ECLI:CZ:NS:2020:25.ND.1.2020.1
sp. zn. 25 Nd 1/2020-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: J. K., narozený XY, bytem XY, s místem podnikání XY, IČO XY, proti žalovaným: 1) Česká aukční a dražební, a.s., se sídlem Nezvalova 423/8, 500 03 Hradec Králové, IČO 25937791, a 2) JUDr. Jaroslava Šafránková, správkyně konkursní podstaty úpadce J. K., se sídlem Lublaňská 673/24, 120 00 Praha 2, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Cm 1/2018, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. František Švantner není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 6 Cmo 257/2019.
Odůvodnění:
V řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cm 41/2008, podal žalobce žalobu pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 7. 2016, č. j. 4 Co 43/2015-185, jímž bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2015, č. j. 1 Cm 41/2008-162, kterým tento soud pro překážku věci rozhodnuté zastavil řízení o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů.
Tuto žalobu vyloučil Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 1. 2018, č. j. 1 Cm 41/2008-197, k samostatnému projednání, jež nadále probíhalo u tohoto soudu pod sp. zn. 6 Cm 1/2018. V průběhu řízení Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 7. 2019, č. j. 6 Cm 1/2018-19, zamítl návrh žalobce na nařízení odkladu vykonatelnosti žalobou pro zmatečnost napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze, na ustanovení zástupce z řad advokátů k ochraně jeho zájmů i návrh na osvobození od soudních poplatků. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, v němž vznesl námitku podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, aniž by ji jakkoli konkretizoval.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 11. 2019, č. j. 6 Cmo 257/2019-27, informoval žalobce, že o podaném odvolání bude rozhodovat senát 6 Cmo ve složení JUDr. František Švantner, JUDr. Milada Uhlířová a JUDr. Gabriela Barančíková. Zároveň jej soud vyzval, aby ve lhůtě 3 dnů doplnil námitku podjatosti tak, aby kromě obecných náležitostí obsahovala uvedení, proti kterému soudci směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, kdy se o tomto důvodu dozvěděl a jakými důkazy může být důvod podjatosti prokázán. Jelikož žalobce na tuto výzvu nereagoval, vyzval jej Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. 12. 2019, č. j. 6 Cmo 257/2019-28, opakovaně k doplnění námitky podjatosti a poučil jej, že nebude-li vznesená námitka podjatosti doplněna, nebude k ní soud přihlížet; obě usnesení byla žalobci doručena.
Na tyto výzvy reagoval žalobce podáním ze dne 16. 12. 2019, kde uvedl, že soudce JUDr. František Švantner je vyloučen bez dalšího podle §14 odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť se již v minulosti podílel na projednávání a rozhodování této věci. Dle názoru žalobce jsou z projednávání této věci vyloučeni všichni soudci Vrchního soudu v Praze podle zásady, že nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci. K ostatním soudcům Vrchního soudu v Praze, kteří by měli danou věc projednávat, se žalobce hodlá vyjádřit teprve poté, co mu budou sdělena jejich jména.
Předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. František Švantner ve vyjádření k vznesené námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný vztah k věci, účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a nejsou mu známy žádné skutečnosti, pro něž by měl být z projednávání a rozhodnutí věci vyloučen.
Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).
Podle §16 věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 30 Nd 189/2017, nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Nd 312/2017).
Podle ustálené soudní praxe (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (například kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, nebo ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 32 Nd 286/2016).
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti vzbuzující pochybnosti o nepodjatosti soudce JUDr. Františka Švantnera. Jak vyplývá z jeho vyjádření, nemá k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl být důvodem k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový vztah nelze dovodit ani z obsahu spisu. Jmenovaný soudce rozhodnutí napadené žalobou pro zmatečnost nevydal, ani tuto věc neprojednával (§14 odst. 3 o. s. ř.). Důvodem k vyloučení soudce pak není jeho rozhodování v jiných věcech (§14 odst. 4 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. František Švantner není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 Cmo 257/2019 (§16 odst. 1 o. s. ř.).
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti soudcům dalším soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Nd 26/2005).
O složení senátu Vrchního soudu v Praze, který v souladu s rozvrhem práce bude ve věci žalobce rozhodovat, byl žalobce informován usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2019, č. j. 6 Cmo 257/2019-27. Tímto usnesením i dalším usnesením ze dne 3. 12. 2019, č. j. 6 Cmo 257/2019-28, byl řádně vyzván k odstranění vad námitky podjatosti a v pořadí druhým usnesením poučen o následcích neodstranění vytčených vad (je nerozhodné, že informace o obsazení senátu a poučení ve smyslu §43 odst. 2 věty třetí o. s. ř. nebyla v jednom usnesení, neboť obě usnesení byla žalobci doručena). Důvody zakládající pochybnosti o nepodjatosti ve vztahu k dalším členkám senátu JUDr. Miladě Uhlířové a JUDr. Gabriele Barančíkové však žalobce neuvedl. Námitka podjatosti ve vztahu k těmto soudkyním tak nesplňuje podmínky §15a odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že jde o vadu, pro kterou nelze v řízení pokračovat a žalobce, přestože byl o následcích neodstranění vad poučen, vytčené vady neodstranil, postupoval nadřízený soud podle §43 odst. 2 věty druhé o. s. ř. a ve vztahu k těmto soudkyním k námitce podjatosti nepřihlížel.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 4. 2020
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu