ECLI:CZ:NS:2020:21.CDO.2170.2020.1
sp. zn. 21 Cdo 2170/2020-318
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci zástavní věřitelky G. P. Investments a. s. , se sídlem v Praze 5, Ostrovského č. 253/3, IČO 28507461, zastoupené Mgr. Martinem Strakou, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská č. 674/55, proti zástavním dlužnicím 1) J. K. , narozené dne XY, bytem v XY a 2) J. K. , narozené dne XY, bytem v XY, oběma zastoupeným JUDr. Ladislavem Labanczem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ostrovského č. 253/3, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 5 C 97/2017, o dovolání zástavní dlužnice 2) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. července 2019 č. j. 47 Co 87/2019-212, takto:
Dovolání zástavní dlužnice 2) se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání zástavní dlužnice 2) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 7. 2019 č. j. 47 Co 87/2019-212 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť dovolatelka v něm uplatnila jiné dovolací důvody než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a z jejích námitek nevyplývají žádné rozhodné právní otázky, na jejichž vyřešení by záviselo napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř.
Takovou otázku dovolatelka k řešení dovolacímu soudu nepředkládá, vznáší-li námitku „správnosti a pravosti listin, kterými prokazoval právní předchůdce zástavního věřitele oprávněnost svého nároku v řízení před soudem I. stupně“, na jejichž základě odvolací soud následně „konstatoval“, že tyto listiny „náležitě osvědčovaly (ze kterých se jevilo jako pravděpodobné), že právní předchůdkyně zástavního věřitele Hypoteční banka, a. s. poskytla dlužnici J. K. úvěrové prostředky“. Těmito námitkami dovolatelka jen zpochybňuje hodnocení provedených důkazů a skutkový závěr soudů o osvědčení zajištěné pohledávky.
Námitky dovolatelky, že soud prvního stupně rozhodl za situace, „kdy obě zástavní dlužnice uplatnily své právo účasti u soudního jednání, předložily lékařské zprávy, omluvily se z jednání a požádaly o odročení jednání na pozdější termín“, čímž jim bylo „znemožněno seznámit se s podklady rozhodnutí“, že „zástavním dlužnicím nebylo doručeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 4 Co 87/2019-20, kterým na místo dosavadního zástavního věřitele UNIDEBT Czech, Se vstupuje do řízení obchodní společnost G. P. Investments a. s.“, a že jim „nebylo doručeno ani vyjádření zástavního věřitele ze dne 23. 4. 2019“, zase představují jen tzv. jinou vadu řízení ve smyslu ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř.; k takové vadě však může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné. Uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak bylo uvedeno výše – naplněn není; přípustnost dovolání může založit toliko odvolacím soudem řešená otázka procesního práva, nikoliv „pouhá“ (ať již domnělá nebo skutečná) vada řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018 sp. zn. 23 Cdo 3028/2018).
Podle ustálené judikatury dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1088/2017), je-li zástava ve spoluvlastnictví více osob, jsou jako zástavní dlužníci účastníky řízení o soudním prodeji zástavy všichni spoluvlastníci. Vystupuje-li v řízení o soudním prodeji zástavy několik zástavních dlužníků, nevytvářejí procesní společenství (samostatné nebo nerozlučné), jako je tomu při pluralitě účastníků sporného řízení na straně žalobce nebo žalovaného (srov. §90 a §91 odst. 1 a 2 o. s. ř.); každý zástavní dlužník jedná v tomto řízení sám za sebe. Námitka, podle které odvolací soud při rozhodování o soudním prodeji zástavy nepřihlédl k tomu, že rozhodnutím o úpadku zástavní dlužnice 1) se ve vztahu k ní „ze zákona přerušilo probíhající řízení dle §140a odst. 1 věta druhá zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon“, proto přípustnost dovolání žalované 2) ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. také nezakládá, neboť se týká té části napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, kterou bylo rozhodnuto ve vztahu k zástavní dlužnici 1), o jejímž dovolání vzhledem k uvedeným účinkům rozhodnutí o úpadku nemohlo být (zatím) rozhodnuto.
Nejvyšší soud proto dovolání zástavní dlužnice 2) podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O nákladech řízení před dovolacím soudem nebylo rozhodováno s ohledem na závěry vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06, kde Ústavní soud konstatoval, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy (§200y až 200za o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. III. ÚS 68/16).
Dovolatelka v dovolání navrhla odklad vykonatelnosti usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017 sp. zn. III. ÚS 3425/16 dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Návrhem dovolatelky na odklad vykonatelnosti se proto Nejvyšší soud nezabýval.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 10. 2020
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu