ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.2514.2020.1
sp. zn. 25 Cdo 2514/2020-255
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobce: B. V. , narozený dne XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem se sídlem Sladkovského 13, Kolín IV, proti žalovanému: Národní ústav duševního zdraví , se sídlem Topolová 748, Klecany, IČO 00023752, zastoupený JUDr. Ondřejem Kochmanem, advokátem se sídlem Belgická 276/20, Praha 2, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 44/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 5. 2019, č. j. 3 Co 21/2018-187, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce společně s návrhem na odklad vykonatelnosti podal dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 5. 2019, č. j. 3 Co 21/2018-187, jímž byl zamítnut návrh na připuštění změny žaloby podle podání žalobce ze dne 22. 4. 2019, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2017, č. j. 37 C 44/2011-155, v zamítavých výrocích ohledně omluvy za nezákonné nakládání s citlivými údaji o osobě žalobce, zveřejnění omluvy v Lidových novinách a zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 10.000.000 Kč, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobce nebyl zastoupen advokátem a nedoložil ani své právnické vzdělání, jeho žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 8. 2019, č. j. 37 C 44/2011-215, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 4. 2020, č. j. 3 Co 99/2019-230, s právní mocí ke dni 22. 5. 2020. Žalobce byl následně usneseními Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2020, č. j. 37 C 44/2011-234a, a č. j. 37 C 44/2011-235, opětovně vyzván k úhradě soudního poplatku z dovolání ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení, ke zvolení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a k podání dovolání jeho prostřednictvím ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení; současně byl poučen o následcích, jež bude mít nesplnění uvedených procesních povinností. Usnesení byla žalobci doručena dne 19. 6. 2020. Žalobce podáním doručeným soudu dne 29. 6. 2020 vznesl požadavek „§30 + §138 o. s. ř.“ s tím, že tak činí s ohledem na nové skutečnosti, jež však blíže nespecifikoval. Soudní poplatek z dovolání přitom neuhradil, podáním doručeným osobně na soud dne 21. 7. 2020 doplnil dovolání žalobcem zmocněný advokát.
K žádosti o osvobození od soudních poplatků, v níž žalobce nikterak neuvedl, jaké konkrétní nové skutečnosti by měly opodstatňovat opětovné rozhodnutí o splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 o. s. ř., Nejvyšší soud nepřihlížel. Usnesením, jímž zamítne žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, je totiž soud vázán (§170 odst. 1 o. s. ř.); nejde (totiž) o usnesení, kterým se upravuje vedení řízení (§170 odst. 2 o. s. ř.). Později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4239/2013, publikované pod č. 49/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, publikované tamtéž pod č. 99/2013 , či závěry v usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. I. ÚS 1901/11). Jelikož dovolatel soudní poplatek za dovolání přes řádné poučení o tom, že neuhrazení soudního poplatku povede k zastavení dovolacího řízení, neuhradil, předseda senátu Nejvyššího soudu (§243f odst. 2 o. s. ř.) řízení o dovolání podle §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
S ohledem na to, že dovolací řízení bylo zastaveno, Nejvyšší soud nerozhodoval o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti (jež nadto postrádá náležité odůvodnění), neboť takový návrh je závislé povahy a rozhodl-li dovolací soud bez zbytečného odkladu o zastavení dovolacího řízení, stal se návrh na odklad vykonatelnosti bezpředmětným (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3333/2019, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2019, sp. zn. 32 Cdo 3128/2019).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2020
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu