ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.3027.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 3027/2019-153
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce V. H. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Filipem Kubrychtem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, proti žalovanému O. V. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Payerem, advokátem se sídlem v Praze 2, Korunní 957/35, o určení výše nájemného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 45/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2019, č. j. 13 Co 339/2018-124, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1 800 Kč , k rukám Mgr. Jiřího Payera, advokáta se sídlem v Praze 2, Korunní 957/35, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 16. 1. 2019, č. j. 13 Co 339/2018-124, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (soud prvního stupně) ze dne 13. 6. 2018, č. j. 19 C 45/2017-75, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu na určení výše nájemného v bytu ev. č. XY o velikosti 3+1, ve 4. nadzemním podlaží, 3. patře domu č. p. XY v XY s účinností ke dni 1. 6. 2017 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).
Rozsudek odvolacího soudu byl žalobci doručen dne 8. 2. 2019. Žalobce nezastoupen advokátem podal proti tomuto rozhodnutí dne 31. 3. 2019 tzv. blanketní dovolání s tím, že toto dovolání „bude odůvodněno prostřednictvím jeho právního zástupce“.
Jelikož při podání dovolání žalobce (dovolatel) nebyl zastoupen advokátem, ani nedoložil odpovídající právnické vzdělání, soud prvního stupně jej usnesením ze dne 3. 6. 2019, č. j. 19 C 45/2017-138, vyzval k odstranění tohoto nedostatku a k doplnění dovolání vlastním podáním ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Současně ho poučil o tom, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení ve smyslu §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) odstraněn, bude dovolací řízení zastaveno.
Podle §240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení (odstavec 3).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241a odst. 3 o. s. ř. důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Lhůta pro doplnění dovolání (§241b odst. 3 o. s. ř.), je lhůtou zákonnou, jejíž zmeškání soud nemůže prominout (srov. §240 odst. 1 a 2 o. s. ř.), ani ji nemůže prodloužit (§55 o. s. ř. a contrario ). To platí zcela i v případě, že se tato lhůta odvíjí od lhůty stanovené soudem prvního stupně v usnesení vydaném podle §241b odst. 2 o. s. ř. pro splnění podmínky uvedené v §241 o. s. ř., tj. povinného zastoupení advokátem (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005, ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 3623/2009, nebo ze dne 25. 9.2017, sp. zn. 30 Cdo 1075/2017).
Jak se podává z obsahu spisu, usnesení soudu prvního stupně obsahující výzvu k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě 15 dnů bylo žalobci (dovolateli) doručeno dne 24. 6. 2019 (srov. doručenku č. l. 138 verte). Lhůta ke splnění podmínky povinného zastoupení a tím i lhůta k odstranění vad dovolání doplněním některého z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. marně uplynula dnem 10. 7. 2019 (středa). Doplnění a odůvodnění dovolání sepsané advokátem Mgr. Jiřím Kubrychtou pak bylo společně s plnou mocí podáno u soudu prvního stupně až dne 17. 7. 2019 (č. l. 141), tedy po marném uplynutí uvedené lhůty, a nelze k němu přihlížet.
Za situace, kdy lhůta pro splnění podmínky uvedené v §241 o. s. ř. (povinného zastoupení advokátem a jím sepsaného dovolání) stanovená dovolateli uplynula, staly se tímto marným uplynutím lhůty vady dovolání neodstranitelnými a dovolání žalobce trpí vadami, které brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. pro vady odmítl.
Pro úplnost lze dodat, že ani doplněné podání neobsahuje zákonem předepsané náležitosti, neboť v něm dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř.
Bylo-li odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 28. 1. 2020
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu