ECLI:CZ:NS:2020:26.ND.212.2020.1
sp. zn. 26 Nd 212/2020-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci oprávněné České republiky – Ministerstva spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, IČO 00025429, proti povinnému J. F. , narozenému XY, bytem XY, pro 300 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. září 2018, č. j. 27 Co 279/2018-74, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 27 Co 279/2018 – MOP, o návrhu povinného na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Švehla, JUDr. Irena Ondruszová, JUDr. Michal Mědílek, JUDr. Pavel Tůma, Ph.D., JUDr. Jiří Macek, Mgr. Jiří Čurda, JUDr. Yvona Svobodová, JUDr. Roman Horáček, Ph.D., JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. František Švantner a JUDr. Gabriela Barančíková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 Co 172/2019.
Odůvodnění:
U Krajského soudu v Praze je pod sp. zn. 27 Co 279/2018 – MOP vedeno řízení o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, č. j. 27 Co 279/2018-74.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 24. 4. 2019, č. j. 27 Co 279/2018 – MOP-22, povinnému nepřiznal osvobození od soudních poplatků.
Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Praze povinný podal odvolání, v rámci kterého zároveň vznesl námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze (JUDr. Jiří Macek, JUDr. Milena Opatrná, JUDr. Leandra Zilvarová, JUDr. Irena Ondruszová, JUDr. Iva Horáková, JUDr. Petra Baierl, JUDr. Ivana Wolfová, Mgr. Jiří Čurda, JUDr. Jiří Švehla, JUDr. Michal Mědělík, Mgr. Kateřina Černá, Mgr. Milena Filingerová, JUDr. Eva Hodanová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. František Švantner, JUDr. Gabriela Barančíková, JUDr. Marie Grygarová, JUDr. Yvona Svobodová, JUDr. Roman Horáček, Ph.D., a JUDr. Pavel Tůma, Ph.D.).
Věc byla proto předložena Nejvyššímu soudu České republiky spolu s vyjádřením dotčených soudců senátu 4 Co (kromě vyjádření JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., který je toho času na stáži u Nejvyššího soudu) projednávajícího podle rozvrhu práce odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 4 2019, č. j. 27 Co 279/2018-MOP-22, a dotčených soudců zastupujících senátů 3 Co a 6 Cmo Vrchního soudu v Praze, kteří shodně uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci ani k účastníkům a že jim není známa žádná skutečnost, která by byla důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle ustanovení §15a odst. 1 věty první o. s. ř. mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
Nejvyšší soud po posouzení důvodů, s nimiž povinný spojuje vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodnutí věci, a s přihlédnutím k obsahu spisu, dospěl k závěru, že členové senátu 4 Co, ani zastupujících senátů 3 Co a 6 Cmo, nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný z hlediska §14 o. s. ř. významný vztah.
Co se týče námitek povinného, že dotčení soudci Vrchního soudu v Praze se v minulosti prokazatelně podíleli na upírání a potlačování základních lidských práv a svobod a práva na spravedlivý proces, nebo že již byli dříve pravomocně vyloučeni pro podjatost, povinný neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, které by mohly svědčit o tom, že soudci, jejichž nepodjatost je v řízení posuzována, mají poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, pro který je důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Povinný jako důvod pro vyloučení uvádí v podstatě jen jejich rozhodovací činnost v jiných soudních sporech, tedy skutečnosti, které zákon v §14 odst. 4 o. s. ř. jako důvod k vyloučení soudce výslovně vylučuje.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze uvedení ve výroku tohoto usnesení, jimž podle rozvrhu práce přísluší ve věci rozhodnout, nejsou v souzené věci vyloučeni z jejího projednávání a rozhodnutí.
Povinný však své výhrady směřuje i vůči řadě dalších soudců Vrchního soudu v Praze, kteří podle rozvrhu práce nejsou určeni k rozhodování ve věci.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti jiným soudcům soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Nd 26/2005).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 6. 2020
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu