ECLI:CZ:NS:2020:21.CDO.4156.2019.1
sp. zn. 21 Cdo 4156/2019-355
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobců a) F. M. , narozeného dne XY, bytem v XY, a b) I. M. , narozené dne XY, bytem v XY, obou zastoupených Mgr. Václavou Zíkovou, advokátkou se sídlem v Táboře, Za Hřištěm č. 446, proti žalovanému F. B. , narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Lucií Kadeřávkovou, advokátkou se sídlem v Benešově, Křižíkova č. 2062, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 8 C 142/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. února 2019 č. j. 19 Co 237/2018-262, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 550 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Václavy Zíkové, advokátky se sídlem v Táboře, Za Hřištěm č. 466.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2019 č. j. 19 Co 237/2018-262 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., podle něhož není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu (jeho závěr o tom, že soud nemůže posuzovat platnost veřejné dobrovolné dražby v řízení o vyklizení nemovitostí) je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k posuzování platnosti veřejné dobrovolné dražby srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2006 sp. zn. 21 Cdo 20/2005, uveřejněný pod č. 53 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2019 sp. zn. 26 Cdo 1750/2019 nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2006 sp. zn. 21 Cdo 32/2005, uveřejněného pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4022/2008 a v nich vyslovený právní závěr, že veřejná dobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud, přičemž neplatnost této dražby soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou; soud může vyslovit neplatnost veřejné dobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanovení §24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle tohoto ustanovení oprávněna (věcně legitimována), a byla-li žaloba podána v tomto ustanovení uvedené prekluzívní lhůtě] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
V části, ve které směřuje proti výrokům rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, není dovolání přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., podle něhož dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 2. 2020
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu