ECLI:CZ:NS:2020:20.ND.183.2020.1
sp. zn. 20 Nd 183/2020-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné CentroNet, a.s. , se sídlem v Praze 10, Křenická č. 2257/16, identifikační číslo osoby 26165473, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15, proti povinné A. R. , narozené dne XY, posledně známým pobytem XY, pro 1 377 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 446/2020, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 446/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis, Exekutorský úřad Šumperk, podal dne 28. 1. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 1 377 Kč s příslušenstvím na základě vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro oblast Praha, ze dne 25. 7. 2019, č. j. ČTÚ-42 436/2018-631/PoT.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 21. 2. 2020, č. j. 65 EXE 446/2020-18, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Zjistil, že povinná je slovenská státní příslušnice, že není zapsána v Centrální evidenci obyvatel České republiky, že na území České republiky neměla nikdy povolen žádný druh pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, že její pobyt za účelem zaměstnání zanikl dne 31. 1. 2004 a poslední nahlášená adresa pobytu byla XY, že současné místo pobytu povinné není známé a že nebyl zjištěn žádný majetek povinné v České republice. Soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, a proto věc předložil Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. výše citované usnesení sp. zn. 31 Nd 316/2013).
Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, nýbrž ve smyslu ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. 32 Nd 80/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod číslem 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což může odpovídat sídlu soudního exekutora (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 4 Nd 113/2008, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 22 Nd 81/2004) nebo soudu, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, či ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony a v jehož obvodu měla povinná jednu z posledních známých adres bydliště v České republice (v rozhodnutí, kterým byla povinné uložena povinnost zaplatit oprávněné v exekuci vymáhanou částku a v exekučním návrhu byla uvedena adresa povinné Praha 5, Zázvorkova č. 2007/6), srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Nd 453/2016, či ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 30 Nd 361/2017, ze dne 12. 9. 2017, sp. zn. 20 Nd 306/2017.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 5. 2020
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu