plzni, zatím na něj nebyl vydán zatykač, o něj se tedy policie zajímá, ale do doby vydání zatykače by měl mít v ČR klid. S pozdravem IE“
žádost o lustraci osoby L. V. T. opakoval I. E. M. K. dále nejméně v e-mailech ze dne 27. 1. 2015 v 10:13 hod., 2. 2. 2015 v 12:21 hod., dne 6. 2. 2015 I. E. v e-mailu požádal M. K., aby osobu L. V. T. lustrovala v CEVO jednou týdně a svou žádost o lustraci osoby L. V. T. pak I. E. ještě M. K. připomínal v e-mailech ze dne 12. 2. 2015 v 15:24 hod., na tyto žádosti M. K. vždy odpovídala a předávala I. E. informaci o tom, že L. V. T. je stále ve vyhošťovací vazbě,
M. K. pak sama zasílala I. E. e-mailem zprávy z CEVO o osobě L. V. T. dne 27. 2. 2015 v 10:49 hod., 3. 3. 2015 v 11:07 hod., vždy informovala, že L. V. T. je stále ve vyhošťovací vazbě,
I. E. dne 4. 3. 2015 v 10:06 hod. opět informoval N. Q.
H. o stavu řízení ve věci L. V. T., e-mailem ze schránky XY do schránky XY, ve znění:
„Pane H., zdravím Vás do Vietnamu – L. V. T. je stále ve vyhošťovací vazbě a u nás ještě nebylo rozhodnuto o jeho stížnosti. Ty další zjistím a napíšu. IE“,
dne 11. 3. 2015 v 8:40 hod. M. K. opět informovala I. E. o stavu řízení L. V. T., v e-mailu odeslaném ze schránky XY do XY, ve znění:
„I., asi ho ve Vietnamu nechtějí, pořád je ve vazbě.“,
I. E. dne 11. 3. 2015 v 08:59 hod. opět o stavu řízení informoval
N. Q. H., kterému odeslal e-mail ze schránky XY na
XY, ve znění:
„Pane H., D. X. H. není v ČR trestně stíhaný ani na něj není vydán mezinárodní zatykač. Ta věc se zatím prověřuje, takže do ČR přijet může. A L. V. T. je stále ve vyhošťovací vazbě a ještě u nás nebylo rozhodnuto. S pozdravem IE“,
takto probíhala komunikace o stavu řízení L. V. T. nejméně do 7. 4. 2016, kdy v 14:41 hod. odeslala M. K. I. E. e-mail ze schránky XY do XY, ve znění:
„L. V. T. je stále ve vazbě. Z. V. propustili 20.01.2016 /v K./. M.“,
konkrétně v tomto období, tedy od 11. 3. 2015 do 7. 4. 2016, zaslala M. K. email o stavu řízení ve věci L. V. T. I. E. nejméně v osmi případech, vždy z e-mailu XY do XY, I. E. předal v tomto období informaci dále N. Q. H. nejméně ve čtyřech případech, vždy ze schránky XY na XY ,
n) N. P. H., T. V. S.,
dne 14. 4. 2016 zaslal N. Q. H. z e-mailového účtu XY I. E. zprávu, do jeho schránky XY, ve které ho žádá o zjištění informací, konkrétně ve znění:
„Pane E., můžete prosím Vás zjistit T. V. S.,XY jeho žádost o propuštěni z vazby v jaké fázy. N. P. H., který dostal od Vás 3 roky kde teď nachází ve věznici .A ještě jednou posílám Vás ty jména s datumem narozeni N. A.,XY ; V. Y.,XY ; P. B., XY. XY. Moc Vám děkuji a S pozdravem.H”,
I. E. ještě dne 14. 4. 2016 v 14:22 hod. z pracovního e-mailu XY přeposlal požadavek na lustraci osob M. K., do její pracovní schránky XY, s uvedením předmětu “CEV”, ve znění:
„M., prosím, až budeš mít chvilku: T. V. S., a N. P..,
26.6.1977. A taky tu poslední platbu H. Moc děkuji. I.”,
M. K. provedla v CEVO dne 14. 4. 2016 v době od 14:39 hod. do 14:41 hod. lustrace osob N. P. H.. a T. V. S., jako účel lustrace uvedla odkaz na „§10 z. č. 269/1994 Sb.“, a dne 14. 4. 2016 v 14:43 hod. zaslala z pracovního e-mailu XY odpověď I. E., na jeho pracovní e-mail XY, ve znění:
„T. V. S., nar. XY – vazba od 14.9.2015 VV Praha – Pankrác pro MS Praha sp.zn. 1T 7/2016 a N. P. H., nar. XY – VTOS Všehrdy od 22.12.2015 do 26.3.2018 pro KS Praha sp.zn. XY.”,
I. E. splnil požadavek a dne 14. 4. 2016 v 21:01 hod. zaslal ze svého emailu XY odpověď N. Q. H., do jeho schránky XY, ve znění:
„Pane H., věc T. V. S. se už dostala s obžalobou k Městskému soudu v Praze, 21.4. 2016 má vazební zasedání - zatím to na propuštění nevypadá. N. P. H. je ve Věznici ve Všehrdech, výstup z výkonu trestu má 26.3.2018, do žádosti o podmíněné propuštění má tedy ještě čas. Nikdo z těch tří (A.,Y., B.) ještě u nás není. S pozdravem IE”,
popsaným způsobem tedy I. E. získával informace z trestních řízení a neveřejných informačních systémů, často za užití neformálních vazeb na další osoby z řad justice, které I. E. klamal o pravých důvodech jeho žádostí o informace, které požadoval, takto získané informace pak bez skrupulí předával N. Q. H., ač si byl vědom toho, že N. Q. H. nemá žádný právní nárok na informace, které mu I. E. popsaným způsobem sděloval, I. E. jednal na popud N. Q. H., přitom N. Q. H. si byl vědom toho, že I. E. mu obstarává popsané informace z pozice soudce Vrchního soudu v Praze a s tím vědomím I. E. také o informace žádal,
I. E. popsaným jednáním porušil zejména §80 odst. 2 písm. b), c), f) zák. č. 6/2002 Sb., a §81 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., stanovující práva a povinnosti soudců a přísedících,
na podkladě usnesení o zahájení trestního stíhání ve smyslu §160 odst. 1 tr. řádu ze dne 12. 3. 2018, které vydal policejní orgán Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, odbor zločineckých struktur, pod č. j. NCOZ-1956-140/TČ-2017-411400, je I. E. stíhán pro pokračující zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, pokračující zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea první, odst. 2, 4 písm. b) tr. zákoníku, pokračující přečin nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku,
přitom jednání, uvedeného pod body 1. a 2., se I. E. a N. Q. H. dopouštěli v době, která spadá do doby, kdy měli páchat skutky, pro které proti nim bylo zahájeno trestní stíhání zmíněným usnesením vydaným pod č. j. NCOZ-1956-140/TČ-2017-411400, přičemž ať již stíhané skutky, či skutky uvedené pod body 1., 2. tohoto usnesení páchali stejným nebo obdobným způsobem, zejména ovlivňováním výše udělovaných trestů, případně předáváním neveřejných informací zejména prostřednictvím prostředků elektronické komunikace,
v čemž je u I. E. spatřován pokračující zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (v bodech 1., 2.), a pokračující přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle §230 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (v bodě 2.).
Odůvodnění:
1. Proti soudci Vrchního soudu v Praze I. E. je orgány činnými v trestním řízení vedeno trestní stíhání pro pokračující zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, pokračující zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea první, odst. 2, 4 písm. b) tr. zákoníku, pokračující přečin nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku (na podkladě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 12. 3. 2018) a pro pokračující zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a pokračující přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle §230 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (na podkladě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 9. 2018), jichž se měl dopustit skutky uvedenými ve výroku tohoto rozhodnutí. V současné době se posuzovaná věc nachází ve stadiu po podání obžaloby u Městského soudu v Praze, u něhož je vedena pod sp. zn. 10 T 4/2019.
2. Návrhem ze dne 13. 2. 2019 se obviněný I. E. obrátil na Nejvyšší soud s tím, že v posuzované věci jsou ve smyslu §10 odst. 2 tr. řádu dány pochybnosti o tom, zda je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a zda není ve smyslu §11 odst. 1 písm. c) tr. řádu trestní stíhání vedené proti jeho osobě nepřípustné. Úvodem odůvodnění svého návrhu poukázal na to, že je stíhán na základě dvou usnesení o zahájení trestního stíhání a že společně s ním bylo obviněno ještě dalších pět osob. Před vydáním prvního usnesení o zahájení trestního stíhání si policejní orgán vyžádal souhlas prezidenta republiky ve smyslu §76 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (dále převážně jen „zákon o soudech a soudcích“), avšak v případě druhého usnesení o zahájení trestního stíhání policejní orgán nepožádal o souhlas prezidenta republiky. Chybějící souhlas prezidenta republiky s trestním stíháním pro skutky uvedené v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 9. 2018 znamená podle obviněného překážku pokračování v trestním stíhání v dotčeném rozsahu.
3. Obviněný rovněž zpochybnil konání trestního stíhání na podkladě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 12. 3. 2018. Vyslovil domněnku, podle níž jsou na místě pochybnosti, zda pro uvedené usnesení o zahájení trestního stíhání „byl vyžádán souhlas prezidenta republiky zákonně“. Žádost totiž obsahuje řadu chybných informací, jimiž byl prezident republiky podle názoru obviněného „podveden“. Jako příklad svědčící pro „absolutní neznalost trestního řádu policejním orgánem“ obviněný citoval dvě věty z textu odůvodnění žádosti, podle nichž obviněný jako soudce Vrchního soudu v Praze mohl ovlivňovat výši trestů uložených pachatelům trestných činů mj. v rámci řízení o jejich dovoláních, a to v případě věcí, o nichž je v prvním stupni příslušný rozhodnout okresní soud. Proti tomu se však obviněný I. E. ohradil, zdůraznil, že o dovoláních rozhoduje výlučně Nejvyšší soud a o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů pak krajské soudy. Takové jednání mu tedy policejní orgán přičítal zjevně neprávem a vznikly pochyby, zda žádost o souhlas prezidenta republiky s jeho trestním stíháním není v rozporu se zákonem, podobně jako fakt, že pro zahájení trestního stíhání v dubnu 2018 nebyl vyžádán souhlas prezidenta.
4. Závěrem obviněný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1998, sp. zn. 11 Tz 124/98, uveřejněný pod č. 55/2000-I. Sb. rozh. tr., z jehož právních závěrů dovodil, že do doby rozhodnutí o jeho návrhu Nejvyšším soudem by neměly být konány žádné úkony trestního řízení mimo těch, jež vedou k rozhodnutí o tom, zda je nutný souhlas s trestním stíháním a v jakém rozsahu, neboť jiné úkony by byly neplatné.
5. Podáním ze dne 19. 2. 2019 obviněný I. E. doplnil svůj návrh na vydání rozhodnutí podle §10 odst. 2 tr. řádu ze dne 13. 2. 2019, v němž korigoval své výhrady týkající se usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 9. 2018 tak, že prezident republiky s ním vyslovil souhlas, avšak až po jeho vydání. Usnesení o zahájení trestního stíhání je datováno ke dni 4. 9. 2018, žádost ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu o souhlas s trestním stíháním obviněného byla prezidentovi republiky doručena 5. 9. 2018 a požadovaný souhlas pak prezident republiky udělil dne 6. 9. 2018. Vzhledem k tomu se obviněný domníval, že souhlas prezidenta republiky vydaný až po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání „činí toto usnesení neplatným“. Trestní stíhání pro skutky vymezené v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 9. 2018 proto mělo být zastaveno. V další části doplnění svého návrhu v podstatě zopakoval své námitky uplatněné proti prvnímu usnesení o zahájení trestního stíhání.
6. Podle §10 odst. 2 tr. řádu vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona, rozhodne o tom na návrh dotčené osoby, státního zástupce nebo soudu Nejvyšší soud. Na podkladě návrhu obviněného I. E. včetně jeho doplnění a obsahu trestního spisu vedeného nyní u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 4/2019 tedy Nejvyšší soud přezkoumal všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí o něm a dospěl k závěru, že obviněný I. E. není v této trestní věci osobou vyňatou z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle trestního řádu.
7. Podle §11 odst. 1 písm. c) tr. řádu trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, jde-li o osobu, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§10), nebo o osobu, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu, jestliže takový souhlas nebyl oprávněným orgánem dán, nejde-li o dočasné vynětí nebo není-li trestní stíhání osoby pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu nepřípustné pouze dočasně. Podle §10 odst. 1 tr. řádu z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona jsou vyňaty osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva.
8. Podle článku 82 odst. 1 Ústavy České republiky (zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jsou soudci při výkonu své funkce nezávislí, přičemž podle článku 95 Ústavy jsou při rozhodování vázáni zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Shodně pak podle §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, jsou soudci při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni zákonem.
9. Dále je třeba připomenout ustanovení §76 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, z něhož vyplývá, že soudce lze trestně stíhat nebo vzít do vazby pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce jen se souhlasem prezidenta republiky. Svolení prezidenta republiky je v takovém případě nutné i v případě, kdy osoba, která trestný čin spáchala, již soudcovskou funkci nevykonává (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1998, sp. zn. 11 Tz 124/98, uveřejněný pod č. 55/2000 Sb. rozh. tr.). Omezení stíhatelnosti soudce je svým účelem obdobné důvodům hmotněprávní exempce poslanců a senátorů Parlamentu České republiky (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 11 Tcu 67/2002, uveřejněné pod T 407, ve svazku 17 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha). Základním smyslem institutu vynětí soudců z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle §76 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je zajistit nezávislost rozhodování soudce, tj. aby byla vyloučena jeho obava, že pro své rozhodnutí učiněné jen podle zákona či mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, a podle svého vnitřního přesvědčení, popřípadě pro jiné jednání související s výkonem soudcovské činnosti, kdy bude dodržovat zákon, bude trestně stíhán bez právních překážek jen tehdy, když z uvedených zásad vybočí závažným způsobem (viz již citované rozhodnutí č. 55/2000 Sb. rozh. tr.). Jde tedy o institut zabraňující účelovému stíhání soudců, který má vyloučit ovlivňování rozhodovací činnosti nátlakem na osobu soudce.
10. Trestní stíhání obviněného I. E. je přitom vedeno pro skutky popsané ve výroku tohoto rozhodnutí, jichž se měl dopustit při výkonu své funkce soudce, a proto bylo nezbytné opatřit souhlas prezidenta republiky s jeho trestním stíháním. Tak se také stalo, a to v případě obou usnesení o zahájení trestního stíhání, jež v této trestní věci byla vydána. Na podkladě žádosti Národní centrály proti organizovanému zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování udělil prezident republiky dne 14. 2. 2018 souhlas s trestním stíháním (a vzetím do vazby) I. E., teprve poté policejní orgán - Národní centrála proti organizovanému zločinu, služba kriminální policie a vyšetřování, odbor zločineckých struktur, (dále jen ve zkratce „NCOZ“) usnesením ze dne 12. 3. 2018 zahájil trestní stíhání obviněného I. E. a dalších osob. Na základě šetření provedeného po zahájení trestního stíhání byly zjištěny další skutečnosti, jež nasvědčovaly pokračování, resp. spáchání další trestné činnosti obviněným I. E. v souvislosti s výkonem funkce soudce. Proto tentýž policejní orgán vydal dne 4. 9. 2018 druhé usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného I. E. (a obviněného N. Q. H.). Ve stejný den (až) sepsal ředitel NCOZ žádost o souhlas s dalším trestním stíháním I. E. adresovanou prezidentovi republiky. Přílohu této žádosti tvořil text usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 9. 2018, v němž se žadatel vyjádřil mj. v tom smyslu, že vydané usnesení nebude oprávněným osobám doručováno, dokud nebude k dispozici souhlas prezidenta České republiky. Dne 6. 9. 2018 udělil prezident republiky souhlas s trestním stíháním obviněného I. E. i pro skutky uvedené ve druhém usnesení o zahájení trestního stíhání, jež bylo následně doručeno obviněnému I. E., který je převzal dne 18. 9. 2018, a jeho obhájkyni bylo doručeno přihlášením do datové schránky dne 13. 9. 2018.
11. Z obsahu trestního spisu tak vyplynulo, že obviněný ve svém doplnění návrhu na vydání rozhodnutí podle §10 odst. 2 tr. řádu správně usměrnil své původní tvrzení ohledně udělení souhlasu prezidenta republiky s trestním stíháním na podkladě usnesení vydaného dne 4. 9. 2018. Tento souhlas prezident republiky totiž udělil, ale až dva dny po vydání usnesení o jeho zahájení policejním orgánem, tj. dne 6. 9. 2018. Podle názoru obviněného I. E. je takový postup v rozporu se zákonem a trestní stíhání pro skutky uvedené v tomto v pořadí druhém usnesení o zahájení trestního stíhání by mělo být zastaveno. Nejvyšší soud však uvedenému tvrzení nepřisvědčil.
12. K této výhradě obviněného Nejvyšší soud nejprve obecně připomene, že vynětí soudců z pravomoci orgánů činných v trestním řízení upravené v §10 odst. 1 tr. řádu představuje tzv. částečnou procesní exempci vyplývající ze zákona. Tím je zákon o soudech a soudcích, který ve svém ustanovení §76 odst. 1 stanoví, že pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce lze soudce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky. Důvod částečné procesní exempce soudců z pravomoci orgánů činných v trestním řízení spočívá v jejich ústavním postavení (ve výkonu funkce soudce), a je projevem soudcovské nezávislosti zakotvené v čl. 82 Ústavy. Soudcovská imunita se váže výhradně k činům, jež soudce spáchal při výkonu nebo v souvislosti s výkonem funkce soudce, pro orgány činné v trestním řízení tak znamená omezení možnosti soudce stíhat za podmínek uvedených v §10 odst. 1 tr. řádu. Pro ostatní trestné činy není třeba souhlasu prezidenta republiky (proto jde o tzv. částečnou procesní exempci). Protiprávní jednání soudce, jehož se dopustil při výkonu své funkce soudce nebo v souvislosti s ním, lze trestně stíhat pouze se souhlasem prezidenta republiky, tj. orgánu, který soudce do funkce jmenoval. Souhlas prezidenta tak není vázán na samotné rozhodnutí policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ve smyslu §160 odst. 1 tr. řádu, nýbrž jde o souhlas s vlastním trestním stíháním, který umožňuje konat ho proti konkrétnímu soudci podle trestního řádu. Navrhovatel I. E. proto ve svém podání nesprávně argumentoval tím, že souhlas prezidenta republiky udělený až po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání policejním orgánem zakládá nepřípustnost trestního stíhání podle §11 odst. 1 písm. c) tr. řádu. Prezidentovi republiky předkládá policejní orgán žádost o souhlas s trestním stíháním, v níž je vždy nutné vylíčit dosud známé skutkové okolnosti nasvědčující důvodnému podezření ze spáchání trestné činnosti. Je tudíž na úvaze prezidenta republiky, zda odhalené jednání soudce spáchané při výkonu nebo v souvislosti s výkonem funkce soudce má být prověřeno, objasněno, případně sankcionováno v rámci trestního řízení. Smyslem soudcovské nezávislosti garantované v čl. 82 Ústavy je určitá ochrana soudců, aby mohli vykonávat své povolání bez politických či společenských zásahů a případného ohrožení jejich postavení a funkce. Teprve souhlas prezidenta republiky umožní trestní postih soudce, znamená tudíž zásah do soudcovské imunity, neboť je třeba zajistit, aby v případech, kdy soudce vybočí při výkonu své funkce zásadním způsobem ze zákonných pravidel, mohlo dojít k vyvození jeho trestní odpovědnosti za trestný čin, který spáchal při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s výkonem této funkce. Není pochyb o tom, že podezření ze spáchání trestné činnosti soudcem při výkonu jeho funkce je velmi závažná situace, jež by měla být důsledně objasněna tak, aby podezření byla v řádném trestním řízení buď rozptýlena, nebo by měla být u soudce vyvozena trestní odpovědnost. Ustanovení §76 odst. 1 zákona o soudech a soudcích tak představuje určitou výjimku z ústavně garantované ochrany výkonu soudcovské funkce. Činí tak způsobem, který má zabránit případné nejistotě soudců při vykonávání jejich povolání tak, aby byla vyloučena možnost prosazení politické vůle či jiných soukromých a společenských zájmů prostřednictvím soudních rozhodnutí. Na druhé straně však v případech, kdy vznikne důvodné podezření z nedovoleného jednání soudce, které nasvědčuje spáchání trestného činu, musí existovat nástroj, jak takové počínání soudce odhalit a zákonnou cestou postihnout. Určitým garantem vyloučení uvedené možnosti negativního působení na soudcovské rozhodování je proto podmínka přípustnosti trestního stíhání soudce spočívající v udělení souhlasu prezidenta republiky. Je přitom zřejmé, že zákon předpokládá souhlas s trestním stíháním jako celkem, tedy jako částí trestního řízení, jež navazuje na fázi prověřování podezření o spáchání trestného jednání, v níž dochází k vyšetřování relevantních okolností trestné činnosti, přičemž je nutno umožnit obviněnému nebo jeho obhájci účast u jednotlivých procesních úkonů. Prezidentův souhlas tedy není možné vztahovat pouze k jedinému úkonu spočívajícímu ve vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, byť se jím zahajuje trestní stíhání jako stadium trestního řízení, s jehož vlastním průběhem prezident republiky žádný souhlas neuděluje. Jak již ve své rozhodovací praxi konstatoval Ústavní soud, pokud souhlas prezidenta republiky s trestním stíháním soudce byl vyžádán a udělen řádně a neprodleně, není důvod pro zastavení trestního stíhání. Ústavní soud se přiklonil v této otázce k materiálnímu přístupu a výkladu právních norem podle jejich účelu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2005, sp. zn. I. ÚS 164/05). Nejvyšší soud k tomu doplňuje, že v citovaném řízení o ústavní stížnosti šlo o prodlevu patnácti dnů od vydání usnesení o zahájení trestního stíhání policejním orgánem do vyjádření souhlasného stanoviska s trestním stíháním prezidentem republiky. Přesto Ústavní soud označil za „absurdní možnost“ zastavit trestní stíhání stěžovatele z důvodu udělení souhlasu prezidentem až po zahájení trestního stíhání (a to dokonce za situace, kdy usnesení o zahájení trestního stíhání bylo stěžovateli doručováno ještě před souhlasem prezidenta, což bylo zhojeno opakovaným doručením po souhlasném vyjádření prezidenta republiky). Samotný fakt, že v nyní posuzované věci obviněného I. E. udělil prezident republiky souhlas s trestním stíháním obviněného dva dny po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, tedy nemůže automaticky vyvolat nezákonnost trestního stíhání a vést k jeho zastavení, jak tvrdil navrhovatel. Jestliže přitom nedošlo k porušení zákona nebo ústavních práv obviněného, je třeba naplnit smysl a účel zákona a v takto závažném případě, jakým je důvodné podezření z páchání trestné činnosti osobou soudce při výkonu jeho funkce, umožnit projednání věci v řádném trestním řízení.
13. Také další okolnosti podporují názor, podle něhož udělení souhlasu prezidentem republiky s trestním stíháním obviněného I. E. dva dny po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání se nepříčí smyslu a účelu zákona, resp. ustanovení §76 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Nelze totiž přehlédnout, že u skutku pod bodem 1. popsaného v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 9. 2018 mělo jít o pokračující trestnou činnost ve vztahu ke skutkům uvedeným v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 12. 3. 2018. S tímto v pořadí prvním trestním stíháním udělil prezident republiky souhlas ještě před rozhodnutím policejního orgánu o jeho zahájení. Skutkové okolnosti vyjadřující skutek pod bodem 2. usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 9. 2018 jsou výsledkem zjištění učiněných zejména na základě výsledků domovních prohlídek a dalších úkonů provedených orgány činnými v trestním řízení po zahájení trestního stíhání na podkladě usnesení ze dne 12. 3. 2018. Existuje tedy zjevná návaznost a věcná spojitost mezi oběma rozhodnutími policejního orgánu a stejně tak je nezpochybnitelným faktem, že v době mezi vydáním druhého usnesení o zahájení trestního stíhání dne 4. 9. 2018 a udělením souhlasu s tímto trestním stíháním dne 6. 9. 2018 nebyly provedeny žádné procesní úkony, tudíž obviněný ani jeho obhájkyně nebyli zkráceni na svých procesních právech. Vzhledem k výše uvedenému je tedy zřejmé, že názor obviněného I. E. o nutnosti zastavit jeho trestní stíhání pro skutky uvedené v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 9. 2018 nemohl obstát. Obecně je třeba trvat na respektování zákonné procesní úpravy, která podmiňuje konání trestního stíhání u osob, jež jsou jinak podle §10 odst. 1 tr. řádu vyňaty z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, udělením souhlasu oprávněného orgánu (u soudce prezidenta republiky), jak předpokládá ustanovení §11 odst. 1 písm. c) tr. řádu. V dané věci policejní orgán NCOZ vyžádal souhlas prezidenta republiky s trestním stíháním obviněného v den, kdy posuzované usnesení o zahájení trestního stíhání vydal, přičemž bezprostředně poté předložil své rozhodnutí Kanceláři prezidenta republiky. Prezident republiky vyhověl žádosti orgánu činného v trestním řízení a bezodkladně udělil souhlas s trestním stíháním I. E.. Tento časový sled úkonů policejního orgánu, jehož výsledkem bylo udělení souhlasu s trestním stíháním obviněného I. E., nepředstavuje porušení zákona, jaké v něm spatřoval navrhovatel, nic proto nebrání pokračování v trestním stíhání tohoto obviněného.
14. Pokud jde o namítanou nezákonnost (spíše o nepravdivá tvrzení) žádosti o souhlas prezidenta republiky s trestním stíháním a vzetím do vazby obviněného I. E. ze dne 13. 2. 2018, jež se týkala v této věci v pořadí prvního usnesení o zahájení trestního stíhání, ani tato výhrada nemohla v řízení o návrhu podle §10 odst. 2 tr. řádu před Nejvyšším soudem obstát.
15. Obviněný I. E. citoval ve svém podání části odůvodnění této žádosti předložené prezidentu republiky, které skutečně jsou v rozporu se zákonem vymezeným rozsahem pravomocí a působnosti funkce soudce vrchního soudu. Řízení o dovolání jako mimořádném opravném prostředku je v trestním řádu upraveno v hlavě sedmnácté a podle §265c tr. řádu rozhoduje o dovolání Nejvyšší soud. Žadatel z uvedeného nesprávného tvrzení dovozoval, že obviněný jako soudce Vrchního soudu v Praze může ovlivňovat kromě trestních věcí, v nichž je konáno odvolací řízení, také věci projednávané v dovolacím řízení, k jejichž rozhodování byly v prvním stupni příslušné okresní soudy v územní působnosti Vrchního soudu v Praze. Lze se tedy ztotožnit s obviněným, pokud poukázal na zjevně nepravdivé informace, které však samy o sobě neměly žádnou vazbu na skutek, pro který mělo být trestní stíhání obviněného I. E. zahájeno. Spíše se týkaly možného pokračování v trestné činnosti jako jednoho z důvodů uvalení vazby na obviněného, konkrétně podle §67 písm. c) tr. řádu. Tyto zjevné neznalosti trestního řádu však nelze oddělit od zcela korektních informací vyplývajících z další části odůvodnění žádosti, jež charakterizují konkrétní skutkovou podstatu jednání obviněného, pro něž policejní orgán hodlal zahájit trestní stíhání obviněného v návaznosti na dosud zjištěné výsledky prověřování podezření z trestné činnosti I. E.. Vyplývá z nich, že obviněný je důvodně podezřelý z manipulace výsledků odvolacího řízení, v němž byl činný jako předseda senátu Vrchního soudu v Praze, a to v prosazování zájmu konkrétních obviněných osob (odsouzených soudem prvního stupně) zejména ve vztahu k výši a druhu trestů uložených soudem prvního stupně, a měl tak činit za úplatu. Evidentně pro zdůraznění společenské škodlivosti takového jednání žadatel upozornil na široký záběr rozhodovací činnosti Vrchního soudu v Praze s pomocí nesprávného argumentu o příslušnosti k rozhodování o dovolání, ale také správný argument o „matení“ soudů nižších stupňů, jejichž rozhodnutí byla v předmětných kauzách nečekaně rušena a které pak měly ztíženou pozici rozpoznat, jaká je správná „tendence“ při rozhodování o trestu. Tyto veškeré údaje měl tedy prezident republiky k dispozici na podkladě jemu předložené žádosti ze dne 13. 2. 2018.
16. Z hlediska ustanovení §76 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je zásadní, že ředitel NCOZ ve své žádosti o souhlas prezidenta republiky s trestním stíháním obviněného vymezil skutky, z jejichž spáchání byl obviněný důvodně podezřelý a jež měly naplňovat skutkovou podstatu pokračujících zvlášť závažných zločinů zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 2, 4 písm. b) tr. zákoníku, kterých se měl obviněný dopustit nepochybně při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s jejím výkonem. Ve smyslu citovaného ustanovení zákona o soudech a soudcích totiž prezident republiky uděluje souhlas s trestním stíháním pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce. Prezident republiky tedy nutně hodnotí především samotné činy, resp. skutky osob, pro jejichž spáchání bude souhlasit s trestním stíháním soudce či odepře souhlas. Není pochyb o tom, že skutky byly v žádosti dostatečně určitě popsány včetně jejich právní kvalifikace tak, aby prezident republiky byl schopen posoudit charakter a povahu trestné činnosti, z níž je obviněný podezřelý, dobu páchání, četnost útoků, případně motiv či pohnutku a zejména intenzitu porušení trestního zákona, jakož i souvislost skutků s výkonem funkce soudce. Případné další informace uvedené v žádosti o souhlas s trestním stíháním nejsou z hlediska udělovaného souhlasu prezidentem podstatné ani nepodléhají jakémukoli přezkoumávání, což ostatně konstatoval v zastoupení prezidenta republiky i V. P., ředitel odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky, v písemné odpovědi ze dne 20. 2. 2019 na dopis obviněného I. E. adresovaný Kanceláři prezidenta České republiky. V něm obviněný žádal o zpětvzetí uděleného souhlasu s jeho trestním stíháním právě z důvodů nepravdivých tvrzení tehdejšího ředitele NCOZ, který v odůvodnění žádosti přednesl nesprávné informace o pravomoci obviněného ovlivňovat jak rozhodování o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů, tak o dovoláních (v dopise citoval stejné části žádosti, jak jsou stručně shrnuty v bodě 15. tohoto usnesení). Oba dokumenty, dopis obviněného ze dne 7. 2. 2019 i odpověď Kanceláře prezidenta republiky ze dne 20. 2. 2019 obviněný poskytl Nejvyššímu soudu v průběhu řízení o rozhodnutí podle §10 odst. 2 tr. řádu.
17. Z vyjádření ředitele odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky vyplývá, že prezident republiky před svým rozhodnutím o žádosti orgánu činného v trestním řízení o souhlas s trestním stíháním soudců nevede žádná šetření ani neověřuje odůvodnění takové žádosti. Je možné dodat, že i kdyby prezident republiky považoval za nutné opatřit si vysvětlení či doplnění informací tvrzených v žádosti o souhlas s trestním stíháním, jistě by se obrátil na vlastní odborný aparát, tedy právě odbor legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky. Nicméně, ať už by prezident republiky za asistence svého odborného aparátu odhalil či neodhalil obviněným vytýkané nedostatky v odůvodnění žádosti, zásadní pro jeho rozhodování byly konkrétní skutkové okolnosti, pro něž mělo být nebo bylo v dané věci zahájeno trestní stíhání. Prezident republiky udělil zcela v souladu se zákonem souhlas s trestním stíháním obviněného I. E., jak bylo potvrzeno i samotnou Kanceláří prezidenta republiky v rámci shora zmíněné odpovědi na dopis obviněného ze dne 7. 2. 2019. Mimo jiné z jejího obsahu reagujícího na shodné výhrady obviněného vyplývá, že případné nepravdy uvedené v žádosti policejního orgánu a jejich vliv na průběh vlastního trestního řízení či jeho výsledek může obviněný uplatnit v rámci své obhajoby, avšak nemohou vyvolat případnou změnu prezidentova rozhodnutí o vyslovení souhlasu s trestním stíháním obviněného.
18. Nad rámec odůvodnění svého rozhodnutí o návrhu obviněného Nejvyšší soud podotýká, že pokud obviněný učinil součástí své žádosti argumenty týkající se samotné povahy protiprávního jednání, pro které je trestně stíhán (např. nižší společenskou škodlivost), nepřísluší Nejvyššímu soudu v řízení podle §10 odst. 2 tr. řádu se jakkoli vyjadřovat k samotnému obvinění, jeho důvodnosti či dokonce míře společenské škodlivosti stíhaného jednání. Jde o argumenty, které tvoří součást obhajoby obviněného v průběhu trestního řízení a nic mu nebrání je uplatňovat v rámci výkonu svých procesních práv.
19. Pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že obviněný interpretoval rozhodnutí publikované pod č. 55/2000 Sb. rozh. tr. nepřiléhavým způsobem, resp. v rozporu s jeho skutečným obsahem. Tvrdil totiž, že podle citovaného judikátu není možné konat jakékoli úkony trestního řízení (pod sankcí jejich neplatnosti) v době od podání návrhu na vydání rozhodnutí podle §10 odst. 2 tr. řádu do doby, než o něm bude Nejvyšším soudem rozhodnuto. S takovým výkladem však dovolací soud nesouhlasí. Pokud se Nejvyšší soud v citovaném judikátu vyjadřoval o nemožnosti provádět úkony trestního řízení, bylo tomu tak v souvislosti s opatřováním souhlasu oprávněné osoby (v této trestní věci je jí prezident republiky) s trestním stíháním. Pro přesnost lze citovat: „Právní stav, kdy je zřejmé, že je třeba k trestnímu stíhání opatřit souhlas a čeká se na vyžádané vyjádření oprávněného orgánu, pouze dočasně brání zahájení trestního stíhání nebo brání v pokračování v trestním stíhání v tom smyslu, že by se dělaly jiné úkony, než je právě opatřování souhlasu.“. Protože však v dané trestní věci obviněného I. E. byl k trestnímu stíhání pro skutky popsané v obou usneseních o jeho zahájení udělen souhlas oprávněnou osobou, trestní řízení mohlo pokračovat bez nutnosti vyčkávat s prováděním dalších úkonů na rozhodnutí Nejvyššího soudu o návrhu obviněného podle §10 odst. 2 tr. řádu (byť je nanejvýš žádoucí, aby pochyby o vynětí obviněného z pravomoci orgánů činných v trestním řízení byly odstraněny co nejdříve).
21. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze uzavřít, že na podkladě žádosti policejního orgánu udělil dne 14. 2. 2018 prezident republiky souhlas s trestním stíháním obviněného I. E., které bylo poté zahájeno dne 12. 3. 2018. K dalšímu trestnímu stíhání zahájeném usnesením ze dne 4. 9. 2018, vydal prezident republiky souhlas dne 6. 9. 2018. Přestože tedy nebyl souhlas oprávněného orgánu udělen před vydáním druhého rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o zahájení trestního stíhání, nejde o situaci předpokládanou v ustanovení §11 odst. 1 písm. c) tr. řádu, jejímž důsledkem by byla nepřípustnost trestního stíhání obviněného I. E.. Významné pro posouzení zákonnosti konání trestního stíhání totiž bylo samotné udělení souhlasu prezidenta republiky, byť k němu došlo až (pouhé) dva dny po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání. Nejvyšší soud proto rozhodl o návrhu obviněného podle §10 odst. 2 tr. řádu tak, že obviněný I. E. není vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení pro skutky uvedené ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 18. 4. 2019
JUDr. Blanka Roušalová
předsedkyně senátu