ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.125.2019.1
sp. zn. 7 Tdo 125/2019-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 13. 2. 2019 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného V. K. , nar. XY, bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 10. 2018, sp. zn. 12 To 214/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 2 T 41/2017, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. K. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 4. 2018, č. j. 2 T 41/2017-539, byl obviněný uznán vinným přečiny úvěrových podvodů podle §211 odst. 1, 4 tr. zákoníku a podle §211 odst. 2, 4 tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle §211 odst. 4, §43 odst. 1, §67 odst. 2a [správně §67 odst. 2 písm. a)], odst. 3 a §68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k úhrnnému samostatnému peněžitému trestu v celkové výši 192 500 Kč. Podle §68 odst. 5 tr. zákoníku mu bylo uloženo zaplatit peněžitý trest v přiměřených měsíčních splátkách. Podle §69 odst. 1 tr. zákoníku mu byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody na jeden rok. Podle §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. Tímto rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o vině a trestu J. K. a V. L.
Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný V. K. dopustil uvedených přečinů v podstatě tím, že jako zástupce společnosti Home Credit, a. s., po té, co byl kontaktován za účelem realizace žádosti o úvěr J. K., kterého V. L. s úmyslem obohatit se požádala pod falešnou záminkou obstarání 45 000 Kč na operaci srdce její dcery o pomoc při získání půjčky, kterou by sama splácela, s čímž J. K. souhlasil, a byly mu pro vyhotovení elektronické žádosti o úvěr na financování nákupu motorového vozidla v hodnotě 239 000 Kč poskytnuty veškeré potřebné údaje J. K. a jeho způsobilosti na úvěr dosáhnout, se znalostí odhodlání J. K. pomoci finančně V. L., předložil dne 30. 4. 2016 v Restauraci XY v XY, v přítomnosti dalších osob z rodiny V. L., J. K. k seznámení, kontrole správnosti a podpisu úvěrovou smlouvu č. SSU16/101214, podle které J. K. získal od společnosti Home Credit, a. s., úvěr ve výši 129 000 Kč s přímou úhradou části kupní ceny ve výši 110 000 Kč na financování nákupu osobního automobilu v ceně 239 000 Kč, který zprostředkovával obviněný V. K., přičemž J. K. svými vlastnoručními podpisy stvrdil kromě stvrzenky o úhradě 110 000 Kč i závazek vyplývající z úvěrové smlouvy zaplatit v 60 měsíčních splátkách po 4 417 Kč celkovou částku ve výši 265 020 Kč, a dále přílohy k úvěrové smlouvě, přičemž v „Matričním listu klienta – fyzická osoba“ byly uvedeny nepravdivé údaje, které J. K. podepsal a tím odsouhlasil. Následně obviněný V. K., který si při jednání ofotil občanský a řidičský průkaz J. K., vyplatil některé z přítomných osob, prokazatelně nikoliv J. K., v hotovosti finanční prostředky z poskytnutého úvěru ve výši 129 000 Kč, z nichž V. L. navzdory svému slibu J. K., že splátky bude hradit sama, nic nezaplatila. Obviněný V. K. musel být minimálně srozuměn s tím, že poskytované údaje pro účely sjednaného spotřebitelského úvěru s Home Credit, a. s., nejsou pravdivé, pokud k realizaci podpisů nikoliv střízlivého J. K. přistoupil s vědomím, že mu neposkytl žádné informace o podstatě smlouvy, a ani J. K. mu ve skutečnosti nepředal deklarovanou první splátku ve výši 110 000 Kč. Vozidlo při uzavírání Smlouvy o zprostředkování prodeje vozidla č. 14/2016 ze dne 30. 4. 2016, kterou měl obviněný V. K. uzavřít jako zprostředkovatel s prodávajícím J. R., vůbec nebylo k dispozici, obviněný se s J. R. ani nikdy nesetkal a J. K. reálně žádné vozidlo nekupoval. Tímto jednáním byla způsobena společnosti Home Credit, a. s., škoda ve výši 129 000 Kč.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, z jehož podnětu Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. 10. 2018, č. j. 12 To 214/2018-570, změnil pouze způsob zaplacení peněžitého trestu, kdy místo přiměřených měsíčních splátek stanovil obviněnému měsíční splátky ve výši 10 000 Kč.
Proti rozsudku soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Uvedl, že ve věci postupoval standardně, když ve finanční oblasti pracuje již dlouho. Namítl, že soud nesprávně posoudil jeho jednání, pokud jej kvalifikoval jako úmyslné, neboť žádný úmysl mu nebyl prokázán. Nemá žádnou povinnost prověřovat údaje, které mu sdělí jiná osoba. Kromě toho podléhal kontrole leasingové společnosti, která buď celou věc schválila, nebo zamítla. Vytkl soudu, že uvěřil J. K., ačkoli ten svou výpověď měnil. Právní kvalifikaci považuje za přísnou a nesprávnou, přičemž kromě narušení principu rovnosti zbraní došlo také k porušení práva na obhajobu a spravedlivý proces.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a přikázal soudu druhého stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněného vyjádřil a uvedl, že se jedná pouze o skutkové námitky, kterými obviněný zpochybňuje svou vinu. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů. Nelze přijmout obhajobu obviněného, že postupoval standardním způsobem, neboť jeho údajný předpisový postup je od samého základu zpochybněn skutkovými okolnostmi, které vyplynuly z výsledků dokazování. Právní závěr o naplnění úmyslné formy zavinění, byl s ohledem na okolnosti jeho jednání pokryt minimálně srozuměním ve smyslu §15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a soudy se touto otázkou spolehlivě vypořádaly.
Závěrem státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.
V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.
Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Námitky obviněného směřují proti hodnocení důkazů a skutkovým zjištěním soudů obou stupňů. Obviněný se toliko snaží zpochybnit výpověď J. K. a dát provedeným důkazům jiný obsah, který by svědčil v jeho prospěch. Takto koncipované námitky jsou však námitkami skutkovými a jako takové se s obsahem uplatněného dovolacího důvodu zcela míjí a nelze je podřadit ani pod jiný dovolací důvod podle §265b odst. 1 tr. ř. Ačkoli obviněný mj. namítl, že jeho úmysl nebyl prokázán, tuto námitku postavil výhradně na vlastní verzi skutkového děje, která je však diametrálně odlišná od skutkových závěrů učiněných soudy. Formálně by tedy tato námitka byla s to naplnit uplatněný dovolací důvod, avšak materiálně se s jeho obsahem zcela míjí, a proto ji pod tento dovolací důvod nelze podřadit.
Nejvyšší soud připomíná, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně může Nejvyšší soud zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v čl. 4 a 90 Ústavy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010). Nejvyšší soud však mezi skutkovými zjištěními soudů obou stupňů a provedenými důkazy neshledal žádný rozpor, natož extrémní. Soudy si vytvořily dostatečný skutkový podklad pro svá rozhodnutí v souladu s §2 odst. 5 tr. ř. a nijak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů v souladu s §2 odst. 6 tr. ř. Všechny důkazy soudy hodnotily podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, v souladu s pravidly formální logiky a zásadou volného hodnocení důkazů, čímž dospěly ke správným skutkovým závěrům odpovídajícím výsledkům dokazování. Obhajoba obviněného byla vyvrácena především výpověďmi spoluobviněného J. K., dále svědků M. L., J. R. ml., J. R. st., J. J., zprávou společnosti Home Credit, a. s., a dalšími listinnými důkazy týkajícími se předmětného úvěru. Lze se přitom ztotožnit se závěrem odvolacího soudu, že rozpory ve výpovědi J. K. nejsou takového charakteru, že by jeho výpověď měly diskvalifikovat. Ačkoliv obviněný ve svém dovolání namítl porušení práva na obhajobu a spravedlivý proces, jakož i narušení principu rovnosti zbraní, tyto námitky zůstaly pouze v obecné rovině bez jakéhokoliv odůvodnění. Obviněný neuvedl, z jakého důvodu výše uvedená porušení konstatuje a v čem konkrétně je shledává. Rovněž tak námitka nesprávné právní kvalifikace zůstala uplatněna pouze obecně, když obviněný nijak nespecifikoval, v čem nesprávnost právní kvalifikace spatřuje. K takovýmto obecným proklamacím lze pouze uvést, že Nejvyšší soud ve věci neshledal žádné porušení práva na spravedlivý proces, nebylo zde tedy důvodu k zásahu Nejvyššího soudu do skutkového stavu zjištěného soudy. Nad rámec uvedeného je pak namístě poukázat, že obviněný obdobné námitky uplatnil již v odvolání a soud druhého stupně se s nimi v dostatečné míře vypořádal (str. 4 a 5 rozsudku odvolacího soudu).
Námitky obviněného proti skutkovým zjištěním soudů obou stupňů se tak na základě výše uvedeného zcela míjí s věcným naplněním deklarovaného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., stejně jako dalších dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §256b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jelikož námitky obviněného nenaplnily dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nemohly naplnit ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 2. 2019
JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.
předseda senátu