ECLI:CZ:NS:2020:21.CUL.6.2020.1
sp. zn. 21 Cul 6/2020-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka o návrhu navrhovatelky PLATUS CZ a. s. se sídlem ve Vestci, Vídeňská č. 104, IČO 04224825, zastoupené Mgr. Danielem Hrbáčem, advokátem v Brně, Jaselská č. 197/14, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 14 Cmo 108/2020, takto:
I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k „rozhodnutí o odvolání“ se zamítá .
II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. B 20786/RD67/MSPH, Fj 37163/2020/MSPH, kterým byl zamítnut návrh na zápis změn v obchodním rejstříku, podala navrhovatelka odvolání. Věc byla soudem prvního stupně předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 29. 3. 2020 a je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 14 Cmo 108/2020.
Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který byl Vrchnímu soudu v Praze doručen dne 23. 10. 2020, se navrhovatelka domáhá, aby byla určena lhůta k „vydání rozhodnutí o podaném odvolání“. V návrhu poukázala na dosavadní průběh řízení, zejména upozornila na kroky, činěné Městským soudem v Praze, které ji jako navrhovatelku poškozují. Poukazuje na to, že Městský soud v Praze odmítá činit jakékoliv kroky ve věcech zápisu navrhovaných skutečností do rejstříku (odmítá např. učinit zápis předběžných opatření do obchodního rejstříku a jejich založení do sbírky listin podle návrhu navrhovatelky s odůvodněním, že vyčkává na rozhodnutí odvolacího soudu v této věci). Navrhovatelka proto činí tento návrh, a to i při vědomí složitosti věci, neboť odvolací řízení již trvá osm měsíců.
Předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze Mgr. Kateřina Horáková se k návrhu vyjádřila tak, že spis byl s odvoláním předložen dne 19. 3. 2020. Poukázala na skutkovou i právní složitost věci, kdy ve věci jde o aplikaci cizího práva (práva Ruské federace), kdy paralelně v Ruské federaci probíhá řízení o neplatnost rozhodnutí valné hromady; v této věci bylo dne 22. 9. 2020 vydáno rozhodnutí, jímž byla žaloba zamítnuta, probíhá dovolací řízení. V tomto řízení je řešena „řada otázek práva Ruské federace, které se promítají i do tohoto řízení“. Uvedla, že dospěla k závěru, že je třeba vyžádat „stanovy jediného akcionáře a příslušné předpisy“, resp. „vyčkat rozhodnutí odvolacího soudu v Ruské federaci, kde bude tato otázka vyřešena“. Dále poukázala na to, že spis musel být na určitou dobu vrácen soudu prvního stupně k novému rejstříkovému řízení a také, že plynulost rozhodování komplikuje, že spis „byl mnohokrát předkládán k nahlédnutí účastníkům, navíc, po podání odvolání účastníci do spisu zakládají další, rozsáhlá podání.
Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu (§174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 13. 1. 2020, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle ustanovení §1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).
V řízení o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení - i když o nich dosud nebylo rozhodnuto - je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Při rozhodování o tomto návrhu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy; navrhovanou délkou lhůty k provedení procesního úkonu však není vázán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. 21 Cul 3/2004, uveřejněné pod č. 80/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Má-li být respektována nezávislost soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí a zároveň zachováno právo účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, pro řízení návrhu na určení lhůty podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit, a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2006, sp. zn. 21 Cul 4/2006).
V posuzovaném případě, jak vyplývá i z vyjádření předsedkyně senátu, je třeba zjistit cizí rozhodné právo a také, jak vyplývá též z jejího sdělení, třeba provést důkaz stanovami jediného akcionáře. Z uvedeného je zřejmé, že podle rozhodnutí předsedkyně senátu bude třeba před vydáním rozhodnutí ve věci samé provést další procesní úkony, přičemž není zřejmé, jaký časový prostor si opatření a provedení důkazu vyžádá, není proto možno (zatím) stanovit lhůtu k vydání rozhodnutí.
Protože soud je zásadně vázán žalobou (návrhem) - srov. ustanovení §153 odst. 2 o. s. ř. a §174a odst. 5 větu druhou zákona o soudech a soudcích, Nejvyšší soud České republiky návrh na určení lhůty podle ustanovení §174a odst. 7 části věty před středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 4 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatelka nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 7 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby jí stát nahradil náklady, které jí v tomto řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 12. 2020
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu