ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.2225.2020.1
sp. zn. 20 Cdo 2225/2020-177
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné NASH FINANCE Ltd. , se sídlem v Londýně, 4 Larch Green, Douglas Bader Park, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, proti povinným 1) D. c. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, 2) J. V. , narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Petrou Vrbicovou, advokátkou se sídlem v Liberci 4, Lípová č. 664/6, pro 360 568,08 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 72 EXE 4807/2013, o dovolání 2) povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 17. ledna 2020, č. j. 30 Co 267/2019-132, takto:
Dovolání 2) povinného se odmítá .
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky dovolání 2) povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 17. ledna 2020, č. j. 30 Co 267/2019-132, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 11. září 2019, č. j. 72 EXE 4807/2013-116, ve výroku II. v části, v níž byl návrh 2) povinného na zastavení exekuce zamítnut, a zbývající část tohoto výroku změnil tak, že se rozhodnutí nevydává, podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“, odmítl pro nepřípustnost, neboť právní názor odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. §237 o. s. ř.).
Dovolatel ve svém dovolaní namítal, že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. května 2018, sp. zn. 20 Cdo 338/2018, o které odvolací soud opřel své odůvodnění, na posuzovanou věc nedopadá. Exekuční řízení trvá již 7 let a dosud nebylo ničeho vymoženo. V jeho případě se jedná o dlouhodobě neměnný stav a na jeho situaci je tak spíše aplikovatelné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 20 Cdo 807/2015.
Odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) však postupovaly zcela v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 29. září 2016, sp. zn. 20 Cdo 3574/2016, ze dne 17. října 2017, sp. zn. 20 Cdo 4211/2017, ze dne 26. září 2017, sp. zn. 20 Cdo 4055/2017, usnesení ze dne 27. března 2018, sp. zn. 20 Cdo 5475/2017, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2018, sp. zn. 20 Cdo 449/2018), když neshledaly důvody pro zastavení exekuce pro nemajetnost 2) povinného, který dobrovolně ze své vůle pracuje pouze takovým způsobem (na základě dohod o pracovní činnosti), aby jeho příjmy nedosahovaly postižitelné výše, přičemž nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by mu bránily v práci na plný úvazek (je v produktivním věku, zdráv a existují volná pracovní místa, kde by našel uplatnění). Oba soudy svá rozhodnutí řádně a úplně odůvodnily, přičemž v souladu s judikaturou dovolacího soudu neopomněly zohlednit i zprávu soudního exekutora o zjištěném majetku 2) povinného a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2010, sp. zn. 20 Cdo 4106/2008, ze dne 19. října 2011, sp. zn. 20 Cdo 3434/2010, nebo ze dne 28. září 2016, sp. zn. 20 Cdo 4128/2016). Nejvyšší soud tak nemá důvod se od výše citované judikatury dovolacího soudu odchýlit.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 8. 2020
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu