ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.762.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 762/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v exekuční věci oprávněného statutárního města Zlín , se sídlem náměstí Míru 12, IČO 00283924, proti povinným 1) M. B. , narozenému XY, a 2) J. B. , narozené XY, oběma bytem XY, o vyklizení bytu, vedené u soudní exekutorky JUDr. Jany Jarkové, Exekutorský úřad ve Zlíně, pod sp. zn. 207 EX 1936/17, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 25. září 2019, č. j. 58 Co 188/2019-147, takto:
Dovolání povinných se odmítá .
Odůvodnění:
Soudní exekutorka JUDr. Jana Jarková, Exekutorský úřad ve Zlíně, usnesením ze dne 14. 5. 2019, č. j. 207 EX 1936/17-117, odmítla „neurčité podání“ povinných označené „č.j. 58 Co 365/2018-17, ZN.: 207 EX 1936/17-91 v exekuční věci pro vyklizení bytu“ ze dne 12. 2. 2019 ve spojení s podáním povinných ze dne 19. 6. 2018 nazvané „Správní žaloba na nesprávný úřední postup sociálního odboru ÚP Zlín“.
K odvolání povinných Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně (soud odvolací) usnesením ze dne 25. 9. 2019, č. j. 58 Co 188/2019-147, usnesení soudní exekutorky změnil tak, že podání povinných ze dne 19. 6. 2018, doručené soudu dne 19. 6. 2018, doplněné podáním ze dne 12. 2. 2019, doručeným soudu dne 13. 12. 2019 (správně 13. 2. 2019), se neodmítá.
Dovolání povinných proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“.
Zkoumání, zda je splněna podmínka povinného zastoupení v dovolacím řízení, předchází posouzení, zda je podal účastník k tomu subjektivně oprávněný.
K podání dovolání je subjektivně oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 28/1998, usnesení téhož soudu ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2357/2000, nebo ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3324/2013).
V souzené věci povinní napadají svým dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu, kterým plně vyhověl jejich odvolání, když změnil usnesení soudní exekutorky tak, že jejich shora popsané podání se neodmítá.
Jde tudíž o dovolání z důvodů shora uvedených subjektivně nepřípustné, tedy podané neoprávněnými osobami. Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243c odst. 3 věty první ve spojení s §218 písm. b) o. s. ř. odmítl, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů v dovolacím řízení.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 4. 2020
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu