ECLI:CZ:NS:2020:21.CDO.2707.2020.1
sp. zn. 21 Cdo 2707/2020-439
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce J. V. , narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Osičkou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 3, Baranova č. 1802/21, proti žalované Č. r. – M. z. se sídlem v XY, IČO XY, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, o určení neúčinnosti rozhodnutí o odvolání z funkce burzovního komisaře a o 114 286 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 71/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2020 č. j. 62 Co 30/2020-405, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2020 č. j. 62 Co 30/2020-405 není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu (jeho závěr o tom, že k rozhodnutí o žalobcem uplatněném nároku na určení neúčinnosti rozhodnutí ministra zemědělství o odvolání žalobce z funkce „burzovního komisaře komoditních burz, které organizují obchody se zbožím resortu M. z.“, nejsou věcně příslušné soudy, které projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci v občanském soudním řízení, nýbrž soudy, které rozhodují podle soudního řádu správního věci správního soudnictví) vychází ze závazného právního názoru dovolacího soudu, který byl – přímo v této věci – vyjádřen v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019 č. j. 21 Cdo 3979/2018-320, a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. nezakládají ani námitky dovolatele, jimiž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř., uplatňuje-li tzv. jinou vadu řízení (namítá-li, že nastal „negativní kompetenční spor o pravomoc ve smyslu ustanovení §1 odst. 2, věty druhé, zákona č. 131/2002 Sb.“, že soud měl podat „návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu“ a „vyčkat rozhodnutí zvláštního senátu o tom, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci“, a že odvolací soud měl rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení „s pokynem, aby postupoval v intencích zákona č. 131/2002“), k níž může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné; uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše – naplněn není. Přípustnost dovolání může založit toliko odvolacím soudem řešená otázka procesního práva, nikoliv „pouhá“ (ať již domnělá nebo skutečná) vada řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018 sp. zn. 23 Cdo 3028/2018).
V posuzovaném případě se navíc o kompetenční spor o věcnou příslušnost mezi soudy rozhodujícími věci v občanském soudním řízení a soudy rozhodujícími věci správního soudnictví nejedná, neboť nenastala situace, kdy si jedna strana osobuje věcnou příslušnost k vydání rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí, nebo o spor, ve kterém jeho strany popírají svou věcnou příslušnost k vydání rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků [srov. §1 odst. 1 písm. b) a §1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ve znění pozdějších předpisů]; z obsahu spisu nevyplývá, že by soudy rozhodující věci správního soudnictví o posuzované věci vydaly pravomocné rozhodnutí, nebo že by naopak svoji věcnou příslušnost k rozhodnutí věci popíraly.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 11. 2020
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu