ECLI:CZ:NS:2019:6.TDO.1054.2019.1
sp. zn. 6 Tdo 1054/2019-575
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2019 o dovolání, které podal obviněný R. F. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody Věznice Praha – Pankrác, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2019, č. j. 8 To 34/2019-531, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 7 T 138/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2018, č. j. 7 T 138/2018-508 , byl obviněný R. F. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, dílem spáchaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (ad 1. – 15.), přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku (ad 7., 10., 12., 15.) a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku (ad 2., 4., 10., 11.), jichž se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že
v období od června do srpna 2018 v Brně vnikal za pomocí násilí zejména za použití tzv. lámáku do zaparkovaných motorových vozidel v úmyslu zmocnit se zde uložených věcí, takto vnikl,
1) dne 20. 6. 2018 v době od 18:47 hod. do 18:56 hod. na ul. XY u domu č. XY bez zjištěného násilí do zde zaparkovaného uzamknutého vozidla zn. Škoda Octavia, černé barvy, RZ:XY, odkud odcizil černý kufr zn. Samsonite, obsahující externí disk nezjištěné značky, černé barvy a 40 ks stravenek v nominální hodnotě 90 Kč pro zaměstnance Asko, čímž způsobil poškozenému J. V., nar. XY, škodu odcizením věcí ve výši 8 180 Kč, dále 1 ks notebook zn. Lenovo, černé barvy, 1 ks dataprojektor zn. Asus, černé barvy - vše nezjištěných výrobních čísel a firemní dokumenty společnosti Asko-nábytek, s. r. o., čímž způsobil poškozené společnosti ASKO-NÁBYTEK, s. r. o., IČ: 41193946, se sídlem Nákupní 444/3, Praha-Štěrboholy škodu odcizením věcí ve výši 34 700 Kč, škoda poškozením nevznikla,
2) společně s dosud nezjištěným spolupachatelem dne 28. 6. 2018 v době od 16:09 hod. do 16:13 hod. na ul. XY č. XY na parkovišti P1 nezjištěným způsobem do vozidla zn. Škoda Octavia, stříbrné barvy, RZ:XY, odkud odcizili ze sedadla spolujezdce pod firemními písemnostmi volně odložený mobilní telefon Huawei P9 Lite, černé barvy, výrob. čísla XY bez SIM karty, ve flipovém pouzdře šedé barvy, ve kterém byly dále uloženy 2 ks platebních karet vydaných ČSOB, a.s. na jméno T. D. - kreditní karta MC World č. XY a kreditní karta Debit MC č. XY, občanský průkaz č. XY a řidičský průkaz č. XY - vydané na jméno T. D., finanční hotovost ve výši 1 000 Kč a 10 Euro, čímž způsobili poškozenému T. D., nar. XY, škodu odcizením ve výši 4 210 Kč,
3) dne 29. 6. 2018 v době od 19:41 hod. do 19:45 hod. na ul. XY č. XY na parkovišti P1 nezjištěným způsobem do zavazadlového prostoru zde zaparkovaného vozidla zn. Škoda Octavia, černé barvy, RZ: XY, odkud odcizil 3 ks papírových tašek obsahujících 3 ks dámských trik šedé barvy, dámské kraťasy šedé barvy a dioptrické multifokální brýle – obroučky zvenku černý, zevnitř modrý plast, v obalu fialové barvy zn. Fenix, čímž způsobil poškozené J. K., nar. XY, škodu odcizením ve výši 8 540 Kč, škoda poškozením nevznikla,
4) dne 30. 6. 2018 v době od 17:00 hod. do 17:30 hod. na ul. XY nezjištěným způsobem do zde zaparkovaného osobního motorového vozidla značky Seat Leon, černé barvy, RZ: XY, odkud odcizil občanský průkaz, řidičský průkaz, kartu zdravotního pojištění, kreditní kartu vydanou bankou Sparda Bank Berlin EG, č. XY - vše na jméno J. K. A. G., technický průkaz k výše uvedenému vozidlu, finanční hotovost ve výši 50 Euro (1 300 Kč), BLUETOOTH SPEAKER JBL EXTREME, tablet značky LENOVO, Tab2 A7-30, holicí strojek značky PHILIPS, powerbanku, SD kartu 64 GB, sportovní batoh zn. Nike, čímž poškozenému – J. K. A. G., nar. XY, způsobil škodu odcizením ve výši minimálně 8 130 Kč, škoda poškozením nevznikla,
5) dne 7. 7. 2018 v době od 13:15 hod. do 16:15 hod. na ul. XY nezjištěným způsobem do zde zaparkovaného vozidla zn. Škoda Octavia, šedé metalízy, RZ: XY, odkud odcizil látkový bílorůžový kufr obsahující oděvní svršky, brašnu na jízdní kolo s nářadím a 3 ks nabíječek k mobilnímu telefonu zn. Huawei, čímž způsobil poškozenému R. B., nar. XY, škodu odcizením ve výši nejméně 8 620 Kč, dále notebook zn. Dell s externím diskem, čímž způsobil poškozenému - Město Červený Kostelec, IČ: 00272566, se sídlem Náměstí T. G. Masaryka 120, Červený Kostelec - škodu odcizením ve výši 18 755 Kč, škoda poškozením nevznikla,
6) dne 8. 7. 2018 v době od 14:00 hod. do 15:20 hod. na ul. XY, naproti zastávce MHD XY, nezjištěným způsobem do vozidla Škoda Octavia, bílé barvy, RZ:XY, odkud odcizil dámské tenisky zn. Tommy Hilfiger, bílé barvy, pánskou košili zn. Blažek, bílé barvy s modrými puntíky a dlouhým rukávem, dámské tričko zn. Orsay, bílé barvy s černými pruhy, dámské tričko zn. Gaudi, bílé barvy s krátkým rukávem, dámské tričko bílé barvy s červeným nápisem a pánský holicí strojek zn. Braun, nezjištěného typu, čímž způsobil poškozenému J. H., nar. XY, škodu odcizením ve výši 4 990 Kč, škoda poškozením nevznikla,
7) dne 20. 7. 2018 v době od 11:25 hod. do 11:28 hod. na parkovišti u křižovatky ulic XY a XY po překonání zámku pravých předních dveří do zde zaparkovaného vozidla zn. Škoda Fabia, červené barvy, RZ: XY a ze zavazadlového prostoru odcizil notebook zn. Apple, nezjištěného výrobního čísla, čímž způsobil poškozenému V. Č., nar. XY, škodu poškozením ve výši 1 150 Kč a škodu odcizením ve výši 21 500 Kč,
8) dne 21. 7. 2018 v době od 13:55 hod. do 14:05 hod. na ul. XY na prvním parkovacím stání po levé straně, od ul. XY, do neuzamčeného vozidla zn. Škoda Fabia, stříbrné barvy, RZ: XY v úmyslu odcizit zde uložené věci, vozidlo prohledával, avšak odcizit cokoliv se mu však nepodařilo, neboť byl vyrušen majitelem vozidla, takže J. T., nar. XY, škoda odcizením ani poškozením nevznikla,
9) dne 24. 7. 2018 v době od 13:42 hod. do 14:50 hod. na podélném parkovišti ul. XY nezjištěným způsobem do zde zaparkovaného vozidla zn. Škoda Octavia, šedé metalízy, RZ: XY, z jehož zavazadlového prostoru odcizil tablet zn. Apple iPad 2 mini, 32 GB, bílé barvy, nezjištěného výrob. čísla, nabíječku k mobil. telefonu zn. Apple iPhone 6, handsfree k mobil. telefonu, nezjištěné značky a výrob. čísla, powerbanka, černé barvy, nezjištěného typu a výrob. čísla, pánské parfémy zn. Dior High hair, 75 ml, Hugo Boss Original a Hugo Boss Sport, čímž způsobil poškozené D. B., nar. XY, škodu odcizením ve výši 9 210 Kč,
10) společně s dosud nezjištěnou spolupachatelkou dne 24. 7. 2018 v době od 22:31 hod. do 22:35 hod. na ul. XY u domu č. XY na parkovacím stání č. XY, které se nachází po levé straně směrem k ul. XY po násilném překonání zámku levých předních dveří, který poškodili blíže nezjištěným předmětem, do osobního motorového vozidla zn. ŠKODA FABIA, šedé metalízy, RZ: XY, odkud ze zavazadlového prostoru odcizili kufr černé barvy, značkové oblečení, kosmetiku, mobilní telefon zn. Samsung S4, nezjištěného IMEI, cestovní pas ČR č. XY, kartu pojištěnce VZP ČR, platební kartu Debit MC, vydanou ČSOB, a.s. č. XY, embosovanou platební kartu vydanou KB, a.s. č. XY, platební kartu vydanou bankou Bankia č. XY, finanční hotovost 20 Kč, finanční hotovost 70 Euro, španělský průkaz početné rodiny (C. d. F. n.), španělský průkaz manželky poddůstojníka (T. d. i. m. d. e. d. s.), španělské občanské průkazy dětí paní M., čímž způsobili poškozené M. M., nar. XY, škodu odcizením ve výši nejméně 7 769 Kč a škodu poškozením vozidla ve výši 1 480 Kč,
11) a následně s úmyslem získat z platební karty neoprávněný prospěch, v době kolem 14:45 hod. dne 25. 7. 2018 pomocí předtím odcizené platební karty č. XY vydané španělskou bankou Bankia S.A. se pokusil zaplatit na platebním terminálu v prodejně tabáku v Brně, na ul. XY č. XY útratu ve výši 420 Kč, ke škodě poškozené M. M., nar. XY,
12) v době od 22.00 hod. dne 26. 7. 2018 do 06:00 hod. dne 27. 7. 2018, na ul. XY u domu č. XY vnikl po poškození zámku levých předních dveří do zde zaparkovaného vozidla zn. Škoda Octavia, šedé metalízy, RZ: XY, odkud odcizil 2 ks mobilních telefonů zn. Nokia a Vodafone Smart Ultra 6 - obojí nezjištěných IMEI, čímž způsobil poškozenému T. B., nar. XY, škodu odcizením ve výši 1 700 Kč, dále 4 ks radiostanic zn. Baofeng Profesional, nezjištěných výrobních čísel, uniformu skládající se z kalhot - černých kapsáčů, černého trička s límečkem s logem fy Falcon Security a reflexní vesty, 1 pár kožených polobotek zn. Xena, 1 ks softshellové bundy červené barvy s logem fy Falcon Security, čímž způsobil poškozené společnosti Falcon Security, s. r. o., IČ: 26218399, se sídlem Masarykova 430, Brno, škodu odcizením ve výši 5 560 Kč a škodu poškozením zámku vozidla ve výši 1 480 Kč,
13) dne 6. 8. 2018 v době kolem 18:20 hod. na parkovišti u křižovatky ul. XY a XY se pokusil vniknout do motorového vozidla zn. Škoda Octavia, šedé barvy, RZ: XY v úmyslu odcizit zde uložené věci, což se mu však nepodařilo, R. K., nar. XY, škodu nezpůsobil,
14) dne 6. 8. 2018 v době kolem 18:20 hod. na parkovišti u křižovatky ul. XY a XY se pokusil vniknout do motorového vozidla zn. VW Transporter, zelenooranžové barvy, RZ: XY (NL) v úmyslu odcizit zde uložené věci, což se mu však nepodařilo, čímž P. D. R. D. R., nar. XY, škodu nezpůsobil,
15) dne 7. 8. 2018 v době kolem 12:45 hod. na ul. XY, v zadní části parkoviště naproti Grand hotelu se pokusil vniknout do motorového vozidla zn. Škoda Octavia, šedé barvy, RZ:XY, přičemž poškodil zámky obou předních dveří vozidla v úmyslu odcizit zde uložené věci, což se mu nepodařilo, čímž mohl způsobit A. K., nar. XY, škodu odcizením v nezjištěné výši a způsobil škodu poškozením zámků ve výši 3 840 Kč,
svým jednáním tak způsobil škodu odcizením ve výši celkem 141 864 Kč a škodu poškozením ve výši celkem 7 950 Kč, přičemž se rovněž pokusil odcizením další škodu v přesněji nezjištěné výši způsobit,
a tohoto jednání se dopustil, ačkoliv byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 22. 1. 2013, č. j. 89 T 45/2013-41, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen za přečin krádeže podle §205 odstavec 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, který vykonal 21. 2. 2017, a dále byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2013, č. j. 2 T 81/2013-52, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, který vykonal 21. 2. 2018.
2. Obviněný byl za tyto přečiny odsouzen podle §205 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks klíče č. 10 a 2 ks lámáků, jež jsou přílohou spisového materiálu.
3. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozeným J. V. částku ve výši 8 180 Kč, T. D. částku ve výši 4 210 Kč, J. K. částku ve výši 8 540 Kč, J. K. A. G. částku ve výši 8 130 Kč, Kooperativa pojišťovně a. s. částku ve výši 24 000 Kč, J. H. částku ve výši 4 990 Kč, V. Č. částku ve výši 22 650 Kč, D. B. částku ve výši 9 210 Kč, M. M. částku ve výši 9 249 Kč, T. B. částku ve výši 1 700 Kč, Falcon Security, s. r. o. částku ve výši 7 040 Kč a A. K. částku ve výši 3 840 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození J. V., T. D., J. K., J. K. A. G., J. H., V. Č., D. B., M. M., T. B., Falcon Security, s.r.o. a A. K. odkázáni se zbytkem svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byli poškození R. B. a Město Červený Kostelec odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
4. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 3. 2019, č. j. 8 To 34/2019-531 , jímž ho podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
5. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jana Jurečky dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
6. V části dovolání nazvané „Obrana odsouzeného“ obviněný namítá, že nespáchal všechny skutky tak, jak jsou uvedeny v rozsudku soudu prvního stupně, případně že skutek nespáchal v uvedeném rozsahu. Připomínky (shodně se svým odvoláním ve věci) má k jednotlivým skutkům následující. Skutku pod bodem 8. se nedopustil, pouze byl poblíž auta a čekal na přítelkyni. V tom šly kolem tři osoby, které jej osočily, že auto chtěl vykrást, a fotily jej, raději proto odešel. Nepopírá, že spáchal skutek pod bodem 9., namítá však, že neodcizil ve výroku citované pánské parfémy. Naopak popírá spáchání skutku pod bodem 12., neboť v uvedenou noc byl s přítelkyní u svých rodičů a v 6 hodin ráno ji doprovázel na zastávku hromadné dopravy. Nespáchal ani skutek pod bodem 15., když byl pouze poblíž vozidla a nahlížel do něj přes okno. Zdálo se mu, že jej někdo pozoruje, proto odešel, aniž by auto poškodil a cokoli odcizil.
7. Dále uvedl, že se ke spáchání všech skutků doznal, protože nechtěl komplikovat průběh soudního řízení a doufal, že mu bude uložen mírnější trest. Spáchání skutku pod bodem 15. popíral již v přípravném řízení, policisté však jeho obhajobu neakceptovali. Navrhl, aby byla ve veřejném zasedání před odvolacím soudem vyslechnuta svědkyně V. Č., důkaz však proveden nebyl.
8. Obviněnému se dále jeví jemu uložený trest jako příliš přísný vzhledem k tomu, že spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení a k jednání se doznal, a to i nad rámec toho, co skutečně spáchal. Připustil, že byl v minulosti soudně trestán, nebylo však vzato v potaz, že je závislý na psychotropních látkách a nyní se léčí. Popsal dále své rodinné poměry, z nichž vyvozuje, že by postačovalo v jeho případě uložení mírnějšího trestu. Dodal však, že si je vědom, že uvedená námitka nemůže být důvodem dovolání, když mu byl uložen trest v rámci sazby stanovené v trestním zákoně.
9. V části dovolání nazvané „Pochybení soudu obou stupňů“ obviněný uvádí, že soudy obou stupňů pochybily při hodnocení jeho jednání. Soudy se neřídily zásadami uvedenými v §2 odst. 6 a §220 odst. 2 tr. ř. Důkazy hodnotily jednostranně v neprospěch obviněného, pominuly jeho obhajobu a uznaly jej vinným aniž by byla jeho vina prokázána provedenými důkazy. Soudu druhého stupně vytýká, že nezrušil rozsudek soudu prvního stupně přestože byly dány důvody pro jeho zrušení podle §258 odst. 1 písm. b), c), f) tr. ř.
10. Rozhodnutí soudů obou stupňů nemají oporu v provedených důkazech a zásah dovolacího soudu lze odůvodnit extrémním rozporem mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v čl. 4 a 90 Ústavy. Dodal, že ani jeho doznání nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti řádně skutkový stav zjistit, a to tím spíše pokud svoji výpověď obviněný změní a navrhne provedení dalších důkazů. Soudy obou stupňů se však s jeho doznáním spokojily a nepovažovaly za nutné jím navržené důkazy provést, čímž porušily jeho právo na spravedlivý proces.
11. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2019, č. j. 8 To 34/2019-531, zrušil, a aby Krajskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Zároveň vznesl podnět k podání návrhu na odklad výkonu trestu podle §265h odst. 3 tr. ř.
12. Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat. Zároveň vyjádřil souhlas, aby Nejvyšší soud o podaném dovolání rozhodl za podmínek §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III.
Přípustnost dovolání
13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
IV.
Důvodnost dovolání
a) obecná východiska
14. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
15. Obviněný podal dovolání s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolací důvod podle uvedeného ustanovení je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
16. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k této Úmluvě.
17. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zásadně jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
18. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
19. Na podkladě těchto východisek přistoupil Nejvyšší soud k posouzení dovolání obviněného. Na podkladě obviněným uplatněných dovolacích důvodů a uvedených teoretických východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení jednotlivých dovolacích námitek obviněného.
b) vlastní posouzení dovolání
20. Dovolací námitky obviněného v rámci uplatněného dovolacího důvodu jsou směřovány jak proti výroku o vině, tak proti výroku o trestu.
21. V případě výroku o vině se podstata námitek obviněného i nadále (stejné námitky obviněný uplatňoval již v podaném odvolání) nese v rovině tvrzení, že skutků pod body 8., 12. a 15. se nedopustil, u skutku pod bodem 9. namítá, že neodcizil vše, co je mu kladeno za vinu. Protože rozhodnutí soudů obou stupňů podle něj nemají oporu v provedených důkazech, namítá obviněný extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy, čímž bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces. V případě výroku o trestu je přesvědčen a namítá, že mu byl uložen příliš přísný trest.
22. Z takto vymezené dovolací argumentace obviněného jednoznačně vyplývá, že jeho námitky nelze podřadit pod uplatněný dovolací důvod, a to z následujících důvodů.
23. Námitkami proti výroku o vině obviněný zpochybňuje u označených bodů výroku o vině skutkové závěry nižších soudů jednak ohledně jeho pachatelství, jednak z hlediska rozsahu a zjišťované podoby jeho protiprávního jednání, a to nesouhlasem s hodnocením důkazů a důkazní situace vztahující se k označeným bodům. Pokud však obviněný tímto způsobem polemizuje s tím, jakým oba nižší soudy hodnotily provedené důkazy a k jakým skutkovým závěrům na jejich základě dospěly, pak se nejedná o výtky proti právnímu posouzení skutku či jinému hmotně právnímu posouzení, jak to předpokládá §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (viz body 15 až 17 tohoto usnesení).
24. Navíc je z obsahu dovolání, z hlediska vyznění těchto námitek obviněného, zřejmé, že tato část výhrad pouze kopíruje jeho obhajobu z řízení před soudem prvního stupně, resp. námitky uplatněné v rámci odvolacího řízení. K tomuto zjištění musí Nejvyšší soud uvést, že pokud dovolatel opakuje v dovolání námitky (navíc námitky čistě skutkové povahy) uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné (srov. např. rozhodnutí ve věci sp. zn. 5 Tdo 86/2002). Z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a zejména odůvodnění usnesení odvolacího soudu (bod 4. toho usnesení) plyne jak to, že obviněný zastává stále stejnou skutkovou verzi, tak i to, že oba soudy se takto uplatňovanou obhajobou obviněného zabývaly a dostatečným způsobem se s ní vypořádaly. Na tomto místě tak Nejvyšší soud může zcela na tato odůvodnění odkázat s konstatováním, že uvedené námitky obviněného nejsou důvodné ani v obecné rovině.
25. Uvedené závěry Nejvyššího soudu platí i v situaci, kdy obviněný spojil své námitky proti výroku o vině s námitkou extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Obviněný má nepochybně v rámci trestního řízení právo hájit se způsobem, který uzná za vhodný a tímto způsobem se snažit prosadit svůj vlastní pohled na důkazní situaci a skutková zjištění. V dovolacím řízení je však toto právo částečně limitováno, neboť Nejvyšší soud v rámci svého (dovolacího) přezkumu vychází, jak již shora naznačeno, v zásadě pouze ze skutkových zjištění, která učinily soudy dříve činné ve věci. Není-li důvod pokládat dovozené skutkové závěry za projev libovůle, pak se dovolací soud k námitkám skutkové povahy vyjadřuje jen stručně a ve své podstatě nad rámec své přezkumné povinnosti. K jejich důkladnějšímu rozboru totiž přistupuje jen tehdy, pokud by dovolatel výraznějším způsobem argumentačně podepřel své tvrzení, že postupem soudů nižších stupňů a vydáním odsuzujících rozhodnutí došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces v důsledku toho, že jsou napadená rozhodnutí zatížena vadami v podobě extrémních rozporů mezi obsahem provedených důkazů a učiněnými skutkovými a právními závěry.
26. V této trestní věci obviněný uvedenou námitku v podobě extrémních rozporů mezi obsahem provedených důkazů a učiněnými skutkovými zjištěními sice formálně uplatňuje, podle názoru Nejvyššího soudu však takováto situace nenastala. O vadu tohoto charakteru by se totiž jednalo v případě, že by skutková zjištění soudů postrádala obsahovou spojitost s provedenými důkazy, nevyplývala by z těchto důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, popřípadě by byla přímo jejich opakem, byla výsledkem jejich obsahové deformace apod. Extrémní nesoulad je tak dán v případě očividného nesouladu skutkových a právních závěrů s provedenými důkazy, tedy tehdy, kdy skutek, který se stal předmětem právního posouzení, nebyl zjištěn způsobem slučitelným s právem obviněného na spravedlivý proces.
27. Takovou vadou dovoláním napadená rozhodnutí zatížena nejsou. Obviněný totiž ani argumentačně nevyjadřuje, v čem by hodnocení důkazů soudy nižších stupňů v napadených rozhodnutí porušovalo ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. v rozsahu, který by svědčil o jejich svévolném přístupu a v čem je nutno mít dovozená skutková zjištění za neudržitelná, odporující požadavku na prokázání skutkového stavu věci bez důvodných pochybností podle §2 odst. 6 tr. ř. Ve své podstatně se totiž omezuje na opětovnou prezentaci svých tvrzení, že se specifikovaných činů (dílčích útoků) nedopustil vůbec, či nikoli v rozsahu soudy zjištěném. Jeho argumentace tak setrvává na úrovně odpovídající běžné odvolací polemice, která věc neposouvá do roviny, na niž by – z hlediska prosazení garantovaného práva obviněného na spravedlivý proces – byl dovolací soud nucen reagovat. V této souvislosti lze konstatovat, že právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny není možno vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám obviněného. Uvedeným základním právem je „pouze“ zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona v souladu s ústavními principy (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 681/04). Porušení práva na spravedlivý proces proto nezakládá samotný fakt nesouhlasu obviněného se skutkovými a právními závěry obsaženými v dovoláním napadených rozhodnutí, která odpovídají – jako tomu je v případě posuzovaném – požadavkům plynoucím ze znění §2 odst. 5, 6 tr. ř.
28. Ze všech těchto důvodů je třeba námitky obviněného proti výroku o vině hodnotit jednak jako nepodřaditelné pod uplatněný dovolací důvod, jednak jako nenastolující stav svědčící o porušení práva obviněného na spravedlivý proces („fair trial“) ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
29. K uvedené námitce obviněného vůči výroku o trestu Nejvyšší soud uvádí, že proti tomuto výroku lze v rámci (obviněným uplatněného) dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítat toliko vady spočívající v porušení hmotného práva, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest, nebo popř. společný trest za pokračování v trestném činu. Dovolatelem takovéto námitky uplatňovány nejsou, k porušení jím uvedených avšak ani jiných zákonných ustanovení nedošlo.
30. Námitka obviněného založená na tvrzení ohledně nepřiměřenosti trestního postihu není způsobilá naplnit nejen uplatněný, ale ani žádný další z taxativně vymezených dovolací důvodů podle §265b tr. ř. Výrok o trestu lze totiž napadnout především prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., a to ve spojení s námitkou, že došlo k uložení takového trestu, který zákon nepřipouští, anebo že došlo k uložení trestu ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným . Jiná pochybení soudu spočívající v nepřiměřenosti trestu, tedy v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména v nesprávném vyhodnocení kritérií uvedených v §39 až §42 tr. zákoníku a v důsledku toho i v uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu (jak to činí nyní obviněný), nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. řádu (srov. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Konkrétní druh a výše trestu tak jsou v rámci zákonných kritérií věcí volné úvahy soudu, do které zpravidla cestou dovolání zasahovat nelze.
31. Výjimkou jsou případy trestů extrémně přísných a zjevně nespravedlivých, které ve svém důsledku zasahují do základních práv a svobod obviněného (viz např. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014 sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 publikované pod č. 40/2014 Sb.). Obviněný jednak v podaném dovolání jemu uložený trest za extrémně přísný a zjevně nespravedlivý výslovně neoznačuje, jednak za takový výjimečný případ trest uložený obviněnému v této trestní věci zcela jistě považovat nelze, byl-li ohrožen uložením trestu odnětí svobody v sazbě šest měsíců až pět let.
V.
Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
32. Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud o dovolání obviněného rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože v případě všech uplatněných námitek bylo podáno z jiného důvodů, než z důvodů, které jsou uvedeny v §265b odst. 1 tr. ř.
33. Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o dovolání v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř. podle něhož v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
VI.
K návrhu na odložení výkonu rozhodnutí
34. Pokud jde o podnět, který dovolatel učinil v rámci svého dovolání, tedy aby Nejvyšší soud za podmínek §265o odst. 1 tr. ř. odložil nebo přerušil vykonatelnost rozhodnutí, proti kterému podal dovolání, Nejvyšší soud uvádí, že podle §265o odst. 1 tr. ř. před rozhodnutím o dovolání může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti kterému bylo podáno dovolání. Vydáním rozhodnutí o takovém podnětu (na rozdíl od návrhu učiněného předsedou senátu soudu prvního stupně podle §265h odst. 3 tr. ř.) však není obligatorní a k aplikaci citovaného ustanovení by bylo třeba přistoupit v takové situaci, pokud by argumentace dovolatele s určitou vyšší mírou pravděpodobnosti mohla svědčit závěru, že dovolání bude vyhověno. Předseda senátu však důvody pro odklad výkonu trestu nezjistil, a proto, aniž by bylo zapotřebí o podnětu obviněného rozhodnout samostatným rozhodnutím, tomuto nevyhověl a (negativním) výrokem nerozhodl.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. 9. 2019
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář