ECLI:CZ:NS:2020:22.ND.512.2019.1
sp. zn. 22 Nd 512/2019-123
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce L. N. , narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 90/2018, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 90/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně ani Okresnímu soudu v Přerově.
Odůvodnění:
V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 90/2018 se žalobce domáhá náhrady škody a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání jeho osoby pro trestný čin pomluvy, a to v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 6 T 130/2017.
Podáním ze dne 4. 5. 2018 žalobce navrhl, aby byla věc přikázána z důvodu vhodnosti soudu, který je lépe dosažitelný z místa jeho bydliště, a to konkrétně Okresnímu soudu ve Zlíně nebo Okresnímu soudu v Přerově. Návrh odůvodnil svým závažným zdravotním stavem v důsledku tvrzeného fyzického napadení ze strany „ochranky“ Krajského soudu v Brně při chůzi na podatelnu soudu dne 4. 1. 2018, kdy žalobce utrpěl závažná poranění, jejichž následky přetrvávají dodnes. Žalobce mimo jiné uvedl, že má zásadním způsobem narušenou motoriku, což mu ztěžuje např. chůzi po schodech, přičemž cesta vlakem a metrem na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 2 by s ohledem na jeho vážný zdravotní stav byla neúměrně vysokým rizikem v porovnání s možností přenesení řízení do dosažitelného okruhu bydliště žalobce.
Žalovaná se k návrhu na delegaci nevyjádřila.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti.
Podle §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 2) a Okresnímu soudu ve Zlíně, eventuálně Okresnímu soudu v Přerově, jimž by měla být věc přikázána, návrh žalobce na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. jsou zejména takové okolnosti, které umožňují hospodárnější, rychlejší a především po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Při úvaze o možném přikázání věci jinému soudu je však třeba mít na zřeteli, že zákonem stanovená místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně [srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000 (dostupný na https://nalus.usoud.cz ), anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010 (uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 3/2012)].
Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, tudíž musí překonávat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost a cesta pro něj může být spojena s organizačními, finančními, ale i zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013 (obě dostupná na www.nsoud.cz )]. Ani zhoršený zdravotní stav účastníka řízení není sám o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji. Nemůže-li se účastník pro svůj zdravotní stav dostavit k místně příslušnému soudu, nic nebrání tomu, aby byl případně vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu ve smyslu §122 odst. 2 o. s. ř. [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, ze dne 3. 3. 2004, sp. zn. 30 Nd 35/2004, ze dne 18. 2. 2014, sp. zn. 22 Nd 23/2014, či ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 25 Nd 349/2014 (všechna dostupná na www.nsoud.cz )].
Vzhledem k výše uvedenému proto nepříznivý zdravotní stav žalobce nemůže být sám o sobě důvodem k delegaci věci jinému soudu, neboť z návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu současně nevyplývají žádné další okolnosti, které by mohly být důvodem pro delegaci vhodnou ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musejí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do ústavně zaručeného práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 Listiny základní práv a svobod.
S ohledem na to, že Nejvyšší soud neshledal dostatečné důvody pro závěr, že by přikázáním věci jinému soudu bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Obvodního soudu pro Prahu 2, který je soudem místně příslušným, návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně, případně Okresnímu soudu v Přerově podle §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Nejvyšší soud přihlédl rovněž k tomu, že je mu z jeho rozhodovací činnosti známo, že žalobce podává návrhy na delegaci řízení obdobného znění opakovaně v mnoha dalších řízeních o žalobách proti státu, přičemž ani v těchto jiných případech nebyly shledány dostatečné důvody pro delegaci řízení z důvodu vhodnosti jinému než místně příslušnému soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 21 Nd 298/2019, ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Nd 392/2019, nebo ze dne 6. 11. 2019, sp. zn. 26 Nd 403/2019).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 1. 2020
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu